Založit požár jak rodinu,
ruce jak v poslední hodinu.
Vyložit karty a myšlenky
zahodit všechno i domněnky.
Přeložit knihu a položit na stůl,
přiložit k ústům citron a sůl.
Naložit káru i hlupáku,
okurky pěkně do láku.
Uložit, souložit v polici, lavici
můžeš se záložkou v jaké chceš pozici.
Přečíst celé →
V zahradě máme spousty místa,
mává nám Lípa Velkolistá.
Můžeš z ní hned
jíst třeba med,
včelky už letí dozajista.
Voňavou vůni nám dává,
to celý kraj
provoní čaj,
tak na nás lípa mává.
Přečíst celé →
Všichni jsme sami
pod hvězdami
a smysl sem tam uniká.
Žijeme spolu,
leč vlastně sami,
smysl jak cesta do nikam.
Hory jsou cesty k vyvrcholení
a my jak věční hledači,
hledači všech
všech protikladů,
života časem mrhači.
Tak jádro pudla,
zlatou žílu,
štěstí na mušce hledáme
svatý grál,
brouka nesmrtelnost,
ke svým vrcholům klesáme........
Přečíst celé →
Život je přenoska
A ty jsi deska
Drážky maj přes 33 eR Pé eM
Melancholicky a něžně hezká,
Makoto, Freakpower, Eminem.
Sjíždíš je dneska
Prkno si pleská,
Ke stavu duše pocit máš,
ze je nehezká anebo hezká,
naposled zemí se vyrovnáš.
Na konec konců,
život je jistý,
i když jsi tu jen na chvíli,
utahuje si z tebe
života přeska,
co nezabije Tě, tak motýli…
Přečíst celé →
Hoď mě za hlavu
O soto gari tvýho vzteku
Počítání nekonečna
A ráno propocená deka
Léto v lednici
Lesk na botech
Kluziště ve spánku
Všechno je řešitelný
všechno je dvouma dělitelný
Všechno nebo nic - neexistuje
jenom tu je
Jako součást
Léto už zavřelo se v lednici,
občas poklepe na dvířka
s posledními poznámkami:
-Ministerstvo Zapomínání
-Kam vítr tam…
Přečíst celé →
Zaklepal jsem zevnitř staré boudy na dveře
a čekal jestli je snad někdo otevře.
Kdo by však otevřel když všechny venku znám.
Zeptám se kdo je? A dveře mlčí,
tak otevřel jsem sobě sám.
Přečíst celé →
Co jsem dnes uplet
Tak to je kuplet
V kterém se zpívá o nás dvou
že lidi někdy najednou...
No to je úlet
Zpíváme kuplet
Propojí se v divný pár
Co je to vlastně za útvar?
To ten tvůj úplet
Hlavu mi poplet
Na nebi samá znamení
Co z toho dneska pramení?
Že pěji kuplet
o lásce kuplet
Když srdce husí kůži má
A hlava je jak setnutá
Tak už…
Přečíst celé →
Závodící moto cykly v dálce,
krásný pes na břiše,
únava z věčné smrti,
strach z nepřítomnosti.
Zavolali mě do špitálu,
ležel jsem tam já,
odpadkový koš.
Přečíst celé →
Skloněni před digitálním světem
oprátku si prsty pletem.
Než ulehnem na smrtkavalci,
proteče život nám mezi palci.
Přečíst celé →
Není dírka jako dírka,
jen jedna je klíčová.
Však žádný klíč a žádná sirka,
je to dírka píčová.
Hned vedle jak na kabátě,
možná trochu fekální
vězí další malá škvírka,
je to škvírka anální.
Čisti obě něžné dírky
hygienou postní
a nezapomeň že máš ještě
své dvě dírky nosní.
Přečíst celé →
Verše Tvé věšet na šňůru
dál budu a hledět vzhůru,
tam kde už ptáci nepějí
v zdánlivě letmé naději,
že i když máš po kahánku,
prolétneš kolem ve vánku
a pak kdo ví, kde přesněji,
tam potkáme se později.
Přečíst celé →
Vyklíčil klíč
-strach ke dveřím,
které Ti nové
snové otevřou,
tak oči zavři
a otevři,
až sami
se zas otevřou.
Přečíst celé →
Jsme tři.
Já, ty a pepsi cola v lednici.
Jsme tři.
rozpadající se banán na kuchyňské lince,
ty a já ještě nejsem doma.
Jsme tři.
Neplatná platební karta ty a já.
Konec světa za dveřmi,
na jeho začátku bývali jsme my,
my dva.
Přečíst celé →
Jsi naprogramován jako člověk,
toto není hra
tvé tovární hodnoty se brzy obnoví,
tak na to nezapomínej
datum expirace nemusíš
hledat v databází
Datum expirace nemusíš
Tvá systémová nastavení
Jsou v souladu s humanitárním konvojem 3556 o lidských právech
pro návrat stiskni enter
pro další nabídku
je nám líto
Zhroucení podsystému
histerie binárních…
Přečíst celé →
Slovo odkaz není od kazu,
je to jen linka do dalšího obrazu.
Obraz nevidíš, visí za skříní,
no a ta linka ta je v kuchyni.
Led taje tajemstvím v lednici,
život je někdy na palici.
Přečíst celé →
Rodí se pod ranním autogenem slunce,
z travnatých ploch i z kapot aut, zahrad a starých plotů,
opuštěných pingpongových stolů.
Jako kosatky vymírající, tak slimáci ve svém zpomaleném filmu
vystrčí tělo jedinečného tvaru nad hladinu posekaných trav.
Lochnesčí blues.
A tu se vytyčí s očima navrh hlavy,
rozhlíží se po stínu.
Pára se odráží od povrchů.
Blues k…
Přečíst celé →
V tomhle tom drabl,
vypovím své trabl.
Kdysi za dávných času,
kdy ještě frčely razítka v pasu.
Vezl jsem z NDR zesik a mikrofon,
čoko, marky i dětskej xylofon.
A jen co jsem minul Rozvadov,
lepí se na mě nějaký hovado.
Bouřka a blesk z čistýho nebe
už na mě mává poručík VB
A že prej jestli umím plavat?
A já, že nevím jak to mám jako chápat?
Co je…
Přečíst celé →
Neli túje
nelituje.
Ne-li, tu je
a lituje.
Přečíst celé →
Pexeso času
Bojujeme proti nemocem, lidem. .
Výčitky ženou muže dál
Masáž hráze
Informace
Světlonoš vybírá vstupenky
Nepíšu nepiju - napíšu
Čekám na dceru, hraje za zdí na klavír
Sedím u piva a cvičím jógu,
vypadá to snad, že náruživě hltám křivky maminek, ale cvičím jógu a zbytek pozoruji.
Hormony sebedestrukce
Nadržené lásky
Žaluzie krasoprstů…
Přečíst celé →
Pivo pění,
zuby stárnou,
křen se kření
snahou marnou.
List je bílí,
pálí dáseň,
člověk šílí,
píše báseň.
O hospodě,
v které sedí,
o jídle,
co kolem jedí.
O pití,
co v oku třpytí,
o lampách,
co kolem svítí.
O ženách,
co úsměv rodí,
o smrti,
co kolem chodí.
O lásce
a milování,
barman už svou hlavu sklání,
nad účtem tohoto světa,
S každým listem…
Přečíst celé →
Rozbrečel jsem se u večeře
nad dcerkou, že se ji nechce žít
Rozbrečel jsem se nad sebou,
jak marně hledám poezii,
Rozbrečel jsem se nad námi,
jak neumíme dopovědět
to co jsme chtěli.
Přečíst celé →
Chtěl bych mít rozhodně rozvrh,
abych viděl, že není podvrh
mít trochu nějaký plán,
dožít se zpívaných rán.
Protože kdybych to zavrhl,
stín zmatku na mě by se vrhl,
pro tisíc možností zůstal bych roztrhlý,
to radši rozhodnu státi se rozvrhlý.
Přečíst celé →
Sněží dětství, první den,
jsem znovu jako tenkrát
nemocen.
Ševelí švitoří topení,
co otec kdysi zapálil.
Připoután k oknu s pohledem
na zapadající keře, auta, stromy,
střechy hnízd,
padá ten právě poklad zrozený,
mosazná klička okenní
mě chladí jen,
mě chladí.
Přečíst celé →
Traumata na bedrech,
obrazy na zdech,
černé na bílém
a tvé rty na mých.
Ta hudba je kouzelná, protože dokáže upoutat pozornost,
prožít tu chvilku povznášejících pocitů.
Dětství včera-dnes dospělost.
Na dětství vzpomínám
a vzpomínat budu
dokud budu umět psát
v hlavě,
kde mám fůru vzruchů
a strachů a představ.
Přečíst celé →
Náhle mi přijde všechno sudné,
lichá skromnost,
oči psa v opuštěném bytě,
uštěkaná televize bez diváků,
dech bez pozemskosti,
kosti, smutné ubrusy na prázdném stole
a jedno jediné rajče posolené slzamy.
Křičící autobus přecpanými sedadly.
Sedím na stromě a jím oříšky.
Někdy se dívám na lidi a vidím jen lebky.
Smějí se a jejich kostry tancují.
Přečíst celé →
Napsal mi e-mail jeden e-básník,
abych mu prý e-k tomu něco řek.
No je to dost e-hm syrový,
chceš z toho e-knihu nebo snad paperback?
Vše má své mouchy, svoje díry
e-básník jako spam už zmutoval
dejte si majzla na e-upíry!
Jinak tu e-člověk zbyde jak e-mental.
Přečíst celé →
Co jsem si myslel,
že je teď,
se proměnilo
v bylo.
Přečíst celé →
Myslí na tebe....
až sklouznu
na povrch tvého těla
pak líbám
i když na to právo nemám
leč musím,
povolán přírodou,
povoláním zámečník.
dostat se včas na
MÍSTO SÍLY
bez použití síly
Ráno obrazce ve zpěněnění,
malují je já, malujeme je všichni
kříže a kruhy na hladině.
Včera jsi upekl svoje první kuře v remosce,
vem si čistý kapesník ať neděláš…
Přečíst celé →
Muži rozčarováni květinami,
chtíc výt na měsíc,
utrhnout tu nejkrásnější,
vysněnou běžící od autobusu
do tvé náruče zahradnictví,
běžící z pošty do zahradnictví,
ze zeměkoule do poloosy vesmíru,
z času do času,
ti muži toužící po ženě,
jež spolkla všechnu krásu světla,
ti muži posedlí přítomností
zavazují tkaničky dětem
a slečna učitelka hovoří s paní…
Přečíst celé →
Tak jsem si myslel,
že vyhnu se konzumu,
nebudu brát sňatky si z rozumu.
Instantní nadšení!!!
Není tu, bylo tu?
Instance nábytku
Na trestnou sedačku
ááááááách
na konec usedám
po čtyřech hodinách
Ingvar? Hylten? Namily?
má nová švédská rodina
vše skladem Ikea Family.
Přečíst celé →
Stojím u tebe na balkoně
a krmím racky na Karlově mostě,
píšu si na tvé rty,
slunce se koupe v nebezpečí
a v pěnách mraků ty.
Doufáme, že je to tetris
a vše nakonec zapadne.
Přečíst celé →
Ve snu jsem plál jak oheň
a vítr vlál jak byl by jedině.
Ve snu jsem tál jak ledů král
a spatřil tě jen v roušce Evině.
Přečíst celé →
Z kapsy sen vypadl,
dopadl na chodník
a přitom vyletěl
jako křik!
Do světa!
Měl chuť žít,
chtěl být víc
než jenom kapesník.
Přečíst celé →
Není že náhodou vše pozpátku?
Konce již není, vše jen začíná.
Hlína sama skáče na lopatku,
na vrchol hory funí lavina.
Nejdřív se vzbudíš a pak se ti zdá,
po půli vždycky zbyde čtvrt.
Rak kráčí a měsíc zase dorůstá,
do těla vlétlo další prd.
Přečíst celé →
Podal jsem všechny žádosti,
na vymýcení hlouposti.
Nikdo se nevyjádřil,
jen měsíc se rozzářil.
Jako by lidé už na něm byli
a jeho prdel políbili.
Přečíst celé →
Snědé slunce se škrábe v podpaží.
Tunely, hrady, srdce skal a neustálé klesání do útrobí útrob obuvi.
Tak zřím Palestinu v Nikaragui,
sklo v rámu okna,
přítomnost života v nadživotní velikosti.
Noční zaplivané lásky,
sexuchtivě drceny opilostí kávy.
Sám přitom se všemi vši mými,
všemi lži o pravdě, o jediném tématu člověka.
Hra v autě do autu.
Jediném…
Přečíst celé →
Hlínou jsem býval,
hluboko v zemi ponořen,
listím i sněhem přikryt,
ve spánku hlubokém,
tam mezi zrnky prachu.
Hlínou jsem býval,
zapadlí štěstím,
otáčeje keři nedorozumění,
v zajetí krtků,
patronou střelených.
Hlínou jsem býval,
žížalí král,
bez vidění,
slepý zármutkem,
slepý a nevědomí,
otřelí o skály,
tam kdesi pod povrchem.
Hlínou jsem býval,…
Přečíst celé →
Náš pes to není žádný šakal,
ale psíček boloňský,
myslím, že je to spíš kakal,
jím špagety boloňský.
Zrovna jsem se lekl tuhle
a klekl jsem ještě víc,
když pes vyštěk a já ztuhle
začal s ním výt na měsíc.
Není to pes jako jiný,
hlavně když je úplněk,
to se vyje u nás doma
a to pijem pelyněk.
Přečíst celé →
Člověk trpěl,
úpěl i supěl
trpce se klaněl
mučen vlastními představami
ta bezmoc, bolest a pláč, ta zlost!!!
Až někdo řekl náhle dost!
A šept člověku "tr-pě-li-vost.."
A člověku to náhle došlo,
tak trpělivost? Nebo co?
A to mám za to utrpení,
aby se to tak nevleklo?
Trpíme dál, však trpělivě
snášíme tíhu-platíme splátky
a když nám dojde trpělivost…
Přečíst celé →
Jednou dole ve sklepě
žárovka si prdla,
krkla a pak zhasnula
Prostě byla prdlá.
Pan vypínač nezmoh nic,
jednička i nula.
Od žárovky zchladl hic,
prdlá závrať vyvanula.
Pan vypínač jednička
a za chvíli nula,
udělal jen svoje cvak,
odér vyvanul a..
..táhl se až ke dveřím
hořejšího bytu,
prd protáhlý jako stín
se smyslem pro entitu.
Vzbudil pana…
Přečíst celé →
11 chlapů v hospodě a jedna žena, jdu k výčepu. Ticho jak na divadelní premiéře pročísne jen pohyb ruky, tlesknutí, uchechtnutí. Každý má pivo rozpité, přesto moc nepijí. Gesta létají vzduchem, nemají vyschlo. Ani žádné ťukání na zdraví na svobodu na život. Potichu jako pěny baví se náramně a už jim nesou jídlo. Žena jde k baru pro heslo na Wi-Fi. Osm…
Přečíst celé →
Les slepých
splav sjíždí,
dotek je výkřik
pohledem míří.
Silnice hýždí
jazykem kroutí,
večer tě klátí
na všechny čtyři.
Přečíst celé →
Ty tánské lidstvo se pomalu snáší
do hlubin
Freudova svědomí.
Lehký zmatek pobíhajících
manažerů začíná znervózňovat.
Příroda zdá se nemá na to nervy.
Umělý vánoční stromek od básníka,
co ho suší ve sklepě, nikdo nechce.
Prý tomu chybí poezie.
Namísto úkolů, co vše je třeba ustlat, umýt,
uklidit, vyprat, nakoupit, vyžehlit, zahrabat, zakopat,
píšeme…
Přečíst celé →
Měsíc je posedlí
bolejí dásně,
meju zas nádobí,
mám snad psát básně?
Měsíc je poslední,
ránem se kochám,
slavnosti polední,
večeři sochám.
Večírek vánoční
doma dnes bude,
zvoní stisk přátelí,
oči zas rudé.
Pohádal, miloval,
kde kdo se opil,
večírek sněhový
bláto tu ztropil.
Zveršován, zbičován
je příběh břitký
o tom, že člověk chce
být…
Přečíst celé →
Velkolepý - monstrózně objemný,
celoplošně gravírovaný souběh myšlenek,
stavící se na zadní
vzpírající se pomyšlení
dokončit svou ultimátní životnost
A to maso a ten kuskus mám dát tati taky do lednice?
Psát se dá ovšem a neustále.
Tati víš odkud znám ty kámoše?
Psát by se dalo
i rušen snad ? kolize! myšlenek!
Jdi do svého pokoje a nech mě…
Přečíst celé →
Tak bezmocní a přitom mocní
v noci se vzbouzíme úlekem ze sna.
Moc s močí zápasí, tápeme životem hledajíc splachovadlo,
drže se kulis, motáme se přes předsíň, návštěvní místnost,
kolik jich bylo před tebou? Těch člověků.
Všichni a všichni prošli. Přežili.
Někteří kulhali a jiní tančili.
Kde se tvůj tanec náhle zastavil?
Dohrála hudba, či jsi snad…
Přečíst celé →
Skladník dny skladuje pro naší vybíravost,
hroznů je výběr hravostí
a vše mít ? pomíjivost.
Skladník dny skladuje
pondělí, středu, pátek,
sýr v ústech ? plátek.
Kdo s kým tu obcuje?
My věcmi obklopeni
nedáme jim svátek.
Sklad plný skladníků
a voda vzácností se chápe,
bar ? román básníků
se existence chápe.
Skliď pole nálad svých
a jistoty své pojmy…
Přečíst celé →
Ráno začíná
stejně jak začíná
ráno,
i když už tím to končí,
podáním balíku 9,3 kilo klukovi na vrchu kontejneru
na vrchu Noemovi archy,
papír nemilosrdně potetován vesmírem znaků,
abecedně řazeným systémem čísel
zvoleným vymyšleným myšlením
účastníků života na planetě Zemi,
strana 93, večírek rodičovských ambic,
2 kila zmrzliny pro vítěznou…
Přečíst celé →
Ach Bože!
Miliony tužeb!
Jsem krásný?
Jsi krásný?
Sny jsou o ní,
sny voní,
sny voní po šamponu v plynových komorách..
Mrazem mrtvi.
Mrazem mrtev snad,
jsme mrtvi snad?
Ano a žijeme!
Ty ne?
Přečíst celé →
Jsi prázdný a nahý,
nemáš nic,
jen země prach pod nohama.
Prstem píšeš s přicházejícím opojením.
Houkající požární vozy projíždějí kolem.
Co se přiblížilo, už se vzdaluje.
Pohyb Pochyb.
Zpozorníš a přestaneš psát?
babí léto létá kolem zaparkovaných letadel,
sněží ptáci?
Mám tě plný zuby!
Rodič si srovná děcko do podpaždí jako aktovku.
Jednoaktovku svého…
Přečíst celé →
Verše jsou krásné,
solím je mořem sušenek,
krásné i krátké,
to je život,
začíná bílou od plenek.
Krásné jsou verše,
vlny na pobřeží,
rýmy se pění na skalách.
Bez slz však žádné moře není,
tak zbyde nám tu jenom hrách.
Přečíst celé →
Jediná minuta před spaním,
jediná vteřina být se sebou sám.
Jediná láska, co zbyla mi,
jediná to všechno ví jen smrt.
Přečíst celé →
Holub hloubá - ví,
vrká ti v duši - v přítmí,
na to sere pes.
Holub hlaholí
vrků vrků laskavě,
na to sere pes.
Přečíst celé →
Od nepaměti člověk touží ovládat
svého psa,co je mu věrným druhem
jazyků tisíce a hlavně i ty druhé
Ač sám nezvládá se ovládat
A tak je rád že ovládá
kopírku, skarťák, pořadač
jízdu na kole jak za mlada
a doma televizní ovládač.
Chtěl by ovládat počasí,
myšlenky lidí i těla,
hada, co v trávě zasyčí
třeba i křídla archanděla.
A tak si tělo…
Přečíst celé →
Ukrad ti čas,
rozmazal tvář,
tuální vir,
stoka všech pravd.
Nocí s ním bdíš,
má svatozář,
má i tvůj klíč,
všechno a nic.
Tak ztrácím tě
lásko všech lásk,
houpe sítě,
pavouk už mlask.
Ukrad mi tě
tvůj novej druh,
my nebudem,
zbyde Facebůh.
Přečíst celé →
Okolnosti kolem vykouzlí mi oko,
pln polnosti a trochu kance na divoko.
Snědl jsem makrely už skoro půlku,
koukám, že vypadly jí oči z důlků.
Žádná spravedlnost v životě není,
i kdybys zažil jen života půlku.
nevíš ty člověče kdy míti dost,
to snad až potom - po setmění.
Kdy i tvé oči vypadnou z důlků,
a naposled polkneš, jak z ryby kost.
Přečíst celé →
Jak se jmenuje ten film?
Spousta cihel je tenhle slovní balast,
Ten film, kde hraje šachy smrt s časem,
Místo S píšu C, nekonečná prohibice.
Jak se jmenuje ten film?
Kde chlápek utíká před lokomotivou
A nakonec ho nezajede díky výhybce.
Jak se jmenuje tvůj leitmotiv, co mi opakuješ,
Stejně jako každou noc tvé chrápání.
Co je to za řeč tyhle překlady z…
Přečíst celé →
Dneska je láska skoro všude,
je jako písek zjemnělá.
Hrubá i hladká, jako mouka,
vlídná je tlustá - hubená.
Však mezi zuby skřípe někdy,
tak jako cukr anebo med,
chvíli je sladká, ohnivzdorná
pak zbyde houby - na ocet.
Ten zvláštní cit, co hlavy motá
vědecky nelze vyměřit,
rodí i končí, životem kloktá,
může se snadno zaměnit.
Láska buď je anebo…
Přečíst celé →
K narozkám mi dejte
už konečně svátek,
hořčici dijonskou,
bavorský karbanátek.
Každý slaví ani neví
je to trest, či odměna,
tenhle život,
co pro koho znamená?
Na přirozeniny má každý
přirozeně nárok,
samozřejmě stačí
taky jednou za rok.
Dneska nezůstane
suchý žádný oko,
barák ať si spadne
a v něm mi dejte pokoj!!!!
Přečíst celé →
Dveře lokálu až jakoby se rozlétly.Ano,jakoby ten efekt,který oslovil snad všechny,byl vyvolán tím,kdo v nich stál.Pochopitelně,byla to mladá půvabná žena ohnivých rtů a havraních vlasů.Dlouhý bavlněný plášť.Toho si každý
hned všiml.Do těch překrásných purpurových očí se snad každý bál pohlédnout.
Právě ty velké něhou překypující oči,do kterých by…
Přečíst celé →
Texty a kusy slov se válí na zemi.
Létají ve vzduchu, papír je unáší.
Padají ze stromů, pokřtěny písmeny
Z úst jako z včelína se ženou do uší.
Ústa jsou úlem slov tvých
jsou jak med,
někdy však zabolí a smích
se změní v jed.
To si pak cibuli
přikládám na tělo.
Už mlčíš a slovo tvé
jak včela umřelo.
Uvnitř však bodá
ještě několik chvil
Jed se…
Přečíst celé →
Kde jsou ty radosti, které jsem míval,
kde jsou ty starosti z kterých jsem zíval?
Možná že nemožná něco jsem kdysi měl,
neviděl, nebo chtěl, někde jsem zapomněl.
Přečíst celé →
Deli žú
Elita želit
Teli že? Tú !
Želit i oželet
Let jelit
U2
Sem tam se telit
Tím pádem tmelit
Osamění dost
Nepozvracet se
Udržet balanc
Dát mu facku
Nedat mu facku
Překonat strach
Překonat to
Cvičit
Nehýbat se
Nenahýbat se
Vyzvracet se
Stát rovně
Nelhat
Dýchat
Myslet
Jenom líbat
Nemyslet
Nemyslet na sled myšlenek
Jako průběh hominoidní běh bez určení…
Přečíst celé →
Léto se loučí,
čůrám na šišku,
vítr je vlídný,
jak nohy opálené dívky,
chuť čmeláků a pampelišek v octě,
zbyla mi chatrč,
tak co já s ní?
Sním občas jenom trochu,
sním ve spacáku dream,
bojím se cigaret
ně těch, co už jsem sněd,
spím a nevím jestli sním
ten pokrm vášně tvojí.
Vítr zas laská
má cit nebýt a všude jest,
na kopretinách roste káva
a na víčka…
Přečíst celé →
Ten čas tak letí,
přemýšlím, má snad cenu žít?
Je osm hodin a najednou půl třetí,
člověk se probudí a už by měl zas snít.
A když se zastavíš
ať si ten čas sám klidně letí,
ať táhne do oblak!
Nejenom, že je zas půl třetí,
ale i do oblak ti ujel další vlak.
A tak je dobrý občas na refýži
si jen tak stoupnout na slunce
jinej vlak přijede a přiveze ti…
Přečíst celé →
Večerní balkonová cigareta,
Velký vůz parkuje přímo nad hlavou.
Žena v kuchyni osvícená novým honorem 6x,
dcera v pokoji ozářena nokií po babičce,
já ozářen samsungem
hledám popelník místo souhvězdí.
Přečíst celé →
Na co máme čas v tomhle světě?
Dnes zemřela babička Hana
Hané!!!Hané!!!!
Nadzvedám žaluzie a hledám
nebe ? směr vím a už je vidím
ubělené mraky na zmodralém pozadí,
ještě tam ale není,
ještě poletuje poklidně nad kladenskou nemocnicí.
Stoupá pomalu,
jak balónek se smajlíkem z poutě
nechtěně puštěný malým Lojzou,
jež dostal strach z kostlivce z cukrovou…
Přečíst celé →
Potřebujeme vodu do dlaní
a hlavu do oblak,
Ne hlavu v dlaních,
kdyby to bylo naopak,
což může se i stát,
budem se dusit
ve vlnách
a ruce budou mávat
do nebe znakovou křečí.
Přečíst celé →
V týhletý době plný slamu,
já si tu hlavu do krychle lámu,
když do řiti se dere tenhle svět.
Peníze vládnou, tříděj je čuníci
A mluvjej zaň Zementi, Putny
a kdejaký Trampíci.
A tak vám vzpomínám,
jak asi žil Leonardo da Vinci,
medituji nad barem,
až jsem v tom okouzlení
najednou polknul minci.
Cítím ji v krku, tam však není.
Je tam, kde…
Přečíst celé →
Vztyčená hrbolatá žlutá sjezdovka,
vystlaná sněhem - láskou žlutobílou.
Sněží mi do ksichtu - stěží,
nevinná lavina se valí
na svaly unavené,
protékám tmou - popadám dech,
jak na schodech tajícího
hotelu - smrt v sněhohotelu,
není tu padák,
jen malá škvírka na dýchání,
chladící tváře kolem,
lem kol se táhne ledem,
jdem spát se sněhem
něhou obklopeni,
ne…
Přečíst celé →
Co nás tady míchá? Snad lžíce? Ležíce za obzorem leknínové polévky hned vedle vidličky? Cože? Snad není ta vedle nože toho ostrého stále nabroušeného chlapíka, že se ho to tu netýká? To bych se divil já namíchlej jsem už dost. Copak vy necítíte tu zlost? Tu i tam tam tudy tam a tam...nebo je to snad radost? Starost se mění v lítost, chytrost se mění v…
Přečíst celé →
Můj list na botě
přilepen lejnem
drží nehnutě
a lístek za stěračem
ten z javoru je.
Přečíst celé →
Jsme bez cíle tak hladoví.
Bezcílně chodit
nám přijde banální.
To smrt určila zrození .
To zrození určilo smrt.
Před námi skoro prázdný pohár a stále
čekáme,že nám ho ?někdo? naplní.Jen sami můžeme
najít starý a tlustý džbán,kterým naplníme svoji číši.
Všechno začíná někde na kraji,někde na
hranici,kterou se stále snažíme objevit.A přitom
narozeni s ní…
Přečíst celé →
Kdo by neměl rád slávu.
Kluk, který čeká
na okraji řeky,
až mu na prutu
bude škubat splávek.
Najednou chytil velikanánskýho úhoře,
co jmenoval se Slávek.
Přečíst celé →
Jak nespěchat
a přitom přijít včas,
jak neumřít
a přitom zlomit vaz?
Jak přestat pít
a přitom stále sát,
Jak s tebou bdít
a přitom s tebou spát?
Jak přitom dřív
než zbyde jenom potom,
se z předtím vymanit
a nepřetrhnout nit
života z lýka motouz.
Tak to zní jako pitomost
a je to přitom
přítomnost.
Přečíst celé →
Moje matka je opilá
i já jsem opilý,
volá mi ze zahrady babičky,
kde asi bývala šťastná.
Babička. Právě na cestě k Jupiteru.
Leč, teď jsme oba opilý.
Chceme takoví být.
Láska je opilá.
Vzpírá se životu a nechodí rovně.
Láska opilá.
Opilý tramvaják srazil chodce.
Opilý příslušník ohrožoval barmana.
Opilá domovnice vyházela vzteky všechny popelnice....
Přečíst celé →
Ráno jsem nemohl dospat.
Nebe zkrvavené.
Hned vylítl jsem z pelechu,
jak stařec.
Houba se rozrůstá - měsíc.
Hory se pyšní,
jak nosy horolezců.
Něco mě zvracelo ven.
Měl jsem štěstí - jít lesem.
Vypreparovaná Venuše Hvězdonická
leží na operačním sále.
Zatímco ostatní spali,
válel se v kakaovém poli.
Králík cupitá...až zastaví se.
Poslouchá hudbu z poblíž…
Přečíst celé →
Já jedno eso v ruce mám
a to je pro mě kluk.
Takovej von je nemluvnej
a kouká jako buk.
A tak si našel princeznu,
co velký srdce má,
chodil s ni 7 měsíců
a už je celá jeho uáááá!
Žena květinou zatřese,
semeno zachrastí,
kule padnou-za nimi flek,
tu hra se vyjasní.
9 měsíců uteče,
jak kočka zahradou
a narodí se děťátko
a houpy houpy…
Přečíst celé →
Na klozetu,
na klozetu,
tam náhle zastavíš se v klusu,
tam je si každý roven,
však né obsahem svého trusu.
Přečíst celé →
Chce po mě život, abych rostl,
hampejzů plnou mísou ševel?
Možno být lesa stromem foerster,
či svobodný vždy cochcajs plevel.
Přečíst celé →
Života ženy je krušná
a to nehleďme někdy,
nýbrž vcelku,
naštěstí oděrky z rtěnky nosí
vždy přítelkyni za kabelku.
Přečíst celé →
Místo krajíce chleba držela mobil,
jenom se do něj zakousnout,
mluvila k němu, byl s marmeládou
já nemoh civění své odtrhnout.
Pak jsem zas jednou slyšel mobil,
jak za mnou ve frontě vibruje,
nic není nikdy, jak se nám zdává,
to jen kamarádky spolu se baví
a jedna druhé HMM HMM........přikyvuje.
Přečíst celé →
Je krásně smutný podzim,
to skleslé přijmutí
prázdného nádraží,
Poslední vagon léta v dálce září
a mraky dojmů se seskupí
do listem zapadlého dojmutí.
Přečíst celé →
Dítěti stačí míč
svou hrou se podělí
písničku veselou
dozpívá v dospělí.
Dospěje k názoru,
že život není med,
už nestačí mu míč,
chce nakopati svět.
Přečíst celé →
Jiří Wolker
získal Ortenovu cenu,
Jiří Orten
získal Seifertovu cenu,
Jaroslav Seifert
získal Nezvalovu cenu
a Vítězslav Nezval nikoho nezval.
Přečíst celé →
Bezu je moc,
vždyť je to keř,
moci bezu
věří i zvěř.
Černý jak les,
kde není pomoci
je tenhle keř,
květ plný bezmoci.
Chebdí či červený,
člověk se mílí.
Někoho otráví,
že černý je bílý.
Přečíst celé →
Návod na život je život,
návod na milovat je milovat,
návod na podstatu je slovo,
na podstatné jméno je sloveso.
Návod na rovinu je:
mluvící mluví i k sobě.
Přečíst celé →
Dcera v pubertě,
matka na přechodu
otec na prášky.
Dívám se na svou fotku?
ale vždyť je to foto mého bratra,
před lety ve Vimperku?..
sleduji průzory očí,
nasávám minulost,
teď ti utekla mezi prsty,
teď jsi cítil tu zvláštní moc přítomnosti,
vůni té nálady,
fotka v tom bytě
při setkání skoro celé nejbližší rodiny.
Nejbližší a nejvzdálenější.
Rodina se…
Přečíst celé →
Strach z fobie a rez
Zákaz šroubu, aby se do toho montoval!
Hroby
Čekající hroby
skleněné a plné vlákna,
hroby tančící s popíjejícím mládím v pohárcích,
křičící hroby na rozpustilém hřbitovním sněmu,
prskající a válející se po zemi,
obnažené hroby se třpytícím se sněhem ve vlasech.
Umírající hroby neznámých hrdinů.
Hrob E. A. P.,
Právě narozené hroby…
Přečíst celé →
A zbyde po tobě
papírová krabice v kanceláři,
kolečko na tácku a další ve jménech na diáři.
Zůstane po tobě ticho v soudní síni
a tašky s nákupem v předsíni.
A zbyde po tobě auto bez otáček,
nezaplacené složenky
a mokrý zubní kartáček.
A zbyde po tobě hřeben plnej vlasů,
10 razítek v pasu.
Vstupenky na ples,
nevyvenčený pes,
skoba na tričku
a tričko na…
Přečíst celé →
Vyrazila vyrážka,
hrubá jako podrážka,
na pouť po mém jemném těle,
snad asi až do prdele!
Přečíst celé →
Dezert mi dezertoval z talíře,
ve školní menze se k tvým nohám schoval.
Byl spoře oděn v papíře,
nezbedným loktem ze stolu emigroval.
Co sladké bylo, náhle zhořklo,
však na chvíli jen-bohudík
a to jen než mi došlo,
že podáváš mi kapesník.
Hned jsem jím otřel tvoji botu
pak punč pln punče kam k tobě dopadl
a zbytek z čela mého potu,
já dalším ročníkem…
Přečíst celé →
Tlučte mě do hlavy - jsem elektrickej.
Jsem elektrickej průvodčí.
Tlučte mě , slovy kamenujte ,
já každou chvíli odbočím.
Tak jako vagon někam do neznáma ,
na kolejích , co nemaj směr.
V kupé přibyla jedna dáma ,
prý jede někam do Tater.
A každý v rukách svoje karty svírá ,
rozdal je osud náhodou.
Vypadls ven ,v podlaze byla díra
a teď jsi někde pod…
Přečíst celé →
Chci dělat nač mám chuť,
chci teplotou jak rtuť
stoupat i klesat,
jak mouka chci se přesát,
chci cítit slunce žluť,
chci dělat nač mám chuť.
Přečíst celé →
Nemaž mi med kolem úst,
nejsem medvěd.
To radši udělám si půst
a bude mi zas devět.
Bude mi devět,
tak jako tenkrát,
tak už mě prosím
svými ústy netrap.
Přečíst celé →
Nejspíš tu nespíš a přepadáváš
přes borty kuchyně někam do někam
a já chci, chci
asi tak umejt nádobí,
to tě nerozzlobí - kuchyň vyzdobí.
Nejhorší jsou velký hrnce,
nemají konce,
spálená láska,
prstoklad kávových lžiček.
Přečíst celé →
Na všechny projevy lásky,
na šťastné mise,
které někdy trvají dlouho,
jako cesta na Mars,
ale jednou dolétnou
maje cíl: směr tvého stínu.
Telefon vibruje tvé chápavé hmmmm
hmmmm
hmmmm...
Tak na všechny vibrace
v nás.
Láska je zemětřesení,
rozklepané ruce vědomí strachu,
svědomí starostlivosti.
Na všechny šťastné mise,
erupce na srdci,
líbání a kolíbání,…
Přečíst celé →
Den kreslí se jak v lince nota,
kterou teď můžeš poslouchat.
Hudba, narozdíl od života
se dá i dále hrát a hrát.
Přečíst celé →
Proč jsem zrovna já já?
proč nejsem já ty?
proč nejsi ty já?
proč on není ty?
proč ona není já?
proč ona není on?
a k čemu je tu shon?
Aby se život dělil
na miliardy dalších?
Před tím i pak?
Čeho? Cože ? Pocem! Kdo sem?
Nevím na tohle nemám zrak.
Přečíst celé →
Co jsem to za člověka?
Koulím očima,
bojím se všeho, čeho se dá
a vím, že o mě nejde.
Kdo je to?
Jsem to zase já sám.
Na duši nemám držák.
Na mou duši.
Přečíst celé →
Ale Šárka je z toho všeho v hajzlu.
Půjčím si tvůj svetr.
Dyk vona to všechno topí,
já to vim od mamky,
to se nesmí dozvědět,
jednoduše ti to řeknu Nikčo,
ten finančák je úplně v prdeli,
dam si dva panáky a jdu domu,
ty vole ale sorry sedm rohipnolů za celej den,
to je normálně na udání.
Dejte nám ještě tři béžovky,
počkej to je můj telefén,
ty nemáš…
Přečíst celé →
a další verše bez textu
a sladké verše Malijevského
a - a to už je někde napsané,
ale země se otáčí
a někdy je to cítit,
že jste hlavou dolů,
ale kam?
Asi víc k Marsu.
Ptáci to taky cítí
a proto ráno zpívají,
zpívají jinak než večer,
kdy si to málo pamatujeme,
ale ráno, když se vzbudíme,
dřív ráno, než začne
tvůj oblíbený kolotoč,
hodinu před budíčkem,
je…
Přečíst celé →
Pan Tupý seděl v hospodě ,nadával,pil a díval se skrze všechny ,na kohosi neznámého,koho nikdo jiný neznal,než pan Tupý.Snad to byl přízrak,který se mu leskl v očích.Na druhé straně stolu seděl pan Motyka.Stále se opíral o stůl,vrávoral a snažil se objednat si ještě něco k pití.Vedle něj nervózně poposedával pan Jelen,který skrze průzračnost vodky přemítal…
Přečíst celé →
Stanu se broukem,
který vyletí,
vyletí tam,
kam nemáš ponětí.
Vyletím do tvých vlasů,
když budeš s nocí spát
a pak se tam popasu,
protože mám tě rád.
Potom se projdu po Tvém těle,
necháš si něco zdát,
jenže tvé oči bdělé
se probudí
a ty začneš řvát:
"Kdo sem dal toho brouka?
No toho, co na mě kouká!
A co mi leze po těle!
No fuj, ať je už z…
Přečíst celé →
Závodící moto cykly v dálce,
krásný pes na břiše,
únava z věčné smrti,
strach z nepřítomnosti.
Zavolali mě do špitálu,
ležel jsem tam já,
odpadkový koš.
Přečíst celé →
Jsem báseň té mortadely tady
přítomnost se tu zachytává
a šíří jak olej na papíře.
Jsem tu a jsem, i když už zpola nejsem.
Bič vlastních rukou dávám k nohám rychlostí zmámených.
Zachytávám oblaka
a pouštím je po řece dál,
jsem rytmus .. . ... déšť z ničeho nic.
Jsem, co slyšíš jenom ty
a tak se tiše vpíjím do papíru
a začínám se bát i myšlenek, …
Přečíst celé →
Básníci hlubocí i mělcí,
pravdy paže něčí,
zachránci dobra i zla,
stůjte se svými verši,
stůjte, i když vrávoráte,
stůjte přeci,
nepředstírejte smrt lehajíce si podél domovní zdi.
Básníci hlubocí klaním se Vám,
básníci mělcí děkuji,
že nechcete se utopit.
Přečíst celé →
Licencovaný hypnotizér
nechává přistát myšlenku
do tvojí hlavy,
ale i do té vedlejší,
třeba snad za zdí.
Nic nepromarňujeme,
když jen dýcháme,
ale to přece víme,
proto dýcháme!
Ale občas vůbec nevíme, že dýcháme,
ale cítíme to.
Podtrženo sečteno
cítit a vědět.
(jo a občas se vykadit)
Přečíst celé →
Stáli jsme na zelenou,
už jsme v ní nedoufali,
už už krok!
- krok zpátky!
To odhodlání vstoupit na zebru,
zatímco Budapešť se válí na chodníku.
(báseň č.400)
Přečíst celé →
Skapal jsem jak vosk
na tvé tělo,
klepla sis na stůl, pak na čelo,
tak copak je to za blázna!
Konečně bylas výrazná.
Přečíst celé →
S rodiči v hlavě
nelze být potomkem hlavně,
jedině předkem zásobníku.
Spi sladce - budu stát u pomníku.
Přečíst celé →
Co budu dělat já i ty?
Ty můj mozečku nejdražší.
Strhnul jsem mozkové závity
a teď mi v hlavě haraší.
Přečíst celé →
Škoda že nemám nekonečně času,
to bych žil jistě tak jak se má.
Život by nevysel jenom na vlasu,
který teď někdo v polívce má.
Škoda že nemám nekonečně času,
to bych se zbláznil a štěstím tančil jen,
nečekal na nic v nočním lampy jasu,
na žádnej autobus, co vyveze mě ven.
Škoda že nemám miliony času,
jak jsem před léty mívával.
Svlečený jenom do…
Přečíst celé →
Leží kámen pod skalou,
myšlenku má troufalou,
že by letěl ke hvězdám,
někam na vesmírný flám,
tenhle kámen pod skalou.
Stojí kámen v kvádru,
na co myslí v jádru?
Že je chladný balvan,
mračí se jak Marvan,
srdce má jak sádru.
Sedí kámen na skalce,
nemá rád přistěhovalce,
trefil by je kamenem,
jenom tím, co je jen,
na zahradní skalce.
Usnul kámen v…
Přečíst celé →
Jak rychle létá labuť?.....
Proti proudu řeky a větru
rozpíná křídla podél silnice
a už mi kříží cestu
přes Barrandovský most,
zatím co já letím
autobusem do práce,
drže se madla,
stoje s jízdenkou
na život - ona letí
s časem uvnitř svého srdce.
Dráty, patníky, svodidla,
je třeba mít srdce na levém místě.
Na pravém břehu jedu já,
ona ránem zmohutnělá,…
Přečíst celé →
VZP nebo PMV?
Suzuki nebo BMW?
Čech anebo Slovák?
Maďar anebo Polák?
Člověk anebo robot?
Robot anebo chobot?
Je chobot už jen kokot?
Nie je , je to brat
a tak to je treba brať.
Přečíst celé →
Co počneme si se sebou,
když spolu nebudem?
To nevíme,
tak jako dnes,
že spolu nebudem.
Zkoumáme egolam: budem i nebudem.
Už brzy se však ztratíme
a skoro nebudem,
tak někdy, jak to chodí,
pak nikdy nebudem,
trochu to zabolí,
po chvílích zesládne,
stejně jak šlehačka
na kávě v cukrárně.
To spolu zas budem,
i když už nebudem.
Přečíst celé →
Čeká paní na tramvaj ... a ...
a nezní to jako báseň
i když je listopad a slunce
proplétá si hravě listím.
Zní to jako vtip,
jenže konec srandy,
tady je konečná!
Paní nevděčná - proklíná:
Oni to celé změnili!
Debili!
Kde byli, když já jsem
běhávala polemi
a na rtech svých doremi.
Změna je život!
Hýbejte se molekuly,
prohýbejte námi
vy jež si nevidíte
ani…
Přečíst celé →
Nebe je plné hvězd
a my jsme plni smrti.
Mluvíme, abychom se nedorozuměli.
Nebe je plné hvězd
a my jsme plni SMS.
Nebe je plné hvězd
a my voláme po odpovědi
pánu Bohu do schránky,
Pánu Bohu,
který je plný hvězd.
Přečíst celé →
Nebe je ze mě
země jsi ty,
jsem vesmír na konci planety.
Noc je bledá,
bledý jsi ty,
Bůh je saniťák,
chce jen pomoci.
Vzhůru nohama,
přitažlivost - nepřitažlivost,
přítomnost - nepřítomnost.
Bůh je ajeťák,
točí se s náma
v nekonečný síti
a teď máš babu ty!
Přečíst celé →
Podzim obnažený ? deštěm obložený,
pak přemožený ? jejich obležením,
skoro se žením, když přichází
polo-obnažená ? žlutou vyzdobená,
jak rajče paprikou,
ta ? žena,
svítí semafor.
Mlčím, jak pěna,
když listí padá ze stromů,
korunou z hlavy zaplatím,
hlavu tu vítr vyvětrá.
Přečíst celé →
Mezi zeleninou,
složité stroje na složitější motor,
složení lidé
a židle složené.
Složitost sněžná,
jak soustředění při tenise,
složenky, smaženky,
složité vrásčenky,
čelenky z vrásek,
složité domněnky.
S lodí se vlny ženou,
složité žít se ženou.
Výložky - vložky vlažné,
na trampolíně - líně
skákají složky v spisech,
skleničky na ubrusech
jsou zpola vypité…
Přečíst celé →
Znuděnej chlap,
co na to pět let nešáhl.
Smrt to je prd
a život věšák,
visíš na něm,
jak poslední v šatně.
Přečíst celé →
Stojíme s otcem
nad žumpou hoven
a posadit se nedáme,
o bakteriích přemítáme.
Vedle postává chata v lese,
jsme uprostřed
na cvičišti cvrčků.
Koukáme občas na sebe,
na zrcatlící hladině
a občas kolem žumpy okem mrknem
a je to cvrkot.
Pak baterkou do žumpy (hovna, moč, tlející papír),
stojíme s otcem nad žumpou hoven,
už setmělo se.
Jak dvě velké bakterie…
Přečíst celé →
Má hlava děláááááááááááááááááááááááááááááááááááá,
mé rucéééééééééééééééééééééééééééééééé,
žetony v kapsách mi chrastí,
že Tony?
Kulička dokola obíhá
a ruleta se točí.
Vsadil jsem na jediné číslo
a za to trnu hrůzou,
za to si odpykávám vítězství
anebo prohru,
pokrm svůj pojmu
a pak se ztratím ke hvězdám
s tlustou šablonou na předloktí.
Přečíst celé →
To byl bordel!
Seděli jsme nad ránem na válendě
a povídali si o dětech.
Stálo to za to, ikdyž nestálo.
Ta kurva mi vykouřila
všechny cigára.
Přečíst celé →
Moje dcera kašle,
kašle na malé kousky ananasu, zbytky Pompejí, co nejí,
kašle na vzduchoprázdno, které ještě nezná,
kašle na lásku, na nepřítele v papírové krabici,
na cvičenou opici, na věci z Tesca, na pistoli babiččina přítele,
na 2 a 3, na 7 velkých nesmyslů, na průjem a příušnice,
na roboty ve vesmíru, divadlo v televizi, na všechno kolem sebe!!! …
Přečíst celé →
zadal jsem do Googlu nekonečný odpor
a zjistil, že každý z nich je marný,
kdo marný?,
Co marný?
Nekonečný odpor je totální odloučení,
samota bez příchutě
a zvláštní poblouznění
při polibcích rtutě.
Odpor je dokonalý,
zkrátka když odděluje.
A marnost odporem, který se přibližuje.
Přečíst celé →
Na světě je několik typů žen,
početně asi tolik,
co na nebi hvězd.
Nespočítám je, nepoznám je.
Nikdy, všechny a jako jeden z mnoha
typů mužů zvládnu jen jeden život, jednu ženu a jeden úkol,
pokud jsem 100 to činit pořádně.
Stojím v Tescu a čumim na Heru
a zvolna sahám na tu nádheru
a zvolna sahám mezi regály
pro ztvrdlý chléb.
Jsem muž ve stínu tvých…
Přečíst celé →
Vítr, který nefouká
a písek, který nespí.
Spánek tvou bolest pofouká,
Putuješ oblohou bez souhvězdí.
Už ani nevím,jak jsem s tebou dlouho,
dlouho opilý,bezejmenný ,sám i nahý,
jak dlouho jsem bez příčiny
ve světle cadilaců nespatřen
ujištěn jistotou zeleniny.
Fotografujeme prázdná bílá místa,
pole jsou čistá
každá mi i čistá,
podle toho ,kde vnímáš…
Přečíst celé →
V 17:56 jede autobus, 12 minut, tak to stihnu ještě jedno pivo na stojáka v hospodě „Zelená sedma“. U pultu stojí chlápek a řeší jestli maj ženský orientační smysl. Hospodská na něj chvíli udiveně kouká a pak vystřelí: “Jo to muj bejvalej, tak ten vočistil babku, obešel strom a říká: Ty jo,tady už někdo byl!“ A chlápek opřenej o pult pořád ještě: “No já…
Přečíst celé →
Ty prima holky spí už dávno doma.
Probudíš se na kraji města
a skrz něj se musíš prokousat
na druhej konec,
přes cesty, co nevedou,
vůbec nikam.
Před očima ti plují lidé,
co se drží a zároveň,
jakoby se nedrželi madel
a tak společně vytváříte lidstvo.
Když neodpočíváš,
tak se buď snažíš,
nebo na to kašleš.
Přečíst celé →
Nemohu stále usnout a utěšit se, nejsem teď schopen opravit si kapající kohoutek v kuchyni, kde ho trpím! Kdo se na tomhle světě nezblázní, tak tomu sláva! Jedině životem se zmocňujeme pravdy, jedině v opojení ji dokážeme prohlédnout. Opojeni sněhem, deštěm, větrem, bouří, dokážeme přijmout, co je nám vlastní. Strach z nemocí a sobeckost, jež jsme si…
Přečíst celé →
Jak najít dvě srdce?
Když jedna a jedna jsou dvě?
Jsou žlutooranžovorůžovočervený.
Člověk kouká po ulici,místo po lese
a říká si,že by to mělo mít nějaký smysl,
tak hledá a tápe mezi popelnicemi a hladovími průčelí……..
Najdi dvě shodná srdce,
matka, ni otec to není – dávno rozvedení.
Kdyby mi bylo 16,
asi bych se zabil – nejspíš,
teď starší zkouším žít.…
Přečíst celé →
Musíme cítit odpovědnost
i přesto,že hledáme pravdu.
Probouzet se každou noc
nedostatkem snů.
Křičet ze spaní,
po čem srdce prahne
a nenabízet kompromisy.
Odpouštět a nelitovat.
Shořet lze velice rychle.
Zahořet - to je nadlouho.
Máš prachy tak je ztrácej.
Nemáš je, tak si užívej víc.
Rozsvěcuj a oživuj skryté uličky
a nikdy nezapomeň,
že život nemá jen…
Přečíst celé →
Dnes ráno někdo znásilnil jeho malou sestru.V 6:15 zazvonil budík , v 6:17 ho poplácal po zádech ,koukal chvíli po stropě a pak si změřil teplotu – 35,6.Asi si všiml,že je to bezbranné dítě. 3x zazvonil telefon.Asi si nevšiml,že je tak maličká.Vypil jednu sklenici vody.Asi si netroufl na skutečnou ženu.Nasedl do auta a rozjel se na dvojku.Jediná sestřička…
Přečíst celé →
Seděli na poli plného žlutých květin a doposud neznámého nevyklíčeného semene.Přála si to odjakživa a její sen se stával skutečností.Seděli v čerstvě vytapetované kuchyni plné žlutých květů a doposud neznámého nevyklíčeného semene a dívali se na sebe.Ptákům probouzejících se ve větvích stromů se zdálo ,že snídají ,ale oni opět společně po dlouhé době…
Přečíst celé →
Včeras mi lásko řekla,
že jsem robot
a mě se dnes zdálo o Robocopovi.
Je to tak dobře?
Pak jsem šel odemknout již odemklé
-auto
-tos mi chtěla říct?
Jeleni s nocí dotroubili,
je ráno, jen šumí Šumava.
Jeleni polehávají, jak lahve dopité
a my si dáme té...ačačaj.
Jdu na latrýnu.
Včera jsme lásko zas šli pozdě brzo spát
a ráno výstřel na jelena…
Přečíst celé →
Digitální existence,
smrt emailové schránky
přeplněné vlastním odpadem.
Konec kyberprostoru,
smazaný odpadkový koš,
přenos bez signálu,
přenos bez nosu.
Permanentní defenestrace,
zhroucení podsystému.
Čárkový kód
jenž nikdy nerozluštím.
Procesor na EKG,
vteřina pravdy,
krásné pozadí,
sejdeme se na ploše
a tu náhle ze mě vylít
Control, Alt a Delete!
Přečíst celé →
Volám, že já sám
nejásám.
Volám volací linkou
do vnitrozemí,
odtud se nechám přepojit
a volám mezi město,
volám architekty světa
a volám přes všechny dráty země,
sicilská pobřeží a pekingský průplav,
volám přes půlku světa,
volám přes To všechno,
volám,
mám signál.
Volám a zvoním u všech dveří,
volám a zasouvám svůj klíč k otevření,
volám bez oznamovacího…
Přečíst celé →
Do rakve položte mě hlavou vzhůru,
protože život jsem měl normální,
zahrajte poslední habaďůru
a ať je pěkně orální.
Na rakev rumu konev dejte
a šup s ní rychle do díry,
i s pánem Bohem se tu mějte,
kápněte slzu manýry.
Zahrabte hlínou temnej konec,
ať nikdo neví, že jsem žil.
Na hrob mi dejte řitní věnec,
abych se z ní už nevrátil.
Přečíst celé →
Musím se nadechnout
mezi tvým mluvením,
vystoupat občas k hladině,
jak ryba mluvící mlčením.
Já muž,
pár slov na jeden ret.
Ty žena
s vesmírem plným vět.
Přečíst celé →
Krvácíš brácho v řetězech,
berou ti sílu,však né vztek.
Nevíš,když stoupáš po schodech,
nikdo neřekne,jak prát svět,
vzpomeň až vydáš další vzdech.
*
Tak uspokoj se při měsíci,
vždyť není třeba žádnou svíci,
nebo snad nepomyslels,že by muž,
mohl políbit tvojí líci ?
*
Poznal jsi lásku,bolest,žal,
už víš,kde hledat černý kal.
Podívej ale nahoru,…
Přečíst celé →
Hledám duši,co by mě milovala,
prostinkou ženu,co by mě uschovala
do svého srdce krvavého,
mé tělo tvora pitomého,
řezal bych pilou motorovou,
kdy duše praská nad oblohou.
Svírám sám sebe v žluté křeči,
já usmívám se,však oči brečí.
Polknout se bojí špínu krásy,
v té noci,která nezadá si
se zbytkem kostí tvého těla.
Ve spánku potom hubou mlela,
když koulí…
Přečíst celé →
Poutavý oblázku hluboko v řece
těch všech dnů.
Ploutve mé vířily radostí,
když udělalas -žbluňk!
Hej!Javorový liste!
Co dorostl
a snesl se do sebeklamu,
co padáš do noci,do noci své
za pravdou o tom,
jak vznikají vlny.
Hej mistře můj!
Sokyně lásky
a otrokyně všech otroků.
Odevždy přišlá mezi námi
k uzoufání vztahuji k tobě ruce své,
ba něco víc!
Přec ruce…
Přečíst celé →
Zobák mu narost,
jsem orel v letu.
Tenhle smích na kost
dráždí mou piruetu.
A každý rub
má i svůj líc
a každý konec
-bez hranic,
když skok se blíží,
já panic,
nebo snad panna?
Těžko říct.
V ten den jsem byl
u konce všeho,
co jsem pochopil,
byl konec hrátkám mým.
A každý rub
má i svůj líc,
a každý konec bez hranic.
V mé krvi proudí
všeho trochu,…
Přečíst celé →
Zarostlý šílenče,
volám tě zpátky tam,
kde tráva voní,ženy křičí
a ty řveš.
Jak snadné po ránu
vychutnávat pohyb malých holčiček.
Ty malé krásné čisté
popíjející první sklenku alkoholu.
Koneckonců milicionáři
mají Velkou Pravdu,
tak jako Lenin,Hitler a Já.
Smutkem rozevřeš noviny
přes upatlané brýle
pro příběh za čistými nehty.
Dnes úředníček
a včera…
Přečíst celé →
Dlážděný teplý kámen,
jež má chodidla líbají,
procitá s rosou v kocovině
a pod peřinou v teple postele
žíhané paprsky sluneční.
Teď co zas léto maluje
to asfaltové plátno
počíná s dechem tvým
ruměnec - barevné křídy.
Přečíst celé →
Japonské ženy
v střízlivosti
míjí v obrazech
evropského umění
některé motivy
kol českých hospod.
Há Dvě Ó z fontány crčí dál
a příběhy snubních prstýnků
se topí v uniformách.
Leč !
Obraz ve výkladní skříni
mi stále bude říkat,
že ten den : hle pes
než uvidět,
že otrok je ten převlečený pán.
Přečíst celé →
Když slýchal zpěvy stromoví v aleji
a naopak on hladil své múzy
k nejkrásnějšímu.
Jde mu o to,protože ještě neumřel.
Když ležel na břehu a věděl,
že řeka se nevylije z koryta,
neomele pevní břehy.
Jde mu o to,protože ještě neumřel.
Když tančil v tmách mezi přáteli
a byl tím,co miloval.
Jde mu o to,protože ještě neumřel.
…
Přečíst celé →
Taženi vším,
co nás kdy spojovalo,
na opratích větru.
Kopyta času zvedají prach.
Pod modrým tajemstvím
čistým a nevinným jako každé -
- dítě s modrýma očima.
Z úsměvu slunce vychází.
Nebeský kůň pádí dál.
Zoufale hledáš jeho slabiny.
Ty myšlenky vzdálené,
naduté, cáry z královského šatu,
bělostné pláně, pelíšky lásky.
Myšlenky černé šedé
až s…
Přečíst celé →
Jdu spát
a noci chlad
v mých útrobách
mi nevadí.
Ten vánek snad
mi bude vát
ve všech těch komnatách,
jak touhou svou můj kat.
Jdu spát,
v snění se propadám,
víle mé,
tak vzdálené,
já sním jak král.
Přečíst celé →
Elektrické světlo svítí svou lítost.
Chce mě zas rozplakat
s přáním zruš ty krásný vzpomínky,
zapomeň na přátele,
určitě už mají po krk tvého křiku.
Všechno se ztrácí
v tom monotónním světle.
Dotyky svinstva již necítím.
Elektrony skáčou do rytmu
posledního pochodu.
Lítostí ozařuje celý pokoj,
celou celu.
Sbohem všechno krásné,
sahám na splachovadlo,
voda…
Přečíst celé →
Sedí v hospůdkách
u posledního piva
a zjišťují,
že báseň,
co dnes přednesli,
v duchu napoleonských
válek,
je jenom
zrnko
kávy
tam na dně posledního drinku.
Přečíst celé →
Nejsi, nejsi tady,
já umírám hlady.
V lednici nic není,
ve špajzu jen smrady.
Sedím,sedím na polštáři,
stěny se debilně tváří.
Černé zbytky na dně duše,
jako inkoust v kalamáři.
Znova,znova rýpu,
do motoru džípu.
Bouchnout , šlehnout , narušit
a roztočit pípu......
Přečíst celé →
Hudba:Eddy Zábřeský Text:Tony Lahvátor
G Cmol D#
I. Po cestách zapadlých
Dmol Cmol
Směřuji k ráji
G Cmol D#
a ptáci v oblacích
Dmol Cmol
mě k letu vyzívají
G# A# G G# A# G G# A# C
Ref:Hmmmm..............
II. Jsem tulák v dešti…
Přečíst celé →
Pravda je krásná,
když otevírá oči
slepým a bezmocným.
Pravda je kráska,
jež na kolotoči
mění tvůj vánek v dým.
Pravda je člověk,
pravda je zvíře,
co v krásce spí a sní.
Pravda je příběh
od Jamese Joyce,
co stal se v jednom dni.
Přečíst celé →
Cestou k naší hospodě,
pajdal malý pejsánek,
byl už celkem v pohodě,
pro jistotu vzal džbánek.
Dneska byla zábava,
byl zas víkend , po práci ,
koncert není otrava,
hráli Brouci a Ptáci.
A náš mladý černý psíček,
neměl nikdy slitování,
byl zas jako bumbrlíček,
ale dobré vychování.
Proto se zas vzpamatoval,
když si s jednou mladou fenou,
zostra…
Přečíst celé →
Kaiser sedí u stolu
rozkrajuje mrtvolu
ohání se břitvou
George Bush zase Litvou
mezi ruky pohyby
kontroluje ohyby
a říká si co kdyby
kdyby přišel primitiv
s povzdychem
by nad vším zív
se třemi pak Bobami
ztopořeně povídá si s klokaňi
sedí v proutěné kukani
tady........Ondra!Koukni na mě!
ULÍTÁVÁM NA VLČÍ NOZE
směle běhám po obloze
aby jsme se vrátili
a na…
Přečíst celé →
Zas občas , když to na mě
P ř i j d e , í
zmu si z nočn ho stolku -
e
v tenhleten T R I P .
Určitě nejsem ZávislÁk ,
P
Á
R absťáků sice už přišlo ,
ale ne . ! . Už v tom zase lítám…….
D E Směje – mrsknem to
A LER SE
To To oTOT TO to do orgáče .
Jo , místo jehly …
Přečíst celé →
Všichni víme co je lež,
ale víte,co je věž ?
Nemyslím tu malou z písku,
tu vám voda zbourá v trysku.
Je to z písku také sice,
mám na mysli tu věž v Pisse.
Stavěli jí dělníci,
malí,tlustí,velicí.
A teď,když je hotová,
vysoká jak obloha,
zdá se že je trošku šikmá,
když tam stojí mezi lidma.
Víte proč je nakřivo ?
Dělníci šli na pivo !
A stavěli tenhle dům,…
Přečíst celé →
Jó,já jsem Marley Bob,
jdu si jen tak kopat hrob.
Vop pi bo bi pi Vop bi bob.
...........Jó kopat hrob.
V jedný ruce krumpáč mám,
v druhý ruma - sílu dá.
. . . ....
A na zádech lopatu,
jdu zjistit svou podstatu....
Míjím další z patníků,
v očích záře blatníků.
Auta míjejí můj stín,
taky jsem tak šlapal plyn.
. ......…
Přečíst celé →
Vyřazen ze hry
hledám vaše ruce.
Zvony odbíjí další flašku
a v telefonním sluchátku
zní hlasy známé,ztracené
před jízdou skrytou v jehličí.
Z nozder se chrlí krev
až z mého srdce
s ozdobnými bambitkami
od RUMcajze.
Ementálové ponožky
barvy mé pleti,
navléknu v pohřební den,
než přijdou kazatelé nářků,
aby mi vtloukli do hlavy strach
před královnou té…
Přečíst celé →
Zdeptaní lidé
odcházejí z představení,
komplexy utíkají v dál.
Tam,kde činy zrodily se ze snění,
přichází skrytý tenký žal.
A davy proudí z východu,
každý se cítí jak hlavní hrdina,
čas všechno spláchne,
jak zbytky v záchodu.
Nestůj!Vždyť další cesta začíná.
Přečíst celé →
Krásně si maluješ kočičko,
chvíli ti podržím,jak to máš ráda.
Opravdu krásnej to obraz jsem.
Miluju tě - nenávidím tuhle situaci.
Zvěčnilas mě - díky za nesmrtelnost.
Zasklilas mě - díky za to teplo.
Pověsilas - miluji tě.
Odešla jsi - dýchám ale na sklo.
Tma,ticho,chlad - rozbil jsem sklo.
Nebylas nikde - smyl jsem barvu.
Přišla jsi - utekl jsem.
Plakala…
Přečíst celé →
Od té doby,o odstřihli svobodu,
říkám si:
nechám si narůst vlasy,
nepřestanu milovat svou holku,
nepřestanu psát,
nepřestanu poslouchat blues,
nestanu se nikdy vojákem.
Přečíst celé →
V mém pokojíku,šero,
teplé oči a pár strun.
Žluté světlo z ulice
se lepí na záclony,
začíná noční představení.
Stíny větví,listů na záclonách.
Film jedné mrazivé noci.
Domovník ukřižoval obraz na stěnu
a soused vedle....nevnímám ho.
Sousedka snad chichotá se
kdesi v stromoví,
nebo to meluzína
ráda by se pomazlila.
Království duchů stoupá
z mé dýmky.
Žena…
Přečíst celé →
Popíjím čaj ,
kolem se staví Čínská zeď ,
vzbuzený kraj
růžovou nastavuje pleť.
Pokuřuji cigaretu ,
tamtamy zní východem Indie.
Ježíš pod stromem v Nazaretu
z kalichu hořkosti pije.
Probouzím myšlenky ,
diamant stoupá nad hory ,
tančí divoženky ,
probouzím svoje satori.
Přečíst celé →
Jako když se na tebe řítí
průtrž mračen,
je ta chvíle, když přečteš dopis.
Tak nevíš, jestli se máš
někam schovat,
jak dopis ve tvé dlani,
nebo na sebe nechat
znovu pršet
příval slov.
Přečíst celé →
Malý chlapec na skále,
sedí jak v úžasu.
Chtěl by vzlétnout vysoko
k slunečnímu jasu.
Tak to byl jeho velký sen,
lesy mít u ruky
a krásné laně pod skálou,
pole i potoky.
Zdálo se mu jednou večer,
jak ze skály skočil
a lehce mával rukama,
v oblacích se točil.
A ráno, hned za svítání
snu věřit začínal.
Tak s touhou pevně rozhodnut
na skálu utíkal.
…
Přečíst celé →
Svět není hranatý,
ale je kulatý.
Proč tedy lidé
naráží stále na hrany?
Přečíst celé →
Nevidím modré nebe,
neslyším zpěv ptáků v oblacích.
Nevidím už ani tebe
a všechno se mi vytrácí.
Necítím tvé vlasy,
necítím tvoje ruce.
Necítím ani tlukot
srdce.
Přečíst celé →
Jsi slabý život,
přivane vítr
a poláme tvé větve.
I v podzimní písni
pláčeš a naříkáš.
Vítr, ten zrádce,
ani ti neosuší slzy
a stále víc tě dráždí.
Jsi celý opadlý
a kolem tebe
stále šustí tvé slzy.
Už k tobě nikdo nesedá,
všichni už odešli.
Jsi sám
a prach na tebe usedá.
Je zima, pomalu usínáš
a spíš snad na věky.
Náhle tě však probudil zpěv,
zpěv…
Přečíst celé →
Byl to den tvé svatby
anebo narození?
Byl to den kruté pravdy,
byl to den tvého snění.
Přečíst celé →
Dívám se na tvou fotku,
poslouchám Pinky
a snad se mi i zdá,
že jsi tu se mnou.
Přečíst celé →
Hudbo! Ty rozptýlení všední,
ty lásko melodická,
hraješ na mě
a zpíváš mými ústy.
Obrázku o životě lidí,
jsi jednoduchý kýč
a přece máš v sobě
nesmírné kouzlo.
Přečíst celé →
Ten kopec je tak blízko,
když ozářen je světlem
slunečním.
Ten kopec je tak daleko,
když opředen je v mlze
tajemstvím.
Přečíst celé →
Oči prosáklé krví,
nevyditelný dům na tvé pouti.
Proč pláčeš dívko
na konci ulice?
Že jsi se pochopila?
Už nemáš žádný půvab,
používáš nůž,
místo jemného jedu,
naivně duhou si omotáváš tvář,
vcházíš do temna lhostejnosti
a přitom ti na všem záleží.
Nech být své tělo a dýchej
a dýchej zase svým srdcem.
Jsi vlastně ještě dívka?
Zahoď ten obraz,
upadni do…
Přečíst celé →
Mrzí tě, že tebe nikdo nešel doprovodit.
Tak dlouhá doba přátelství
a ty jdeš zase sám,
jako strom v poušti.
Snad je to za trest,
snad je to povinnost,
že každý musí umět sám odejít.
Přečíst celé →
Jsme mladí blázni,
co na světě se chvíli vrtí.
Teď nevím, jestli nejsme starci
vzpomínající nad smrtí.
Přečíst celé →
V šeru a mlze,
stojí si drze
výstřední postava.
Stát tam jak ona,
musí být otrava.
Stojí a nedutá
na stranu nahnutá.
Má vůbec duši?
V poli ta socha mlčenlivá.
Nic ji neruší,
co jenom v sobě skrývá?!
Stojí a čeká
snad,
stále ji oblézá chlad.
Postava s hrůzným dechem,
stojí jak šílená.
Nezabývá se spěchem,
jak hrůza vysněná.
Sluneční paprsky rozehřály,…
Přečíst celé →
Zkouším všechno
A všechny dosud nepoznané metody.
Snažím se ovládnout to nespoutané.
Pár špeků v tramvaji,
Nohejbal na pláži,
Stovky kinosálů,
Útržky z mejdanů
Plných telefonních čísel
A krabicové víno,
Jako výkřik moderního světa.
Zelená odpověď
Na modrou otázku.
Sama voda přihořívá,
Sexuálně odolná,
Na pavlači vztyčená,
Tuleni se nevyrovná
Láska,co v…
Přečíst celé →
Ležím v zahradě a pozoruji letadla,
každou chvíli nějaké proletí pár metrů od země,
aby přistálo na nedalekém letišti.
Zahrada je plná svatebčanů,
baví se každý po svém,
po svatebním obřadu.
Moje letadlo leží u jezírka,
vedle stolku s čajem
a jediný, kdo přežil jsem já.
Muž stojí ve dveřích
a žena sedí u okna.
V hlavě je vše dovoleno,
tam nikdo…
Přečíst celé →
Kozačky tvé vášně
se prodírají kalužemi mé krve.
Ležím opodál a sleduji tě.
Když se mi díváš do očí,
tak nemůžeš to unést
a olizuješ si rty.
Práskneš bičem,
šrámy od nehtů
a když je v noci po orgii,
tak svlíkneš se jak had.
Já samí strup,
nemám sílu už tě ani pohladit.
Proto se nediv moje milá,
že připadám si zmateně,
když ráno přenádherné
a…
Přečíst celé →
Pondělí:
TEPRVE až ráno rozqete pravé tajemství večera..
Úterý:
Těleso ponořené do kapaliny se většinou potopí.
Středa:
Tak jsem si ZAMEDITOVAL do bezvědomí,záchod jsem obtancoval no a pak kdo ví.
Čtvrtek:
Dvě stě dívek různého pohlaví.
Pátek:
Konec světa?Myslím,že se tu všichni umlátíme smíchy..
Sobota:
Až tenhle svět ztratí PŘITAŽLIVOST,tak to…
Přečíst celé →
Máš po svém otci spánkový dluh,
po matce uzavřený kruh,
po sestře náruč plnou bratrů,
a po životě hudby sluch.
Obočí jako obláčky
nad zeměkoulemi z očí.
Opilý motám se do nového roku,
v lahvi zbylo už jen trochu ? loků
kapánek ticha a krapet lásky tvojí,
ve mně je kousek od obojí,
vichřice i pouště tvojí,
duše se bojí obočí,
že s ním i úsměv zabočí,
smočím…
Přečíst celé →
Vymetená Viola - má podzimní triola,
v hlavě prázdno - v lahvi plno,
hlavně bezhlavě se spustit do prostoru,
pustit se vodou a plout k ostrovu,
už je vidět na obzoru,
nějací Eskymáci na mě mávají,
potají tajit dech pod vodu,
na zádech batoh s knihami,
co nepřečetl delfín ani,
potopit se k vrakům na dně,
jak k těm chlápkům na Národní,
každá žena zajištěna.…
Přečíst celé →
Oklamané dvojice
probuzené realitou,
rozcuchané láskou.
A další stopa
předbíhá tu druhou.
Vykřičené a zas probděné noci
a noci bez bolesti a bez milování
a každý pocit
nad sebou samým se jen skláníš.
Nedočkavé čekání
než vyjdeš jako úplněk
z koupelny.
Přečíst celé →
Tak co je novýho? - Všechno při starym,
kousek starýho - chleba nakrájim.
Máslem opatřim - potřu - protřu zrak,
leda osolím byle - tak nějak.
Kůrka zesládne, jako za války
schovaná za ztichlými obrazy,
skrz které vidět šlo možná i do dálky,
po řevu letadel - tlakové obvazy.
Tak co je novýho? - Ty starej! Hrdino!
Pral jsi se s člověkem, ohněm i…
Přečíst celé →
Bolí mě ruka - ta pravá,
jak malýho kluka, kulka se projede tělem,
pasažér metrem - změřím tě metrem má drahá,
jak bicyklista - obličejem,
krása nesmírná - vrývám se do noci tvých záclon
a stoupám dotykem po hromosvodu stáří tvého domu.
Když nemohu - nakrájím ti oblohu,
poprvé spím sám s rukou na spánku
jež přináší sny 9 mm-ové velikosti pornofilmu.
Bolí…
Přečíst celé →
S my s lži vota
je z něh
o se vy mot a t
Přečíst celé →
Nebe se zlobí
a fotí si nás bleskem
vzduch lehký
zkropený konví nekonvence
a zmoklé věnce
půl prstu napříč
hrom burácí
a hroby promlčené,
jak lůžko zpité alkoholem
tvář němá skrývá
v jeskyni svou osamělost.
bubnují střechy
i prsty nervózních rodičů
je láhev dopitá
přes půlnoc odemčená
a nebe stále odkrývá
svůj hněv bez vzpomínání
tisíce fotek
a jeden…
Přečíst celé →
Peří lítá po místnosti,
ve větru lítá nocí mezi listy stromů,
které zbyly na téhle zničené planetě,
peří bílé,
místy od krve,
Zemi hřeje do zad Slunce.
Naše velká hlava,
střep vesmíru,
meziplanetární láska,
skýva chleba,
věčná noc mezi tak vzdálenými hvězdami,
z jediného místa viděné tak blízko,
kuřátka, světelný smog,
souhvězdí kosmopolitních myšlenek,…
Přečíst celé →
Někde jsem se ztratil,
nepoznávám to tady ani tam,
natož pak sebe,
pouze obloha přiložená k tomuto životu,
známá v oblacích,
chladivá na spáncích,
vměstnaná na náměstí města mojí hlavy.
Hlavy s pěšinkou
vyšlapanou statným hřebenáčem
až k týlu vracejících se myšlenek.
Z neznámých příčin ztracený,
klíč od truhly s nalezenými.
Úzkou uličkou vedle partičky…
Přečíst celé →
Lidé se už neumějí radovat,
jako ostružiny v zimě.
Začíná mě škrtit můj ženský šat,
zřejmě jsem ještě neuzrál.
Posloucháme minulost
ve sluchátkách,
někdy zašumí
na stěnu hrách.
V kloubu duše,
tam není jaksi jednoduché
ohýbat kolem Jednoduše
ložisko.
Až budou všude automaty na šampaňský
a ve vesmíru
nemimozemšťani,
začnou ostružiny kvésti.
Přečíst celé →
Vyklepaný popelník,
žádný extravagantní frajer,
típám poslední cigaretu a první telefonát s bohem č.3257
Další zapomenutý PIN
Osm pohledů do nebe za poslední týden.
Vyklepaný - stejně tak cigareta, která rychle vzplane.
Můj filtr zkouřený a zlatý proužek co už ztratil lesk,
odvážen na stanoviště taxíků prosezených nocí.
Můj kolek jsi už dávno zahodila,…
Přečíst celé →
Výpověď generace jseš ty,
výpověď tvojí generace jsi ty,
výpověď z práce
známá už mnohá generace
známá se zmáhá….
zmáhá se zeptat na jinou
možná že práci
novou jinou zajímavější, líp placenou
prostě zaměstnání
se něčím, co nás poučí
ve všech pohledech,
které pak můžeme napsat z dovolené,
prostě novou práci
našeho účastnění se regenerací.
Po staletí znova…
Přečíst celé →
Bezejmenný palec
Jen tak na prsten navléc i
nevědomí
boj o vědomí
a všichni se ztrácíme na moment v realitě jiné reality,
jako led vhozený na ostří teplého čaje snídaní,
teplé vlhké noci, která již nikdy nebude
v rámci globálního přitulování,
protože tulení je jedinost i přimykání, smykání i odmykání duší nafouklých k popukání,
to jediné…
Přečíst celé →
Přesně tam, kde nikdo neví kde, je v blízkosti srdce Mezi galaxiemi za přílivem planet v červáncích hvězdokup v červenci června na zemi na vážkách mléka poblíž úplňku měsíce za hranicemi státu za hradbami města ve čtvrti bez okurek s naprostým tichem se zvoněním nedělních zvonů a přisprostlou sousedkou v bytě s balkonkem pro jeden dětský kočárek v…
Přečíst celé →
Kolikrát se chce člověk narodit
ve smrkovym lese a narodí se v bukovym.
Porota má vždy těžkou úlohu.
Leží
Už celej tejden jsem koněm na startovní dráze,
zesílená hudba nepomáhá,
cvičím doma, dokud nepadnu.
Pak ale vstanu.
Sháním knihu Řezníčka,
nikde jí nemají,
jen samé návody na kdeco
a poťouchlé úšklebky
ústící z lebky do lebky,
snad mě klepne pepka,…
Přečíst celé →
Minulá noc - opilá Minulost
Církev je krev - lak na rakev
Moc zdravě nemocná, nemoc je mocná
Lež klidně lež, já kulhám - lež
Xenokracie, nevolnost z demokracie
Xerox i koks - kopie z kopie, zas další kopie - paradox
Xindl netuší, jak je na druhé straně
Individuální švindl - komiks marnosti
Vize vítězství - vlajky vyvěsí...každý rok někde jinde.
Přečíst celé →
Norbert seděl vedle mě, před námi otevřená skripta: Algebra II. Pro Mat-Fyz a pár počmáraných papírů plných křivek, vzorců, vysvětlivek, škrtanců a bůh ví čeho ještě, snad mastnoty ze salámu, který jsme právě dojedli. O kus dál stolu číhalo před námi okno. Do dvora. Oba jsme cítili, že za dvě hodiny se toho už asi víc stihnout nedá při každodenní přípravě…
Přečíst celé →
A já jsem si myslel - že jsem blázen - v kavárně Therapy:
Dívám se na chlapy - Jak jsme si řekli
- každý si musí pomoct sám.
Hele jakýpak copak - to je vedlejší rodina
- v tomhle jsou chlapi normální.
To je pravda - to jsem si já sama prožila
- já jsem nemohla chodit.
Já jsem nemohla vstát z postele
- nějakej mladej kluk..
Já jí neodsuzuju - já se jí…
Přečíst celé →
Úterý
Ne je pondělí
Mylně cinkot lahví neví
Co já vím
Než odejdu a vyprázdním
Větu
Vycucnu den
Který se nedělí
S pondělím tvým dnem narození.
Přečíst celé →
Cvičím psa - útok na bránici
Procházka každodenní
Po práci - pivo u tenisu,
Antukový expres
Holčička se ptá, kde mám kočárek s miminkem,
Říkám, dnes spí doma,
Holčička není zlá, jen chce ovládnout svět
Pejska tahá za obojek
Jak tátu z hospody
Tatínek má rád výhled
Náhle přijde číšník
S chemickou utěrkou vstříc rokům z igelitového přístřešku
Z tváře mu…
Přečíst celé →
Utíkej a vezmi mě s sebou,
utíkej § vezmi mě s sebou
do věčné noci tady pod postelemi,
tady pod zemí,
kde duní kopyta stád.
Občas se přeženou
ty volové a krávy nad námi.
A pak je ticho ještě hlubší.
To zpíváme své písně.
Dali mi pár drobných za umytí auta,
koupil jsem tabák,máslo na hlavu,
víno,teplo a nový struny.
Napnem je v souhvězdí Orion.
Chvějí se…
Přečíst celé →
Nebojte se větru,
bojte se věčné noci.
Nastala před úsvitem.
Už žádný zpožděný vlak,
už žádný nepřijede
a nepřiveze Qám mé království.
Moc přál bych si na křídlech
červánků
vzlétnout a letět k svému divadlu.
Zatím jen sedím pod pódiem, manekýny předvádí mi vzpomínky
upřeně zírám na jejich…
Přečíst celé →
Už neokukuju sebe,
teď zírám na mámu.
Už neokukuju mámu,
teď zírám na auta.
Už neokukuju auta,
teď zírám na holky.
Už neokukuju holky,
teď zírám na Dalího.
Už neokukuju Dalího,
teď zírám na svět.
Už neokukuju
a vrhnul jsem se na to !
Přečíst celé →
Vylezeme nad balkony všedností
tyčících se nad propastí ,
rozbouříme moře ,
zpracujeme návštěvy našich příbuzných.
Stačí vzít hřeben a ponořit do svých
mladých kučeravých vlasů
plných popela ,
pár tahů před zrcadlem ,
svědomí – malíř čmáře svůj autoportrét – pak patku přelízneš ,
hřeben odložíš na starou kredenc ,
ještě jednou pohladíš šedivé vlasy
a z…
Přečíst celé →
Věčné zatracení
té věčné onanii.
Svobodo ,chci tě !
Opravdu se tě dotknout.
Už žádné iluze ,
jak mouchy u mých nohou.
Projít se v rozpáleném písku ,
utrhat knoflíky–spojnice necudnosti.
Kapičky potu na mém těle
znovu se vsakují a rodí.
Prohlížím časopis z fotek
a dopisů mých přátel.
Za chvíli si s ním dojdu na záchod.
Z rádia pohádky chtějí mě uspat ,…
Přečíst celé →
Ráno mě zase najdou ztuhlýho.
Rádio špatně chytá vlny.
Rozlepím spánek ,smeju bolest.
Přeleženými vlasy
probleskne vycházející slunce.
Prohrábnu talíř ,
najdu zas soucit.
Rádio špatně chytá vlny.
Porozumím ,čemu nerozumím
a radši to zapomenu.
Pohlížím na vyvražděné tváře ,
s každým soumrakem
pochopím znovu svojí blbost.
Chodím si sám a rychle utíkám
zas do…
Přečíst celé →
Je hrozně krásně,
já opřen o ploty,
je děsně krásně,
když z tvojí nahoty
skládám si básně
uprostřed soboty.
Skládám je z větví,
větru a cestiček,
kde miluje se hlína s trávou
a láska zabíjí.
Tak skládám
mezi stromy
svou báseň
uprostřed temnoty.
Přečíst celé →
Dívám se na tvá ňadra ,
na kterých ,jak v peřinách
chtěl bych spát.
Dívám se ti do očí ,
do hloubky tvojí duše ,
chtěl bych tě vsát.
Vlní se s orgasmem v mých očích
a vlasy na ně dosahají ,
jak cit princezny ze Sáby.
Hrdá a jemná nestoudnost.
Vzrušení tvé já dobře znám ,
přede mnou tyčí se ty mohyly ,
ó pano , sametový klam.
Osahat tvoje nárazníky ,…
Přečíst celé →
Vítám Vás ve své elektrárně.
Vše je v klidu ,
jen se to třese nedočkavostí.
RUKA používá stůl
ke své improvizaci.
Jsem na vám se.
dně a usmí
Vůně ženských ňader a ten dotyk –
-lízání ,olízat celou ženu ze spoda
až do
lů.
Pokud by forma měla být štěstí….?
Lesní cesty – vyvraceči lidské samoty.…
Přečíst celé →
Protáhlé nahé stíny,
jež obnažují pravdu ,
směsice fresek ,letní křik.
Harampádí ze starých poselství ,
snad vzlyk ,kde šik ,
vítr ko líbá v poselstvích.
Džbánečky ,srdíčka ,
s oblekem třiašedesát ,
podobně smál jsem se svým dnům.
Fontány chrlící svou sílu lásky ,
podobně chlámal jsem se oltářům.
Obrovská koupel toto město ,
široucí vana ,ten tryskní…
Přečíst celé →
Kovová tma ,
už nikdy nerozmrzneš
a pak ,
a pak je to jak ,
jak když směníš na drobné.
Přečíst celé →
Vlnami modroblesků
vyplouvá zlatý koráb
do našich srdcí
s novým budíkem věčnosti.
Zazvoní poplaách ,
vstávejte ,dělejte ,je nový den !
Lehce zaqedlá m m oz kem !
...a panny jež
konečně poznajíc
svůj tvar ,pomaliv
k slasti ,jaké to kouzlo
pohladíc je....
Přečíst celé →
Húúú ,šííí ,Húúú ,šíí ,
na rozbouřeném moři ,
v lodní kajutě ,
Hou Pou se šachy na sTole
mořskou nemocí.
Dáma Muž ,Šach Mat ,
Černá Bílá
oděni větrem .
Lístečky v koruně
potácí se opilostí
třepotající zeleň
tam trpí závratí.
…………………………
Zvedl jsem tvou sukni
a dostal se k tobě.
Zvedl jsem ruku
a dostal se…
Přečíst celé →
Né , jen jsem škrtl sirkou ,rozpálil svíci bělostných parametrů,aby se plamen leskl v našich čích,
přitom o čem jsem Vám
nechtěl vlastně
ani psát:Již
jako malý
chlapec
jsem se
svou
partou
malých
pijanů
hrával fotbal
na malém plácku
s hlavou státu.Každý
má svojí hlavu - s vlasama.
Bylo to krásného večera plného
Babího léta , stromy šumí , jak…
Přečíst celé →
Zachřestil chřestýš do samby ,
moře zas vydalo vlnu břehu ,
zmizely stíny do Mamby ,
zas dalo se vše do stého běhu.
Přečíst celé →
V prachu antuky přichází svoboda.
Dobrý ne ?
Je to ,o čem jste chtěli snít ?
Co chceš ty ? Ty vězeňská kryso ?
Ocasem dlouhým ,jak tvá hloupost ,
zameť stopy tvé zvrácenosti.
Kladnem se vrací má tvář ,
žebrák však čeká v svatostánku.
Tak už si kup ,
ať už ti můžeme odpustit ,
že jsi se narodil.
Rozleptaný voják leží v prachu ,
sny se toulají kolem ,…
Přečíst celé →
V tiché masturbaci ,
snad přežijeme to zatmění.
Slepá blondýnka
mě dávno pochovala
ve svém ďábelském toastu.
Miluji stále její boky
a nohy ,co se prohlížejí.
Půlnoční vlak směřuje ku Praze ,
polibky pražce lámou.
Kamenné růže rozkvetly
a naše srdce se daly
do ohnivého tance.
Již není návratu –
- sluneční paprsky nás spoutaly.
Kamenné růže rozbil kameník.…
Přečíst celé →
Slyším ,jak otáčí se zem ,
s každým stéblem trávy se zachvěji.
Na noční stráži voják jsem ,
duchů děsivá noc je později.
Hlubokou nocí v uších hlasy ,
hra stínů dodává předtuše.
Kde bez bázně jsou hodokvasy ?
Smrt dneska sedí na trůně.
Přečíst celé →
Zdálo se mi ,
že padám z barové stoličky.
Celej bar ztichnul ,
na mě se kouknul ,
okolo mé hlavy hvězdičky.
Zas jsem se napil a vyšel ven.. ….
Šel po silnici plné slunce ,
šel a pod ním točila se zem.
Každej nějak shání práci ,
šel na zádech s baťohem.
Pod jeho boty na zemi prach ,
nad jeho tělem mu srdce bije.
Keždej nějak shání štěstí ,
pod jeho…
Přečíst celé →
Bílé nebe ,
oblaka draků
vystrkují drápy
a noří se…se…se,…se..se ,se
séé noří do věčného odpočinku.
Hranostaj vzpomínající na mládí
strhává naše myšlenky k útěku.
Panikou se třese celá zem ,
motory země hřmí
a obr řve :“Já jsem pán !“ ,
padajíc do své smrti.
Valí se ,padá a nikdy nedopadne.
26.4.94´
Přečíst celé →
Abych se uchránil
před jedovatou zmijí ,
tak proto píšu.
Tak proto píšu poezii.
Jsem svíčka ,co nikdy nedohoří ,
hořící oheň ,co nikdy nevzplane.
Jsem dopis ,co nikdy neodešlu.
jsem vo..á..vo..,jsem vožra….léj !
Pročítám na vycházce ,
jdoucí parkem ,
tajné to písmo ženských nohou.
Hodiny čtení jsou pro mě dárkem ,
s mou učitelkou létám nad oblohou.
…
Přečíst celé →
Část první:
Návštěvníci mého cirkusu
s blechami ,
už čekají na svých místech.
Bůh je ve svém nebi ,
show může začít ,
tak jako každý den.
Dnes ale umřel šašek.
Část druhá:
Smutek – utek.
Šašek spí v rakvi ,
na zmalované hubě úsměv.
V půlce aprílových vln je pohřeb.
Ve zvuku lopat však zní
stále jeho smích.
Přečíst celé →
Vítáme Vás
na večírku obojživelníků……
Vyměňte cigarety za doutníky ,
dnes nemlčte a vesele se bavte ,
opíjejte se
v zhoubném nádoru „..nevím..“.
Jen dejte pozor ,
ať vaši fantazii v tuhém
nepřejede vlak.
Nebojím se ,že tu vznikne menšina
- většina obojživelníků
je menšina všech zvířat
a nechci tu vidět žádné lidi!
Vy moji malí roztomilí úchyláčci ,
na…
Přečíst celé →
(pozn.: čtěte jedním dechem)
Zhluboka jsem se nadechl ,
napil se lahve ,
které se u dna smála opička ,
vyfoukl opileckým dechem dým
a probudil se k ránu
scvrklý na lavičce.
(Rock Café 1993´)
Přečíst celé →
V zátiší za pavučinou ,
kde usazen je z rakví prach ,
nejdřív si hrá mdlé robě s třtinou
a muži sní v svých hrách.
Při všedním a bezejmenném dni ,
kdy slunce zapadává v Zlatý ,
jek mok , který chce být
vždy poslední ,
však nikdo nechce míti
v hlavě dráty.
Po okraji mého srdce
stékají tři kapky , co se rozdělí.
Jedna pro ní , druhá pro mě ,
třetí pro…
Přečíst celé →
Jak zabít čas?
Běžící neúprosně pomalu i rychle,jak se mu zamane,
když ho nesledujete.
Darebák!Dělá si co chce.
Jak zabít ho?
Po hlavě?Náhlá nehoda na schodech?
Počkat si na něj až vyšourá se z domovních dveří,
bude v nich stát a rozhlížet se kdože to zvonil?
Všechny dveře ale nejsou přeci na zvonek.
To není ,jako utlouct nudu dalekohledem po dědečkovi.…
Přečíst celé →
Je jelení lůj opravdu z jelena?
Jsou tvé zelené oči opravdu zhulené?
Sem nevěděl, že jmenuješ se Helena.
Tak co, půjdeš se mnou do české řecké restaurace?
Budem se na záchodcích ztrácet
než domů pozveš mě,
pak na první rande,
na první sklenku vína
na první pivo pozvu tě já
a naše první kino
a první výlet, tanec i úlet
a první sendvič z trávy
i sněhuláka k…
Přečíst celé →
IP kamera
na IP Pavlova
zrovna mě zabrala
když jsem se zabrala
do čtení komiksu uprostřed silnice
já hloupá osoba v dopravním kolapsu
snad jsem se zbláznila, dočista pomátla
a slyším revizor!-sahám si na kapsu
a v ní jen boule má , třesou se kolena
já černá osoba 5 metrů k zastávce
dal bych si po facce
naštěstí zácpa je také i v tramvaji
kdo cpe se…
Přečíst celé →
Tisíce myšlenek se valí
po ulici
a druhá k třetí běží,
ta první bez váhání
jako lev po ní skočí
a šestá do čtvrtice
se mnou se v kole točí.
Přečíst celé →
Vzali se
a já zůstal svobodný,
jak lodní pytel
na palubě neznámé lodi,
ale na vlnách moře,
které všichni dobře známe..
Přečíst celé →
Nejtišší ticho je venku dnes,
Po štědrém dni-den noc hodina po půlnoci.
nejtišší ticho je v klidu lamp,
pod modříny v tichu ulic.
Jdu se psem ven
a jak to ticho vstřebávám po nářku 18-ti denní dcerky,
šustotu papírů z vybalených dárků, praskání prskavek
a hluku příbuzenstva,
zjišťuji v ten popůlnoční čas,
že jsem ty lahve v igelitce měl vynést až ráno,
To…
Přečíst celé →
Tak pojď ty Ferdo!
miliony yardů napadrť,
rozdrť se s vervou,
s kterou se ženou
milenci lásky spoutaní.
Na tobogánu štěstí,
jež v rychlosti větru
ni nestačí si uvědomit
a jen laskavost
koluje jim v žilách,
dvě srdce lásky
v povlacích
a 2 a 2 jsou čtyři,
kdo vysoko,
ten míří
a 2 a 2 jsou 5,
4 toť bída,
kterážto není na světě,
nýbrž v člověku,
však lásky pěň…
Přečíst celé →
Tramvaj nejede,
možná už nikdy nevykolejí,
lidé se krčí
na zastávce
čekají znamení,
čekají na číslo,
čekám s nimi ,
čekáme všichni.
Na poště, na správě, organizační celek,
struktura, policie,
daně,hranice,bolest,dálnice,poplatky,
fondy,samosprávy,soudy, odpadky
veterina má jen do čtyř!
Úřady do řady! Stát!!!!!
Jsme v pořadí nekonečné sociální štvanice…
Přečíst celé →
HLAVA
hlavní ústrojí,
vemena slov,
kocovina z nedorozumění
Hlava vše ztrpčuje
vše ulehčuje,zobecňuje
je panna, vysvětluje....
Otevřu mejla a pořád mi někdo chce zvětšovat penis,
Nohy mam na stole - brzo skončím v Motole.
Žehlím u televize
Usínám
Zdá se mi,
že s týmem kamarádů chirurgů
pitvám svůj palec,
jeho bříško skalpelem…
Přečíst celé →
Buď jsi tlustej, nebo hubenej,
ztracenej, upřímnej, nebo akorát.
Nejradši však někdo jiný.
Mít úplně jiný tělo,
mýt úplně jiný tělo,
tak jako psát zcela jinou báseň,
tak jako mýtit ve zcela jiném lese pastoušku.
Mít úplně jiný tělo,
ale vždy tělo,
košile, co šili jiní,
básně, co psali jiní,
barvou, co namíchal mi život maluju,
obrazy, co vidím,
kafe si…
Přečíst celé →
Mám metronom
a sám si ve mě tiká,
mám metrů víc,
jak strom
co přesně v nebe vniká.
Přečíst celé →
Horký jelen,
návštěva.
Jeden časem mluví,
druhá přichází.
Jelen zelen střelen.
Záchvěva.
Přečíst celé →
Ani jedním slovem
nelze vyjádřit tu krásu ,
ani jedním prstem
se jí nelze dotknout.
Krásu ,která nás tvoří.
Ráno
v špíně mezi sklenicemi ,
kdy srdcem v hlubokém spánku
spíme s celým lidstvem ,
jako když kůň vrávorá nad E5.
Spát ve spacáku
s rukama ulepenýma od smůly.
Nevidět na metr ,
ale být šťasten.
Pochechtávat se
a jenom se pochechtávat ,
když v…
Přečíst celé →
Ležím na poli
plného semene.
Ležím na poli
šachovnice života.
Dnes je bílé
sic v dáli proběhl černý kůň.
Ležím na poli,
protože jsem se tu probudil.
Sahám si do kapes
a trousím kolem polámané cigarety.
Mám pocit,
že právě sázím tabák.
Ležím na poli
velice blízko lesa.
Luční kobylky,datel
v mezi řečí, mouchy letní
a šumění lesa, trávy, slávy,
jako žít pro…
Přečíst celé →
Život,ten nelze špatně pochopit,
když tváře
slzy pocítí,
když úsměv
rety okrášlí,
když dech
vyloudí vzdech,
srdce se rozbuší
nejen při rychlém běhu
a duše cítí,
že není jenom jedna.
Život ten nelze špatně pochopit.
Přečíst celé →
Všichni hledáme ten sladký pocit klidu.Hledal ho i chlápek,kterého jsem pozoroval odpočívajíc v letním altánku kdesi ve Stromovce.Nejprve jsem ho zahlédl,když táhnul za sebou psa koukajíc vražedně kolem ,jak šéf,který dobře nespal jen proto,že nevěděl komu dát dřív práci.O půl hodiny se vrátil a začal uklízet po rozpustilé mládeži nedopité kelímky…
Přečíst celé →
Musel jsem dojít k trafice,abych si koupil tužku a cigarety.Neustále jsem si musel otírat čelo zalité potem do rukávu.Konečně jsem měl tužku a méněcennost při východu z univerzity pomalu ustupovala.To odpoledne jsem dělal přijímací zkoušky na univerzitu v Tokiu.Nervózní a nevyspalý. Pot si se mnou ohrával,jak sto let stará milenka.Nemohl jsem si při těch…
Přečíst celé →
Mladá rozpálená holka si to štrádovala ulicí rovnou až k nevěstinci.Pracovala tam její sestra.S puncem svobody na hrudi vydělávala peníze pro svou malou dcerku.Když odešel poslední kovboj,již odcházeli obě sestry noční ulicí domů.Isabela vyprávěla cestou Doris,jak se dnes se zákazníky roztrhl snad pytel a pak o tom,jak si ho jeden natrhl,až se obě smáli…
Přečíst celé →
Slečna Inspirace točila pivo v jedné venkovské hospodě naproti molu u Sázavy.Lidé jezdili kolem
a zpívali písně o vlacích,kuřetích , staveních a rosou si čistili zuby.Slečna Inspirace bavila všechny
a všechno.Slečna Inspirace měla dlouhé vlasy,rudé plné rty a hluboké modré oči.Inspirace jí byla vlastní jako jazzový krok.Byla to pohádka léta a totální…
Přečíst celé →
“No ,nevypadá to špatně , ale jilská ocel - je jilská ocel.”Všichni měli upřené zraky do světlíku , kam právě odhodili prázdné použité injekční stříkačky . Zbytek nadupaného osazenstva, se již dobře bavil v obýváku .Nikdy nevím,jestli není lepší napsat obývací pokoj,ale jelikož píšu historku z obýváku poprvé , myslím, že místní obývák je příjemný,…
Přečíst celé →
Adam F. šel pomalu domů . Támhle na rohu “U můstku” si dal grog , pivo a utopence . Ještě , než nastoupil do své osobní tramvaje , objevil zčerstva otevřenou restauraci : “Výčep”. Dal si dvě.Cesta tramvají ubíhala plynule.Koupil si totiž ještě láhev medoviny - Šárka . Začalo pršet a kapky svou mokrostí usmrtily vše, na co jen pomyslily . Ocitl se “U…
Přečíst celé →
Bylo čerstvě po sabatu a zbylé dívky si oddechly , že nebyly obětovány.Byl čas večeře a všichni se naobědvali.
Jenom jedna , zase ta jedna černá ovce nepřišla na snídani . Byla to slepice ze všech nejukvokanější . Úžasná
a zároveň hloupá . Krásná a zároveň rovněž . Ve Voroněži žila jedna rovnověžská rodina , která brala do služeb kohokoli , bez…
Přečíst celé →
Příznačné odpoledne pro zimu .Velmi pomalá chůze , jako když venčíte psa,ale on šel bez něj. Dlaně se hřejí v kapsách kabátu .Procházka . Mlčel a tím říkal vše.Vychutnával si o čem by mohl člověk na takovéhle soukromé vycházce přemýšlet.O ztracených láskách,o přátelích,o problémech doma,o své každodenní práci ,o svém pokoji - jestli ty kytky , co už má od…
Přečíst celé →
Ráno se probudil v osidlech volnosti. Totální . Zmizelo město-hranice vnímání . Teď vnímal prostor a nekonečno . Nestál ani u moře s nekonečným obzorem , ale všude,kam se podíval,byl ten nekonečný pocit volnosti.Louky,lesy, pláně a nekončící údolí . Žádné konce ulic ,žádné protihlukové stěny,žádné konce pokojů,za kterými se začínala další rodinná tragédie…
Přečíst celé →
Silverovi se jednoho odpoledne , kdy slunce po dlouhé zimě opět rozehřálo vše zelené a usměvavé, zdálo , že všechny věty ,co vidí ve vzduchu , jsou jak z nějakého diktátu ze školy .Díval se po pracovní době ven oknem na mladé dívky , jež seděly na lavičce proti sobě a bavili se střídavým čtením jakéhosi sešitu . Po chvíli toužebného hledění spatřil , jak k…
Přečíst celé →
Zapuštěn do židle , živí do mrtvého,ostře zíral svým tupým pohledem do zpola plné sklenice piva .Z kuchyně se ozýval nový hit o Zombiích . Nádherný ženský vokál . Nikdo však textu nerozuměl,zněl z dálky a nikdo tu řeč neznal .Silver ten hit však ani za mák nevnímal .On vlastně svou ignoranci projevoval ke všem hitům. Takže místo rudého býka , Erouše , či…
Přečíst celé →
Silvere!Co tu pro Boha děláte?! Já ? Otázal se mladík ,spíš štěně.Když strojvedoucí nic neříkal Silver spustil:..Já...já....prosím cestuji jen touhle třídou a moc dobře vím,že tenhle vagón je jen pro cestující se zavazadly,já sice žádná nemám,ale během cesty mi mají nějaká dodat......”No člověče,jak si to představujete
cestovat bez zavazadel,jen tak…
Přečíst celé →
Johny Nálepka seděl v pracovně své základny a řídil svět.Chvilku doleva,pak zas doprava,někdy přibrzdil,jindy to naopak na rovince pořádně rozjel,ale jednou nezvládl zatáčku,dostal smyk a.......bylo to někdy kolem devětatřicátého,nebo pětačtyřicátého,či včera při tragické havárii dopravního letadla Boeing 727,kdy na palubě zahynulo 320 cestujících?!Možná …
Přečíst celé →
Zapomněl,ó jak jsem jen zapomněl,jak jsem mohl zapomenout?Zapomenout na vaše oči plné světla i tmy!Ale to víte,člověk se nechá snadno strhnout proudem ovocných pohárů,rychlých vozů, vysoko- horských přirážek,teplých sedaček,luxusních hotelů,švédských stolů a šlehačkových oslav.Hladu je občas zapotřebí.Pocítit smyslnost žravosti . S jídlem roste chuť a s…
Přečíst celé →
Mrazivé hučící ticho není a je v černém chladném vesmíru. Usínám v nemocničním pokoji do noci studené a nezvučné. Jsem tu sám všude kolem dočista sám, od věků navěky sám. Nekonečné dlouhé nic. Ve své skořápce, ve svém skafandru padám temným mrazivým prázdnem. Jen kolem bezvýznamný prach a tupé chladné balvany. Samota ve věčnosti. Ještě dlouho a dlouho jsem…
Přečíst celé →
Zavěsil jsem telefonní sluchátko a vytušil, že je to pro tento večer naposled. V mém zápisníku byla totiž poslední hrstka čísel u propoceného jména rajskou, někdejší lásky z metra. Bylo k půlnoci, takže se tahle naše celá slezlá banda ze všech koutů Prahy náramně bavila. Vstal jsem konečně od toho šílené vynálezu dr. Bella, opustil hru–chci slyšet všechny,…
Přečíst celé →
Byl slušně vychován, nebo snad dodržoval morálku, ale určitě pro něco na tomhle svět+ zvedl záchodové prkýnko. Zip------skříp. A těžká úleva vydechla z poklopce plného překvapení. V této slabé chvíli, kterou prožívají všichni plnomočoměchýřovci, si vzpomněl na všechno, co zapomněl na co ty zapomínáš právě teď, když Silver jde do sebe a hlodá okolní svět.
…
Přečíst celé →
Žil byl normální všední den a v něm taková normální přirozená touha. Byla to touha takových všedních normálních přirozených lidí se všemi přirozeními. Jednoho dne, byla to středa, donutila, bez ohledů na následky, ty nebohé lidi, aby se kvůli ní všichni sešli.
Na místo určení jsem přišel včas a jako první. Vzápětí po mě přišel Edward. Sedl si a mlčel.…
Přečíst celé →
Jak už to na tom světě bývá, tak jako každé ráno, tak i to dnešní jsem zavítal do koupelny, abych si vyčistil zuby. Kouknu do zrcadla a co nevidím!!! "To není možný!!!" projde mi mezi zuby. Strnule zírám do zrcadla na svůj obličej. Odhazuji kartáček a zběsile si ohmatávám bradu. "Fousy!!! Skutečně!!!" Pro jistotu se prohlížím ještě ve zbývajících dvaceti…
Přečíst celé →
Mám chuť se zhulit,
zčadit pod obraz
a vrásky ženy milovat nadoraz.
Mám chuť se štvát
za pachem pustou nocí,
bičovat měsícem tmu po jejích bocích.
Mám chuť se zhulit
a jako pes se zpráskat
a zemi laskat a lásku lačně laskat.
Mám chuť se vážně
rozletět jak střelnej prach
a vylejt se jak arma-beton
a bejt na prach
a válet se a pokálet,
všechno…
Přečíst celé →
Tu lítost mám po matce
A chlad po otci,
Což je jako být v oprátce
A neumět si pomoci.
Chtěl bych být bubeník,
Za všechno říkat dík,
Lítost je kapesník
A chlad ocele dýk.
Přečíst celé →
Asi budu navždy sedět v hospodě,
než něco pochopím
a když to pochopím,
tak v náhodě
to uchopím
a pak se utopím.
Přečíst celé →
Sklenice rozseté po stole,
Jak miny na bitevním poli.
Dnes je jedno jakou zvolíš,
Každá tě skolí,
Je totiž sobota a práce je pro voly.
Přečíst celé →
Kdyby tak všechna lidská erekce
Vletěla bohu do prdele
Náměstí – v něm kostky kameníků
Prodavač plný díků
Mé díky v popelníku
Všechno tu jaksi uniká
Nic není pro mě zdá se
Močení na terase
Však dětské křiky přehluší
Derou se jemně do uší
Ty batolata učí nás
Mi jsme však slepí
Jak zvíře hnané stepí
A hledáme si jiné důvody
Ke smíchu ,k pláči,ke mračení,…
Přečíst celé →
Jsem v téhle studené vodě příliš dlouho sám
a po dechu lapám.
Nedovedu odhadnout,
kdy si obléct sváteční košili.
Lidé umírají, ale zaplať pánbůh se i rodí.
Milovat je smrt a nenávidět také-to je život.
Dopolední zácpa na nuselském mostě
a nikdo se nedrží plotu.
Vypadám snad jako revizor?
Když s notýskem a tužkou odpočívající
Sedím v tramvaji a píšu ódu pro…
Přečíst celé →
Poblázněný kůň lítá v ohradě
A jen se na něj dívám,
Nedám mu napít,
Ni ovsa žrát,
aby klid nabyl v jeho duši.
Rád totiž dívám se
na to co utéct chce
z tohoto života,
když vláčen jsem
vláčen životem.
A snad se i zdá zvláční,
že v takovýchto myšlenkách
pádím na hřbetě koně,
jak na myšlence lásky.
Vláčeni životem se jednou rozvláčníme.
Přečíst celé →
Už ani porno - už mě nebaví.
Už ani panáky s kámošem.
Už ani hamburgery.
Už žádný drogy světa.
Cítím se nějak moudře.
I trochu umělecky.
Už ani porno - už mě nebaví.
A žádný kovbojky a indiánky.
A ani vetřelci a větrníci.
Už mě to nebaví.
Prodal jsem televizi, rádio
a všechno elektrický smetl jsem pod zem.
Už mě to nebaví strkat do zásuvky.
Už ani knížky -…
Přečíst celé →
Vzpomínky umí lásku prohnat tělem,
Jak kulka smrti naší bdělosti,
Vzpomínky láskou postele stelem
A vzdáváme se volnosti.
Vzpomínky nepláčou,ale sedí pevně,
Kam posadíš je bez hnutí.
Vzpomínky nedrž v křeči pevně,
Na trati opratí se neztratí.
Koukám na lidi kolem sebe,
Míchají se v nich ty ,co znám,
Na lásku nemyslet,jen za ní běžet,
To někdy lidi nevnímám…
Přečíst celé →
Nevidím pravdu,
Kterou bych měl,
Nepoznám hned
zač bych se zastyděl,
však umím říci málokdy Ne!
Snad mi to někdy někdo promine.
Tak mluvím veršemi,
Když ke mně přijdou,
Máááá kytara je pomalá,
Tvé tělo rychlejší než struny,
Já stará trubka ,já píšťala
Váhy jsou světa tuny......
Přečíst celé →
Básně jsou ztraceny,
peklo je na zemi.
V patře i přízemí
vyschlo mi z přátelů.
Vysychá míza z kostelů,
venku poletuje
už jen pár andělů.
Bez jména
bez té sodovky,
co bublá než se vypění,
vyčichlá příjmení,
to už se nezmění.
Přečíst celé →
Život je pes a já jeho ocas,
chvíli se vrtím
a chvíli stažen mezi stehny
ukazuji veřejně svůj strach,
neboť strach se musí ukazovat.
Přečíst celé →
Svoboda není jen tak pro někoho!
Svoboda není pocit bez hranic !
Svoboda ,když jí je mnoho !
Tak rozplyne se v prázdné nic !
Přečíst celé →
Život je cesta
Do pekla nebo do nebe,
Čeká tě jediná ze sta,
Čeká tu na tebe.
Po ní si cupitáš
Šťastně i vesele
Potkáváš lidi
Nemnohé přátele.
Občas klopýtneš,
Tak jako druzí,
Není to cestou však,
Je to tvou chůzí.
Přečíst celé →
PŘISTÁVÁM a snad budu dlouho padat.
Pomalu přistávám na tuhle zem,
tak doufám, že budu dloooouuho padat,
abych si našel místo na přistání,
když už teď konečně chápu,
že přistávám a vidím kam se řítím.
Chci padat dlouho smyčkami v hlavě,
abych si na to alespoň trochu zvykl
a mě se to líbilo ,že padám
a tak se utěšuji přistáním,
…
Přečíst celé →
Jak prase ,zavalen postelí,
v televizi je Šťastný,
míhá se znělka
s hudbou odjinud.
Postel mě líbá prostěradlem,
polštářová bitva v hlavě,
všechny rozkoše se válí pod postelí.
Nakonec televize se stane přítelem,
který tě jakoby chápe,
pokud máš ovladač...
Každý se stává přítelem,
když dokážeš s ním usínat...
V neděli vstávám v osm.
Přečíst celé →
Usnul jsem na prsou
pevných a dívčích.
Usnul jsem
a mezi zuby svíral bradavky.
Spal jsem snad,
když ona chtěla svírat kámen?
Spal jsem snad,
kdy ona chtěla zírat do dálky?
I v noci jsem se probouzel,
i v noci jsem plakal
do tvého klína,
když ty jsi chtěla,
co chápat nešlo.
A ty jsi nevěděl,
co je to dálka!
…
Přečíst celé →
Malý pes má zadek,
Zadek má i předek.
To jsem ještě neřek,
Až se vyspím – dopovím.
V létě lížeš zmrzlinu,
V zimě vločky ze sněhu.
S televizí dáš si zmrzlinu,
Tajně a pomalu vyjídáš
Hrozinky z dortu.
Proto si myslím,
Že musí být hrozná otrava
Být jen někoho potrava
Přečíst celé →
Projdu se večerem k tramvaji!
A budu si brblat cosi o spaní!
Nebudu Viktorem!
O kterém básní dívky v kavárnách!
A budu vztekle narážet do obrubníku!
Pneumatikami svého vysněného vozu!
Rozbít výlohy plné bolesti!
Rozbít výlohy plné neřesti!
Rozbít tak ty plné výlohy,
to změní se ve zcela jiné výlohy...
Přečíst celé →
Dívám se jí do prstů,
Pomněnková Marie,
Dívám se mu za záda,
Tu špínu nikdo nesmyje .
Sedím a zmítám se
Šije se mnou všechno
A přemýšlím,proč lidi kolem nepijou,
Nechce se mi domů,
Utrácim čas s chlastem…………chlastem….
Přečíst celé →
Hodiny běží za časem
a my hledáme návod na život.
Na světě není bída - bída je v nás.
Já nejsem a v životě už nebudu.
Celá Oceánie na nás pohlíží jako na ryby.
Psí život je organizován lidmi.
Jel jsem na moře,
abych si uvědomil,
co vše se skrývá
za těmi všemi svíčkami......(na parníku).
Hygienická láska v heřmánku..
Věci,…
Přečíst celé →
Natolik miluji svobodu ,že se asi neožením.
S jako spánek ,co chutná ukojením ,když tě pochopí.
V jako víra.A jaká ?To je jedno, když uchopí tě za klopy.
O jako obdiv ,který ti náleží ,protože s lehkostí
a bez všech otěží žiješ tu s námi ,zatímco stahují se mraky,
na tobě záleží.
B jako tisíc bohů ,blískavic ,bláznivých blesků ,…
Přečíst celé →
Otupělí
čekáním na štěstí,
venčíme tiše psy
vlastní reality.
Moudří slepci.
Držíme se jako kapitáni
své ponorky u dna.
Bloudíme v kruhu
a používáme věci,
které již jiní použili.
Saháme na těla,
jak horolezci na své skály.
Vyčníváme do prostoru
a cítíme sebelítost.
Vyčníváme do prostoru
a nejsme hvězdou,
ani kometou.
Jsme hvězdným prachem,
co rád si hraje,…
Přečíst celé →
Hledám tu svojí Yoko Ono,
aby to bylo ono,
aby to byla opera.
Hledám tu svojí Yoko Ono,
abych mohl umřít za šera.
Láska se snoubí s tolerancí
a bůh ví jen ,co máme v rancích.
Láska se krví prohání
a bůh nás k slzám dohání.
Hledám tu svojí Yoko Ono,
aby to bylo ono.
Trochu japonsky,trochu česky
a v hiši věži americký…
Přečíst celé →
Tisíckrát větší
než slunce,
které z té velké dálky
se dotýká i tebe.
Tisíckrát hřejivější
je ten pocit,
který nic jiného nenaplní.
Tisíce vesmírů v jednom
a miliony komet
nad tvou hlavou,
letíc v těch chvílích
až hluboko do tebe,
jen tam,kde můžeš cítit
strach,lásku,bolest,klid,
nenávist a soucit....
Přečíst celé →
Modré tričko
jednou vybledne
a krása tvá
jednou zevšední,
tak prosím dnes večer
má milá ke mně usedni.
Tak jako v noci naší
poslední.
Přečíst celé →
Strávil jsem dvě hodiny
Nad telefonním seznamem,
Jak jsem byl tebou omámen,
Ale tvé jméno v něm nebylo,
Ty milá sladká kobylo.
Tak jsem si vymyslel vlastní…
…zvedla to Lucie
a teď jsme spolu šťastní.
Přečíst celé →
Po dvou nožičkách,
tak jako všichni my
se snaží dohonit
skutečný čas.
A běží
a letí
a pádí
dohonit chvíli,
kterou právě promeškali,
visící stále na té samé zdi,
v pokoji, kde jakoby se kdosi zastavil.
Přečíst celé →
Mám krušnej tejden,
moje holka chce mít
bezpodmínečně mezi
nohama nové ultralehké always.
Stejně se ve středu se mnou rozejde,
až dostane funkci.
Zlomená srdce a zlomené šípy.
Ne,ne ,ne,to mě přece
nevtáhne do depresí.
Skočím do supermarketu
a koupím si co chci.
Třeba to,co ani nechci,
ale alespoň utratím mý vydělaný –…
Přečíst celé →
Jediná teplá duše
v mém pokoji.
Jediná přítelkyně
na hrobě mrtvého.
Láska oslepuje,
zpívají můry,
když padají k jejím nohám,
ale proč ne!?
Má jediná duše,
se stále jasným plamenem.
4.5.2001´
Přečíst celé →
Smutek je unavená bolest,
co se k tobě tiskne jako milenka.
Přitisklá,
dýchá na tvůj krk.
Na to,čím dýcháš.
Většinou vše opadává,
Když přichází hnědožlutý
SMUTEK
a PODZIM se valí po ulici.
Většinou hlava padá,
když ho cítíš,
jak tlačí a chce ven.
Pust ho....
Přečíst celé →
Tak si představ,
že máš problém
a stačí jedno malé lehké,
tak akorát,
aby ses s tím nemusel prát.
Přečíst celé →
Chodíme po zemi,
podobni těm,
jež šlapou po historii.
Nechci být budoucím časem,
či minulostí,
ale jsem sestaven z toho,
co mě právě tvoří,
tak jako tebe.
Ráno mě postaví na nohy
prý jenom káva,
ikdyž už dávno stojím.
V práci vydělám peníze,
co prý za to taky stojí
a pak je utrácím za to,co nepotřebuji.
Najím se…
Přečíst celé →
Julie je moje dcera,
viděl jsem ji teprv včera.
Je bledá a nemluví,
to mě u ní omluví.
Její tělo ukryté pod listím,
už ví všechno,co já vím.
Houba se rozrůstá,
jak měsíc.
Hory se pyšní,
Jak nosy horolezců.
Pták naráží na sklo,
jak nevidomí útok.
Vypreparovaná hvězdonická Venuše
leží na operačním sále
a nikdo jí…
Přečíst celé →
Prázdný místo v plným světě
Plnýho smogu.
Chlápek na baru usmrtí
Dvacátou cigaretu
A škodovkou se řítí Karlínem.
Prázdný místo v plným světě
Plnýho lidí.
Přilepeni na dvaceti hráčích
Oddáme se ultrasportu.
Prázdný místo v plným světě
Plněný rajským plynem.
Vzpružen touhou,
Odsouzen lidovými soudci,
Přiváben přísnou…
Přečíst celé →
Tak to je báseň,
co se po ní zpotíš.
Do pórů vnikne Ti
a nemáš žádnou potíž.
Přečíst celé →
Pohyby předstíráme,
že něco děláme,
pak si to omlouváme ze zvyku,
tak jako na jazyku
to máme.
Boty si sundáme,
Svačinu vyndáme,Dobrotu na jazyku,
Už jen tak z principu žvýkáme.
Jednou se seznámíme,
Pak lásku opustíme,
Po ránu,jen tak v triku,
tak jen tak ze zlozvyku.
Máš v sobě spoustu bolestí,
Štěstí a neštěstí i neřestí.
Chvíle…
Přečíst celé →
Jako bych stárnul,
Jako starý mořeplavec.
Jako bych slábl,
Jak utržené ovoce.
Copak už neporostu?!
Čas je dobrý lékař,
Ale špatný přítel......
Přečíst celé →
Nedočkavá kůže,nedočkaví krok,
na skokanském můstku do neznáma.
Podchody,lavičky,sloupy a parkoviště.
Poslední líčení,
odvolává se do nedělního rána,
kdy se vždycky vzbudíš
možná sám anebo v teple těl,
které jsi hledal
anebo třeba ani nechtěl.
Přečíst celé →
Vím, jak se klube mrholení,
pro všechny pány,
pro všechny dámy, jenž vyčnívají,
ty by jsem chtěl mít doma.
To bych jen zvučně bujel kyjem,
jímž probouzím sousedy.
To bych vám drahé paní
nesměl sedat na ledy.
A náhle stísněn, jako ti v metru,
útěšní lidé, hledajíc svobodu.
Tam kdesi v nitru svého metra,
Metra plného podchodů.
Tam, kde je dotyk…
Přečíst celé →
Pocítil ženu a zvedl se mu,
Pocítila osud a soudila ho.
Pocítil drogu a ucítila jí,
Pocítila život a přestala ho brát vážně.
Pocítil štěstí a chtěl být navždy šťastná.
Pocítila dotek a dotkla se ho,
Pocítil měkkost a zmátlo ho to.
Pocítila krásu a chtěla jí být.
Pocítil paprsek a chtěl se ho dotknout.
Nedotknul se ,zůstal sám,
…
Přečíst celé →
Jednou mě políbila krásná holka
A já jsem usnul na sto let.
Jednou mě políbila moje máma
A od těch dob já klidně spím.
Jedna sexy holka mě spráskala svým bičem
A já jsem usnul jak malý dítě.
Jednou mě políbila múza,
Já jí řek : Čůzo!To je hrůza!
A od těch dob zas nemůžu spát……
Přečíst celé →
Lačni po nové formě života,
Aniž bychom poznali ten svůj,
Prcháme za roztouženými kapkami,
Tam,kde by si nás vzali na pranýř.
Už na nás nezbyl hlt,
Už žádný mlask a krk,
Tak stékáme promočeni závratí
Po skle naší sklenky u postele,
Zpátky do života.
Připraveni na další setkání s hladinou,
Čistou naší skutečnou upřímností
…
Přečíst celé →
Pavouk je rybář větru,
vlastní sračky jsou jeho zbraň.
Chytí tě do nich - tvůj poslední úlet,
než pustí do tebe svůj jed.
Vytáhne tě s nima z louže a ty se topíš dál.
Loví mouchy a pak je láskou kouše,
Za co by jinak stál.
Pavouk je v klidu - oni přiletí sami.
Tam dole v černý kanceláři žije,
pavouk má oči všude,
sleduje zprávy,čte si a pořád…
Přečíst celé →
Čekáme,každý sám
na autobusové zastávce
protkané svojí realitou.
Lampa mhouří do očí
- připomíná světlo.
Prší slova,
které nám ukradli
a my je ukradli jiným.
Prázdné ruce v plných kapsách.
V kapsách plných našimi představami o životě.
Čekáme,
každý sám
v prázdné čekárně
plné vlastních povzdechnutí.
Nevíme v kolik…
Přečíst celé →
Buď neosobní
a všímej si válek,
co jedou v televizi.
Buď neosobní
a všímej si dětí,
co umírají hladem.....
...v televizi.
Děti nad hlavou
mají papíroví nebe.
Děti nad hlavou
mají už mámo jenom tebe.
Děti nad hlavou,
jak andělíčci lítaj..
Přečíst celé →
Jedeme spolu autem,
Ujíždíme do kraje.
Jeden naviguje,
Druhej řídí.
A přeci jen po čase se něco zablokuje.
Kéž by brzdy.
Led pod kolama
Posílá všechno pryč…..
Pomalu se probouzím,
Když ledová královna odchází.
Otevíráš také oči,
Je to vysvobození.
Vypadáš,jako když máš ztrátu paměti,
Vypadáš s tím trnem ledu tak krásná.
Vypadáš,mezitím,co auto v dálce…
Přečíst celé →
Do uší mi civí černá díra,
mohutná lavina tvého orgasmu.
Až mě zabiješ ,budu šťasten,
Že jsem to prožil...s tebou...
Nakrájíš modré kouzlo k snídani
a pak opět polapíš
svou ledovou tvář...
Přečíst celé →
Roztříštěné hlavy dnešní pop kultury.
Roztříštěné hlavy dnešní doby.
Roztříštěné ruce mladíků
na autobusových zastávkách
svírají jedinou milenku beroucí vše.
Vánek a dým v náprsní kapse..-
Tak proto možná trap se,
Když ráno s tebou vynechá jedno číslo….NULO!
Přečíst celé →
Jenom já jsem ve svý hlavě,
jenom já jsem sebou já,
jenom já jsem s tebou právě,
jenom já tě nehledám.
Jenom já si hraju na tmu,
jenom já tě obcházím,
jenom já tvý zuby zatnu,
jen s tebou se rozcházím.
Jenom já mám jenom tebe,
jenom s tebou chodím spát,
černý jsem svědomí tvoje,
jenom sluncem živ jsem já.
Přečíst celé →
Musí to začít na M,
Tak jako měsíc.
Musí to začít na M,
Tak jako tak.
Musí to začít na M,
Tak jako mysl,
Jenž slábne,když Musí.
Musí to začít na M,
To musíš mámu milovat..
Přečíst celé →
Nejradši bych s tebou zemřel v zákopu,
umírat s tebou je pro mě dar.
Já ten hrob pro nás vykopu,
Tak nech mě v urně,než spálí mě tvůj žár.
Přečíst celé →
Už na mě leze,
Do očí pálí,
Nezná to meze,
Blízké je v dáli.
Zavolej kněze,
ať vysvětlí mi
tyhle ty teze,
co cejtim v krvi.
Ref: Jediný co umíš nejlíp
na tomhle světě,
jediný co stojí za to
na týhle planetě :
..........bejt šťastnej.............
Přečíst celé →
Tělo z červánků,
z červánků polaskané tělo sametovou broží.
Když chce být ona s ním,
když na ulici potkáš nesmysl,
když on si tě najde,
když vlasy hebké vášní chtěl by jsi chránit,
když nesnášíš život,
že musíš pořád krásu chránit,
tak začne ti být na nic,
tak stojíš u svých hranic.
Pak jsou ty nejjemnější písně
zoufalé a beznadějné.
Pak jenom v orgasmu…
Přečíst celé →
Jako ten film v kině
tváří se nevinně.
Seděj ti na klíně,
jak v rouše Evině.
Ležíš na blondýně
tváří se snad divně,
ponořen v bikyně
možná i povinně.
V Praze či Berlíně,
srnka či bechyně,
po rumu,po víně
je to vždy bohyně.
Máš hlad a v srdci chlad,
s jablkem v tlamě had,
je plná vnad i vad,
chtěl bys jí - to ty…
Přečíst celé →
Až tenhle svět ztratí PŘITAŽLIVOST,tak to bude teprve průšvih..
……jak milenci milenia šplháme dál po rtuti teploměru,tak jako ozvěna k svým zítřkům,které jsme spolu prožili se sluncem,co každý nosíme v tom druhém……..
…….slunci.
Přečíst celé →
ŠŤASTEN-chodil bezcílně mezi cíli..
Každá HVĚZDA na nebi je osamělá,živa jen našimi užaslými pohledy.
Tak jsem si ZAMEDITOVAL do bezvědomí,záchod jsem obšancoval no a pak kdo ví.
Konec světa?Myslím,že se tu všichni umlátíme smíchy..
Ta největší hloubka a síla lidského poznání se vždy skrývá pod za těmi nejmenšími VRÁSKAMI..
Přečíst celé →
GODZILLA útočila,ale protivník měl jenom 5 palců.Proto všichni umřeli smíchy…
ONE TOUCH:Za pár let zešedivim,svalim se na zem a zemřu,do tý doby se s tebou chtěl smát nad “jedním dotykem”..
HAFO - smečka psů
TEPRVE až ráno rozqete pravé tajemství večera..
PLIVÁNÍ je verbálí projev,kterým si dokazujeme,že “jsme opravdu tady”…
Přečíst celé →
Uvařím si kafe
a budu radši sám.
Vím,že není zdravé
snít,vždyť je to klam.
Pak otevřu okno,
pustím dovnitř svět,
vzpomenu na tebe
dřív než budu kmet.
Plamen svíčky zrodí
sirka nezbedná.
Někdy ke mě chodí
samota příjemná....
Přečíst celé →
Horní ret,
dolní ret,
našpul rty,
zasuň hned.
Protočit,
zapálit.
Vychutnat,
zakuckat
a bez všech obsesí
změníš se v procesí
Přečíst celé →
Bílý nebe,
bílý stěny, bílý obleky,
blázinec.
Mami né, proč tak brzo,
je mi teprve dvacet!
Tati né!
Zelená tráva,
zelený stěny, zelený obleky,
armáda spásy,
proč tak dlouho,
nechci říkat sbohem.....!
Černá válka,
černá vdova,
kafe, díra v hlavě, zuby,
jen smrt je bílá.
Přečíst celé →
Unavené nohy,
podrážky světa,
vykašlané plíce,
další štafeta.
Přečíst celé →
Unavené listí leží opodál
statku mrtvého kněze.
Jasmín a modř
volající po slávě
všech kouzelných chvílí,
kdy na létajícím koberci
se hvězdy zalykají se světlými lety.
Přečíst celé →
Cikánka
Bílá podprsenka,
sněhobílé kalhotky,
na sklence její rtěnka,
co chutná od vodky.
Mladičká v kožichu,
vyjetá v taxíku,
na vrchol hřebenů
do ruky bere nůž,
pod chvílí nádhernou
udělá nade mnou
Ježíše na kříži,
když ňadra vyvýší,
vždy bez všech potíží,
já jí pak vylíži.
Přečíst celé →
S křížkem na kufříku,
v očích žal,v srdci dar,
utíká k pomníku
po poli,po mezi běží dál,běží dál.
Sestra - vojenská
určitě ženská
opilá záchranou
běží i savanou
mčálem , bažinou,
nádhernou krajinou.
Voják už umíá
ona však běží dál.
Přiběhne - doběhne
se všemi vyběhne.
Ležívá v krvi své
kdo předtím rovně stál.
…
Přečíst celé →
Pivo - toť primár,
sklenice - sekundár
a žízeň tercie,
číšník hned nalije.
Sklenice po okraj,
zkrásní hned šedý kraj.
Krajnice , silnice,
bolavá palice.
Popel jest primár,
plyvátko cigaret,
jenž dáváš na svůj ret
toť sekundár,
tercie kouření,
než pivo vypění.
Výtah volá další patro,
na řadě je Suzi Quatro,
možná to je od ní finta,
možná finta to je…
Přečíst celé →
Nejzrádnější je slunce
ve výběhu,
dusot dusících se.
Rozevřené oči po výběhu
a pysky - cokoliv žije.
Ve výbuchu poznáš jen sebe,
samet tě pohladí
a qádry ztvrdnou,
snad proto rysy naděje
nám ženy dávají,
snad proto nekonečno
dává zapomenout.
Ve šňůře pojišťoven
čekám na tu svou
až obrátí se naruby
a snad i budu vyslyšen,
když vystřízliví panna
- stane…
Přečíst celé →
Žena, které se nedostává lásky, je pro společnost nebezpečná.
Deliria blues
Jó sluchátka na uších mám, jak każdej svoji pravdu.
Černý odchází s bílím *raz dva tři čtyři * kloboukem!
Každá žena chtěla být vždy Jamesem Bondem svého.......(života).
Miluju Jaro - myšlenky ze zimy.
Život je možná krátký, ale zase dost dlouhý na to ,aby jsi si…
Přečíst celé →
NA RYBÁCH
Rybář stojící před jezerem
svých myšlenek,
očima bloudí po vlnách
mezi létající ryby.
Svítání na hladině pohlcuje hvězdy,
svítání v očích pohlcuje oči.
Můžeš cítit strach,
mít potřebu chránit ten obraz.
Plameny přestávají plát tajemnem,
čtyři letory v kruhu,
padá hvězda z nebe,
padá listí stromu,
čtyři čápy…
Přečíst celé →
Začíná to někde uvnitř
a končí kdesi v tobě.
Noční sova
na třikrát pálená,
moudře snad tuší,
co to znamená
-bez jména v proměnách.
Do samotného pekla
prázdné hlavy čekání,
do hlavy vyzvání
snad v každém pokání
-líbání , svlíkání ,
postele vrzání.
Lidé žijí v párech,
opuštěnci v barech,
někdy sliní v svárech,
vzkazy vášně na zdech.
Přečíst celé →
NECHCI BÝT KRÁSNÁ
JEN Z JEDNÉ STRANY
Pampelišky a hudba splívají,
dokážeš se zkroutit jako paragraf,
když vyjadřuješ
myšlenku
jen pro mě.
Hodíš si kostkou
do polohy mé prdelky,
no ale uznej,nejsem roztomilá !??
Dáváš mi tak málo
a přitom se mi příčí drápky,
když mi říkáš,
že si bereš všechno ,
co ve mě je.
Ležím…
Přečíst celé →
Pod dekou
v zácpě lásky,
nazí a zkrášlení,
víno utopené,
vlasy rozcuchané,
ruce ulepené
v pavoučí síti.
Kočár rozkoší nás pohupuje
a v očích ubíhá krajina štěstí.
Kola drncají kolem nás dvou,
prach,kamení a cesta
líbají naše nohy,
naše srdce.
Přečíst celé →
\ ILONA \
Ilona sedí v koutě,
víčka má přivřená,
hledí do čokoLádi,
zatímco vedle v pokoji
se stmívá nad létem,
které tak chtěla oplakat
podle těch veršů Baudelaira,
zatímco jiná
choulí se a pláče pod svým Já .
Přečíst celé →
B.B.
Polib mi mozek-babičko
-na dobrou noc
-bude ti božsky
-jak bláznivě tančící sýr v bagetě
-a božská blbost
-a bezva blázen
-a bezelstný blázen
-a býk bičovaný svou vlastní
ženou v sobě
-bolesti ze zapomenutých barů
-blyštivé baráky
-Bourbony básníků
-jsou posmrtné křeče
-bohužel to bytostně snáší
-ranní opar…
Přečíst celé →
Dipól ženy cítím,
když tě vidím.
Ale tak narážím
na dno svých očí..........
...vykřikl bych ? z čeho už chraptím:
nechci tvé maso,
chci tvou krev.
Na tomhle světě,
sami,
ruku v ruce
totiž nikdy nepůjdem,
ale díky bože,
že mám kapsu prázdnou
a mohu tě milovat...
Žádný dary, nákupy a děti.
Když tvoje oči pohlédnou,
stane se ze mě chlap.
Když tvoje oči…
Přečíst celé →
Zrcadlová mládež,
děti kolemjdoucí,
jablka v ňadrech
a v očích nejistota.
Pohled do vlastní propasti
nepropásl nikdo z vykoupených.
Pokřtíme bradavky,světlo,lež.....
Zadní vrátka nás bolí
od bohatých teploušů,
co říkají:”Já nekoušu,”.
Letadlo obraznosti vzlétá
a hlad v břiše tě pálí.
Oběšenec na zdi
otevírá cestu pro jiné.
Přečíst celé →
Proč světla zapadají
v usychavém tónu,
ty ztrácíš se mi za úsvitu.
Proč vločky ptají se na sníh?
Petřín jež miluje myšky
snílky a chvilky oddechu,
když už jsou v pelechu
své prvotní vášně.
Chtěl bych Ti hladit kolena
a líbat ústa zraněná.
Jsem beran a z pozdní dáli
sleduji tvé ucho..................................ty mrcho.
Přečíst celé →
Nejsi krásná,
jakou jsem tě chtěl.
Nejsi hvězdná,
jak mé nebe.
Nejsi růžová,
jako můj polštář.
Snad proto
končí v tvém lůně
drobky z mého já.
Ta co vylezla z perníkové chaloupky,
mě alespoň vzrušuje.
Cítím jak modré azuro mě miluje.
A jsi mé rozpoložení,
někdo se z něj ožení,
já tuším ne,
já tuším smrt
za nádhernější.
A vidím tam ty lidi zdejší,
když…
Přečíst celé →
Poprvé s Pokrokem
pobíhal zmateně se snahou
ztišit rádio, aby vše slyšel.
Kočka na Parapetu
s nohama elegantně na Špičkách
-baletka.
-okolo toho okna jsem šel
rychle a v ruce svírám dávku drogy.
Jdu rychle tam, kde nesvítí lampy,
tam kde už lidi nebydlí,
jen bodláčí
strach spěchu,
sněm stesku.
Nesl jsem tedy drogu,
…
Přečíst celé →
Horečka sobotní noci
/Fever/
Na břehu mojí postele
houpou se vlny svobody.
Mráz s potem lezou po těle,
jakrád bych ležel u vody.
Kosmické války uvnitř mé hlavy,
co chvíli má se rozletět.
Úsměvné sestry vždy bez obavy
hledící na můj bledý svět.
Říkají poť se, kloktej, pij a jez,
než k tvému lůžku přijde kněz.
Jsem tu sám…
Přečíst celé →
Prosím, zdáš se mi
trochu zvláštní,
znám ten pocit sevření hrudi,
tlačí tě myšlenky,
tíživé svědomí o povinnostech,
nesplněné sliby,
potřeby dohrát toho, v něž ses narodil,
zatímco chceš dělat něco jiného,
kam jít,
nejsi Jekyll ani Hyde,
malé lidské utrpení,
z něhož jsou právě
ta zoufalá rozhodnutí,
když plíce zdají se,
být vykašlané,
pták, co chce létat…
Přečíst celé →
JAZZOVÝ DŽUS
Gud džus jsem pil
ve svém snu,
když plul jsem z hub
z oblak až k dnu.
A zřel jsem ret
co Tvůj je lesk
a skvost jak bič
co šleh mě hned.
Však oko tvé, co hledí výš,
v tvém úsměvu já našel skrýš.
Tvůj pes je džez
co pádí dál
kol řek a luk,
kol kolmých skal.
Na zápraží já sedím s ním,
pod sluncem v…
Přečíst celé →
NALOĎ SE PRINCEZNO
Bortů země vzdálená,
potřísněn pěnou mořských vln,
pukavců země ráj,
hučící stromy v příboji,
říše listin z vodopádů
proplouvá bárka štěstím opilá.
Místo kotvy respekt a z chaluh zrozený
a místo vesel mužské paže a uzdy koní
a místo plachet láska ke hvězdám
a v podpalubí touha zakleté princezny
z…
Přečíst celé →
NA CIHELNĚ
Overturou zamykám vždy dveře,
pak spustím a vyleju – tuš!
Přeskakuju přes vysoké keře
roztržka je žena – muž.
Stará kramářka s velvetí písní.
Rokenrol lehce prizní,
muži a ženy jsou obnaženy
tancující tango jako profíci,
chrání je kolem bílé stěny
kohoutí nožka ve střevíci.
Přijde-li na mě orchestrovská,
příliv zní v mých uších.
Máňa je tu…
Přečíst celé →
Kdosi mi ukradl svět,
který mě osahával v ranním slunci.
Bez prostředků
na to se rozšoupnout,
si osahával tvář.
A zjišťoval, jestli je vybledlá.
Důvěryhodný občan
vzbuzoval paniku
a za účelem víry napsal závěť,
slízal lepidlo z obálky,
pěstí ji pohladil
a zemřel
padající mrtev na koberec.
Přečíst celé →
KRÁTKÁ
Jak když prásknou vrátka
nebo bouchne zátka
a šampaňský teče,
chvíle co uteče,vždy se zdá být krátká
... ty co v nás zůstanou
jsou jako pozlátka.
*
Život v každém směru
má být za nádheru,
kdo to nepochopí,
tak na něho seru.
*
(jednoho slabého dne,
vše a všechny opustíš)
Přečíst celé →
MEZI SMRTÍ DO SEBE HLEDÍME
Pohledy očí
spojka – plyn,
jízda ať sviští gumy
zatáčka – stopka – vyčkávání
rozjezd – klid.
Princezna dere se po dravosti
pohledy očí,
chci tě!
Drásání silnice,
řítím se k tobě,
pulsující nahá těla.
Vášní prohrábnout vlasy.
Chci tě! Chytit, svírat, nepustit
trýznit láskou, extází.
Ty oči!
Upřeně mezi smrtí do sebe hledíme…
Přečíst celé →
SILIKONOVÝ TANEC
Zavřené oči,
dveře dokořán
vzdálenost jazyků
sněhobílé dotyky
důkazy pravdy.
Koupající v oceánu smutku
čumim na ně ze břehu.
Chirurgové jsou těžce za vodou,
tolik nových protéz pocitů na tváři
úsměv rozšláplého náklaďáku.
Toalety za sálem už nikdo neuklízí.
Přečíst celé →
PLÁČ ZA NIC
Nicoty, prázdnoty
děsím se ve tmách,
peřinu přikrývám
až se to nezdá.
Ustup pryč!
Mé slzy jsou ti odpovědí.
Odejdi do Nikam
ty chlade ničeho!
Sleduji životní situace,
se zájmem prohlížím si
svojí ruku.
NIC NEVIDÍM!
Má mě snad brát
tvá láska, co mě zradí?
Má mě snad štvát
po teple co chladí?
Tak mám snad brát,
co jen uvidím,
že pláču…
Přečíst celé →
BLUESBERRY
Raz..., dva..., tři...,
zpívám blues o autě,
výjezd do neónových smyček.
Ale úleva vyjíždí do sóla.
Hola, hola krbtencáry mánato.
Dým cigarety
líně stoupá do tisíce otevřených dveří.
Racaca, racaca
a s ženskejma nás to už nebaví,
když někdo posvačí
zub dračí,
má holka je harmonika,
tančíme houpavě apotéozu,
kouříme houpavě apotéozu
jak…
Přečíst celé →
Touha v nesmrtelném čekání
ztrácí se po kapkách
na dno zoufalství.
Snad až ta pára
na cestě vzhůru dojde
k oblakům z naší fantazie,
vrátí se s deštěm
do naší promočené náruče
a možní, že už teď
stéká ti dolů po tváři.
Přečíst celé →
OGY SMAŽÍ
Zdá se mi jako bych vařil noty,
vždy k večeru, když procitá.
Cítím – jsem jako doktor Ogy,
mapa lásky náhle politá.
Vařím lávu, houkám smažku,
noc i den se prolíná.
Udržet se ruku snažím,
nepustit jí do klína.
Přečíst celé →
FOTR V ROLÁKU NEPLÁČE
To jsem já se sluncem
jiskřícím ve vlasech.
To jsem já s tebou
a každý někde jinde.
Je to naše vláda
budovaná staletí - to už není gud.
Ale good stuff se přibližuje
k tvým řasám.
Není důvod být nešťasten,
jen na ty války, hádky
a nesnáze plus mlíko.
Neštěstí.
Jsem to já se svým praporem
nesmrtelnosti.
POHLED DO TVÝCH OČÍ
Vzrušení z…
Přečíst celé →
Není to tak dávno,
co jsem chtěl,
překvapit svou ješitnost.
Nechal jsem noční vzduch proudit
otevřeným oknem do pokoje
a oblékl jsem si dívčí šaty.
Prošel jsem se po městě,
ale bylo takové vedro,
že jsem se svlíkla do plavek.
Přečíst celé →
LÁSKA
Tak sakra!
Kde je ta holka,
co na ni pořád čekám?
CO mě má milovat
a co já už dávno miluju.
Musí tu někde bejt
a číst si tuhle básničku.
Celý dny jsem vymejšlel ten název,
aby se chytla
holka milovaná.
Čekám až projeví zájem,
koukne se na mě
svýma zamilovanýma očkama
a bude chtít další básně
a další pohledy
a další srdce.
Tak sakra!
Kde je ta…
Přečíst celé →
Až mi otrne
Opilá krev
se valí tepnami,
lahve se sklidily
a přivezli už nové.
Zas další Nový Krásný Den.
Slunce se prohlíží
ve výkladních skříních,
sem - tam mu dá někdo deku.
Někdo dvě,
jiný pracuje
a já?
Jako všichni,
Čekám až mi otrne.
Přečíst celé →
Na představení
Chci - počteníčko - chci
chci,chci nosit bílou košili
jako v blázinci,
PROBOHA lidi
vášeň nechte doma.
Jistě jsem málo placený.
Herec.
Kdy už rozsvítí,
chci je vidět.
Ptáš se koho?
Koho jiného
můžeš chtít vidět
na tomto světě?
Jen člověka!
(Muž ženu,žena dítě)
Klaka
Přečíst celé →
Spiritační stolek létá
ve vzduchu.
Jsme jako on
je na nás vše co potřebujeme.
Skleněná milenka vedle mě
ve dveřích nerozbitá krásná
tajemná přitahuje,
proto se v ní odrážím.
Rudý oheň kolem kreslí
plameny ty co pomilujeme.
Uprostřed svíce slunce
co hvězdičky
do našich očí otvírá.
Zblázním se vášní
do toho skleněného
hladkého láskoviště.
Hlava zakloněná…
Přečíst celé →
Ubohá iritující báseň 2
Topím se v louži,
na dlani sotva udržím tužku
a papír.
Je mi měkce a slabě
v téhle básni,
je mi uboze v téhle básni.
Už zase skáčou ostatní,
přes kaluž z níž se opíjím.
Mám lásky málo a citů moc.
Když padal jsem ze skály,
snad už jste na mě zapomněli.
Znáte mě koušu si nehty,
chci všechno, čemu…
Přečíst celé →
Ubohá iritující báseň 1
Nechte hrát Erika,
už začal
a já jsem mu zato vděčen.
Všechny slova lžou-
za činem stojí pravda.
Srkám z louže,přes kterou
skáčou ostatní
a přesto chci tě líbat Markéto!
Jen trošku cítit člověka.
Nechte hrát fantazii demižónů
a lehkost miluju a jízdu
tanec a let -
jen trochu cítit člověka,
…
Přečíst celé →
Na cestě zpět
V baru na cigáru
spadne strach,co jsi měl
přede dveřmi.
Dým olizuje prsty,
když holky vedle
podávaj si Mary Jane.
Jedinou sklenku bereš v potaz,
stejně jak jedinou holku,
jenž nohy schovává pod stolem.
Budoucnost není
- bude.
Přestane všecko zbývat
a ty vyjdeš ven zazářit
na místo slunce,
které…
Přečíst celé →
Nepotřebuji ruce,
abych ti zahrál na kytaru,
stačí mi na to jen láska.
Nepotřebuji nohy,
abych za tebou přišel,
stačí mi jen láska.
Všechno o čem sníš
se může i stát.
Nepotřebuji auto,
abych si s tebou vyjel,
stačí mi na to jen láska.
Nepotřebuji oči,
abych tě našel,
stačí mi jen láska.
Všechno o čem sníš
se může i stát.
Nepotřebuji sílu,
abych tě ochránil…
Přečíst celé →
MLÉKO
Sestra mi přinesla plnou sklenici,
řekla: pij!
Moc dobře ví, jak dlouho mám
už na ni chuť.
Očima zavřela dveře,
co nadělám?
Jazyk si hraje s bílým proudem,
co začínal svou pouť
po mléčné dráze
kolem všech těch asteroidů,
planet, hvězdiček, komet, měsíců
a světelných let,
do černé díry zahučí
a vynoří se v galaxii močovodů
a už stoupá ze…
Přečíst celé →
KDYŽ SE PEROU MÍ RODIČE
Něchtějí abych tu byl.
Protéká mnou mrazení.
Láska utekla zadními dveřmi.
Miluju mámu, co nenávidí tátu,
miluju tátu, co nenávidí mámu.
Ach.
Chci být pryč a k tomu žít,
nemůžu – zplodili mě
a já zplodil jejich svět.
Svět, v kterém se hádají,
urážejí se a ubližují sami sobě.
Je třeba vědět koho máš rád,
je třeba vědět koho miluješ…
Přečíst celé →
Z DENÍKU
Středa: příprava na čtvrtek
Z POZNÁMEK
- Těleso ponořené do kapaliny
se většinou utopí.
- Otázka snad i neobjevena:
Může štěstí omrzet?
- Čela mluví o vlasech.
- Dvě stě dívek různého pohlaví.
- Mumie se pohřbívají s (vzácným) časem.
- Duchovního cíle se v umění zmocňujeme
hmotným…
Přečíst celé →
JEPICE
Zelené mušle se vlní
nad příbytkem tvých vášní.
Sypem si čas, to zrní,
chutnáme chvíle, každá zvláštní.
Jak krásné mysleti,
krásnější nemyslet,
na to co odletí
a přijde na tvůj ret.
Já, Daidalův syn
a já to vím
slétnu či vyletím
já nemám splín,
já letím teď!
Tak žádný stín!
Přečíst celé →
Vzpomínám
Nevím-li co psát,
Znamená to, že ti píšu dopis.
Nechce se mu vstát,
to znamená, že už jsem a odpis.
Nebudu-li pít,
tak to už mám dost.
Chci-li jenom snít,
jsem tu pro radost.
Když odcházím pryč,
není to navěky.
Sháním-li snad míč,
chci si hrát u řeky.
Jsem-li někdy sám,
dám si horkou lázeň,
přitom vzpomínám
a končím tuhle báseň.
Přečíst celé →
Probuzen v Modřanech
pln modřin,
ptáci slunko vítají,
nade mnou modřín.
Vepřín i Petřín,
je to jak Bratřín - off,
dám si pohov - ku
blízko postele
a šluků pár dám na opar.
Barvo!Bravo!
Vykřikovali všichni a plácali dlaněmi
s nadšením do neznámého rytmu,
když dokončil přednes své básně
Vladimír Kolemšel.
O přestávce Jitka vyskočila a snažila se …
Přečíst celé →
Jak Bože mám stát
v tvých poručených světlech?
Jak zrna hlasům
mám položit v tvých stéblech?
Jak se tě nevzdat - přitom vzdát?
Jak mít se rád,
jak mít se, umýt a jít spát,
nechat si sny žbrblat do polštáře,
jak bože hemoroidní tváře
mé nechat zulíbat?
Přečíst celé →
Psí život - abeceda řecká,
nesourodost diamantů na stromě,
zatrpklý čokl
v čokoládové polevě.
Nažer se myšlenek!
Sbíječka probouzí,
souží mé nitro,
zabíjí, ječí!!!!!
Báseň je hněv,
bolest je taxík do rozkoše.
Přečíst celé →
Je klid na průsečících
i na průsečkách,
rozprostřen je
klidu prach.
Mezi čtverci – chodí starci,
Jsou plni kruhů a hů
Pod očima.
V přímce rovné,
Stavějí rov né?
Pod svislou čárou,
Uprostřed tečky,
Tam je ti dobře,
Tuš kolem tebe
Rozpívá se,
Tak se
Tuš!
Rozpívej se.
Přečíst celé →
Vracím se z Kosu na Nos,
Panthenol další pomazán,
letadlo - delší autobus,
jak vlak, co letí ke hvězdám.
Přečíst celé →
Mým básním nikdo nerozumí
ani já sám...
Snad s něčí pomocí
i já mu mohu pomoci,
mým slovům skládaným,
jak z cíga - rety dým.
Toho se nenajím
ani ty,
leč ořech snad
pomoci rozlousknout
společně ty a já
přijít na kloub oparům slov
napovědět druhému,
nebát se vět,
jež uchem sem - zdají se tam
a nazpaměť jen školní, nebo úchvatné:
pověz je hned!…
Přečíst celé →
Neustále flákají sebou vlny
O písčitou pláž až skaliska
Zapění svým rozmáchlým ŠPLÁCH
Neustále se flákají
Po pobřeží po skaliskách
Své áách šplouchají
O pevninu spjatou
Ve vzduchu pouze větrem
Prořezávaným křídly ptáků
A opět ŠPLÁCH – PĚŇ na vlnách,
Sůl ve vzduchu,
Příboj se žeň,
Rychle na stěžeň ŠPLÁCH.
V dáli se vlny hou – pou vlní
V podpalubí…
Přečíst celé →
HLASATEL V RÁDIU MĚ ROZESMÍVÁ
Hlasatel v rádiu mě rozesmívá,
snad protože je ráno
a já nevím vůbec nic.
Asi se mi někdy něco stalo.
Ležím jak mrtvej v posteli,
trošinku pootevřen,
ale bez hnutí.
Hlasatel v rádiu mě rozesmívá.
Škube mi tvářema,
chce abych se zasmál,
ale já se nechci ani pohnout,
ale já nechci nic vědět.
Tak slintám do…
Přečíst celé →
Jelikož členíme se
A básně jen v číších
Pozdviháme ke svým slechům,
pěníme,
Jak moře viděné,
Jen ve vyhrazený čas,
Pak dělíme se ,
lámem zlomky
a nabízíme cizím,
co měli by jsme dáti bližním,
tak spojujem.
Přečíst celé →
Mám velké těžké ruce,
ztěžka dopadají na vše,
co jim přijde pod ruku.
Nic nemám,
jen v hlavě paruku,
hudbu vlastního baru,
tvou lásku na dosah,
papírové myšlenky
a dvě těžké ruce na stole
jako jedinou záruku.
Přečíst celé →
Mám vlka
v hlavě, znáš to.
Mám mnoho zvířat,
jako my všichni.
Zvířata vraťme přírodě,
my radši užívejme
papír přírodní.
Stojí dnes dost
na tak malou srandu,
rekapitulaci těla
z benzínových baget
a nočních lupů do lednice.
Pravdivý dotek přírody a člověka
na pravém místě se přimyká,
kdesi v panelovém domě
uprostřed lecjakého sídliště,
první dveře vlevo,
na…
Přečíst celé →
Vášnivě se milovat,
pak obcovat,
milostně pohladit,
skoncovat!
S okolním světem,
dát předsíň dětem,
nezahrnout je smetím,
tím, co bylo předtím.
Skoncovat.
Radostně prohrávat,
neusnout, aby nás
v noci nepřepadla
něčí noční můra,
něčí madla.
Přečíst celé →
Dokola kolem černá tma.
Luno, ty vyslyš otázky mé:
Byl jsem snad první já,
či nekonečno vesmírné?
Slepice, vejce, co bylo dřív?
Láska anebo nenávist?
Svobodné prase, či jeho chlív?
?Můj obraz!? ? Kdosi vykřikl.
A byl to on,
co pravdu chtěl nám říct.
Dav v poznání tom umlkl.
Malíř Matyas Zelenský
s životem básník koketa,
ráj barev, příběhů pozemských,…
Přečíst celé →
Napil jsem se básně.
Napsal jsem si báseň na svou paži
a viděl prodávat třísky v bavlně.
Polévky talíř v asijském centru.
Míšu mezi popelnicemi.
Zamilovaný pankáč.
Překročení vlastní hranice
je výbuch na dovolené,
někde za hranicemi.
Světlo pro všechny!
Temnotu pro světlušky.
Letíme do Řecka.
Noc je zkrátka krátká.
Le´ tužky.
Hluchosti největší!
Slepoto!…
Přečíst celé →
Flákám se,
zevluji po nábřežích,
Hlavu mám v lumpárnách,
Potkávám starce s okem přimhouřeným,
Voskové ženy,
všichni básníci.
Poezie pochytaných madel - srnek při lovu
v zatáčce tramvaje cinkající na popeláře
projíždějící na oranžovou.
Tak krásná lumpárna
Dnes při východu slunce nad nábřeží
V březí a plné příběhů
s domy ze šrámů,…
Přečíst celé →
Ještě nejsem tak stár,
ještě nejsem ta stár,
aby mi holky
nahoře bez nosily pivo.
Leč stalo se.
V hospodě modliteb
nekuřácký salonek,
skupinky opálených lešenářů.
Ona také opálená až na stehna
a ta stehna proklatě nízko u boků.
Pozor schody!!!
100 procent mužů a rumů.
Pomůžu mu domů
a na oharku zbylého dne
z bílého domu
ozve se
Kurva tady je tma jak v…
Přečíst celé →
Voháknout se jak lord ... hákovat,
čekat na kafe, až vystydne
a přitom vychladnout,
přijít do práce pozdě
a tvářit se , že přicházíte v pravý čas.
Pracovat do zblbnutí,
že už ani nevíte, co je to vlastně práce.
Jako malej jsem se snažil myslel,
že práce je : Vykopat velkou jámu
Táta mi to nějak naznačoval..
Myslel jsem ,že budu chodit do práce…
Přečíst celé →
Lehl jsem si jednou celej nahatej do parku a zapálil cigáro. Všichni kolem kouřili a tak jsem se mezi všemi ztratil - byl nenápadný.
Být nenápadný je v celku výhodné, protože nikdo nepozoruje vaší nahotu. Už už jsem skoro dokouřil, když cítím po celém těle nepříjemné mravenčení. Prudce vyskakuji v celém tom vytržení do jiného příběhu. Jak se tak rozhlížím…
Přečíst celé →
Ten den jsem se z práce vracel opravdu brzo.Podzim byl opravdu v oněch dnech nádherný, ale ten den jsem se cítil zralý, jako starý potlučený barák před rekonstrukcí. Ráno jsem hodlal vylézt s novou fasádou. Zkrátka, kdo by se v ten unavený listopad netěšil do vany smít hříchy oněch roztoužených dnů nabitých služebními cestami.
Oklepal jsem řádně…
Přečíst celé →
Přilepen žvýkačkou
na okenním parapetu,
houpu se na školní chodbě.
Zatímco každou minutu,
s prsty držícími
velmi jemně
brčko
mezi plechovkou Coly
a tvými do třešní sladce rozkousanými rty
koluješ ..
koluješ kolem mě…
Přečíst celé →
Na zádech táhnu kabát
s lahvemi.
Boty si hrají
na otvírání starých dveří.
Má huba,
jak šálek horkého čaje
kouří k oblakům,
aby jich bylo víc.
Večer bude pršet..
Přečíst celé →
Protože osobní zájmena
jsou letadla ve výšce ,
chodím do školy v Ruzyni.
Tím nemyslím ,
že když vařím
podle kuchařky ,
musím umět číst.
Přečíst celé →
Město je ráno
nahé čisté děcko,
bliká semafory
tváří se spokojeně.
Hodiny po dlažebních kostkách,
věže a sochy
stojí vstříc.
Děti spí, ženy sní,
ale válka je stále ve střehu.
Svíce hasnou
pod vycházejícím sluncem.
Schody a ulice
jsou připraveny
pro první chodce,
- v peřinách sílí
v jitřním paprsku.
Ti poslední
ne a ne trefit domů.
Přečíst celé →
Nemám rád rýmy ,
přiznám se ,
radši mám šprýmy ,
přiznám se.
Ty totiž tolik nebolí
a života jsou znakem.
Co ale s tím ,
když zasáhne tě
kulka s prachem?
To pak buď rád,
že necítíš to
a srdce se smrtí
potácí se jistou ,
tak hlavně ,
že máš duši čistou.
Snad uvolníš i dalším místo.
Přečíst celé →
Fialový tóny,
růžový povlečení,
žlutej písek,
duha !!!!
oranžový slunce,
zhoubný mochomůrky,
modrá cesta
do červený duše.
Přečíst celé →
V posledním patře
nejvyššího domu ve městě,
sedím a zírám na tu spoušť
tvého orgasmu.
To na stěnách není krev,
jen jsi zas po mě házela třešně…
Je to děsně komfortní,
dívat se na tebe.
Je to děsně vzrušující
s tebou spát.
Je to děsně perverzní,
pít s tebou ráno kafe.
Mám v kapse pár drobných.
Budou si dít velké věci,
protože to uděláme.…
Přečíst celé →
Nesedej na koně,
co už je vosedlanej !
Sedni si na toho pravýho,
bílího nebo černýho,
krajinou v tvym srdci hnanej.
Přečíst celé →
Je podstatné dívat se do očí,
postávat ve frontě na lístky.
Je umění dívat se do očí,
opravit se dá leckdo i lecco.
Malá holka opravovala
svůj krok.
Malá holka spravila si chuť
dvojitou orbitkou
a dál se nesla sexuálně
na konec fronty.
Je vzrušující dívat se do očí,
tomu co něco děláš.
Mladý rošťák prodával lístky,
ale ona mu dávala peníze.
…
Přečíst celé →
Principy lásky-nahé artefakty,
milenky v létě a běžky v zimě.
Principy lásky-záviny z lískového těsta
a cesta křovím obraná.
Principy lásky-bezútěšné bolesti.
Řekneš ano-slyší ne,ta nejnevynější
se chová jako děvka-a to ta příjemnější.Její modré oči,její hnědé vlasy,sametové boty a oranžový svetr.Vyšla si ven bez podprsenky.Jestli už s tebou nechce spát…
Přečíst celé →
Výš a výš stoupá k svému zničení,
myšlenky chvějí se při doteku.
Tam mezi mračny provázen deštěm
od Atlantiku k ruským starcům
kulaté světlo podchodu
zalité spařenou zemí
měsíci lesknoucí se v břečce noci,
sněhové vločky padají v tvé záři,
vojáci bílí-políbí naposledy zemi.
Ó ano toliko pokoušeli smrti,
až začala je milovat.
Já smrt chtěl taky dostat do…
Přečíst celé →
Jak předpokládáte:
typická záchodová scéna
funící buvol
hází sebou jak ryba
zpocenej kůň
řve jak pavián
a k tomu všemu ráčkuje:
„Ty zvíchre“
Rychlovka,
jde o čas!
Kdysi dávno mi řekla,
že by ty dveře od kabinky
chtěly promazat
a někdo jinej zas:
„žij pro člověka
......ty zvíchre !“
Přečíst celé →
Nad hlavou nám létají jeřáby
a my procházíme staveništěm.
V pohledu babičky
Uvidím,jak se opakují cihly.
V pohledu babičky,
V pohledu babičky
Uvidím,jak se opakují cykly.
V pohledu babičky
Se Bůh už nezacyklí.
V pohledu babičky
Vidím cihly padat
Nevinné ve zprávách
Navždy hladem strádat
V pohledu babičky vidím sebe,
Jak jedu v autobuse
A čtu si z…
Přečíst celé →
Postával jsem na hraně.Onen rok jsem vše zvažoval,vše jsem důkladně promýšlel a nad vším jsem se pozastavoval.Venku se rozednívalo,sedíc v křesle,díval jsem se na dívku v mé posteli a rozmýšlel,jak jí sdělit,aniž bych jí zranil,že už to takhle nemá cenu.Probudil jsem jí uzeným lososem a kávou.Už nevím jestli mě dobře pochopila,ale najednou byla ta tam.Na…
Přečíst celé →
Jsem rozložen jak při tisku,
na obě strany, tak nějak.
Jsem trávník plný otisků,
tak nějak.
V blízkosti domu, tak nějak.
Topořen nedbalostí rodičů,
pálen oharky jejich dětí,
v blízkosti stromu, tak nějak.
Pěšinkou blízko na zastávku.
Jsem urvaný a neurvalý,
když kola kočárku se po mě valí.
Stmívám se chladem nocí štěňat,
pokálen posekán budu vždy…
Přečíst celé →
CRRR ,VRRR,TRRR a PRRR ,
tak všechno možné dělá
a pak s ním mluvíte ,
posloucháte ho ,
povídáte mu i třeba něco hezkého ,
staráte se o něj – dáváte mu energii.
V lepším případě
dokáže záplatovat vaší duši ,
když máte den ,
že by jste zrovna nechtěli žít.
Telefon - se rozpadává
opuštěný v budce pod tíhou teroristů.
Telefon - křičí : vstávejte!!!!…
Přečíst celé →
Až jednou vlákno praskne mi,
nebo snad sklo kolem mě roztříští se,
to budu ležet na zemi
a já konečně rozsvítím se….
Přečíst celé →
Zítra je svátek a dneska práce
a to fakt myslím bez legrace.
Nebo se pletu?
Pozdravuj tetu...
ta plete větu ke větě ...větu
ve svetru ...pro bratra...
Ne vážně dnes práce, zítra svátek,
práce je svátek ,svátek je práce,
práce je láska ,láska je svátek ,
práce je Mácha
svátek všech matek,
práce je máchat, nad hlavou sklízet
pole své ....
...sklízet
.…
Přečíst celé →
...a vyrazil do ulic.Do ulic lesních cest.Zastavil jsem se na náměstí borovic a dal si oříškovou v cukrárně „U pařezu“.V polní třídě byl zrovna zmatek – vojenská technika slavila svátek – mravenci se snad dnes zbláznili.
Všichni po polní cestě běhali a volali „hurá…hurá“… .Ještě,že jsem je neslyšel.Stavil jsem se „U Kobylky“.
Byla zelená.Ta už se holka…
Přečíst celé →
Jednoho dne se Bůh opil.Opravdu,seděl sám v nebeském báru,vykládal anegnoty o Adamovi a Evě, a lámal do sebe ten božský mok hlava nehlava , jeden za druhým.Když již neviděl na krok,vyhlásil třetí světovou válku.
Dole se to po chvilce servalo.
Na Zemi zbyl už jen Bůh,který to vše přežil a tak se stal člověkem.
....…
Přečíst celé →
bezejmenná
bez
jména
uzemněná
bez
měny
bez
jména
zemitá
zejména
jemná
mletá
zrnitá
bez
jména
nanečisto
ve studu
obalená
neměnná
zejména
jemná
mletá
zrnitá
bez
Přečíst celé →
Onoho léta,kdy mě vyhodili z fabriky na kondomy,jsem se přihlásil jako brigádník na výpomoc na poště.Bylo dusné vedro a slova,která jsem vedl s potkávajícími dívkami,se mi lepila na patro.Slepýši měli pré.Sousedka od naproti situaci zhoršovala,
když qečeři svému manželovi podávala dušenou zeleninu . Jistě ji miloval ,jako svou ženu…
Přečíst celé →
Smrkám do kapesníku
po spermiích.
Kapesník plný hříchu
a já si do něj
teď svůj frňák myji.
Vím však ,že není jednoduché
mít obě nozdry suché.
Mám snad použít plínu ,
na to abych vyčistil špínu
hustou jako srst bernardýnů ?
Ano a pokání mi třeba ,
abych si všiml
na něm všech těch uzlů ,
abych pochopil špínu
a všechny básně o zlu.
Tak proto ,nežli…
Přečíst celé →
1.1.1995
Vítr, ten číšník plodnosti, zdá se fouká slabě a nikdo neví, jestli správným směrem.Sedím nahoře v lodním koši, dívám se na vzdálené slunce na obzoru. Snad právě zapadá. Vítr tedy sice není moc silný, ale náš koráb se s jistotou smrti blíží k neznámým břehům. Zatím je nevidím, ale mé oči jako by již zahlédly a hlasivkám poroučely ať křičí: ,…
Přečíst celé →
Ještě než Cyrano z Bergeracu hrdinně padl, setkal se na bitevním poli francouzských vlastenců ,se svým ztraceným bratrem. Náhoda a štěstí dnes spolu slavili úspěchy.
"Pinoccio !!!" - zvolal Cyrano.
Ten zrovna klečel u stromu sázel cosi do země a prozpěvoval si jednu dětskou písničku................"Pinoccio!!!!!! "
....rozlétlo se znovu po celé pláni…
Přečíst celé →
Myslíš, že zbytečná je báseň,
kterou tu pokládám jako koleje,
co uzvednouti nelze.
Třpyt na Vltavě,
příjezd a odjezd,
zpoždění a úžas
nad tím, co jsi čekal.
V uších mám hudbu a v oku skály.
Na obzoru zmeškaný vlak ve 14:36
a handicap, který se už nikdy neztratí.
Vyléčen, probuzen a zmámen
vracím se z psychiatrické léčebny.
Ámen
Co pomačkalo se,
to jsem…
Přečíst celé →
Usedla moucha, usedlá
na velitele praporu,
jako on byla posedlá
dostat se také nahoru.
Ta moucha vzlétla do nebes,
kde v ráji hned ji spálil žár
a nadporučík se povznes,
svou práci jiným přenechal.
Uplynul rok, rok zbožného,
smrt lehce válku osedlá.
Na civilistu mrtvého,
usedla moucha, usedlá.
Přečíst celé →
Oceán času,
poloha ženy,
svírá mě k ránu,
stejně jak včera
otevřu oči,
uvidím tebe,
vymeju hlavu,
umytou skvěle
Projdu se nocí,
poblouzním starce,stanu se prstem,
který chce zvracet,
pyšná jak ňadra,
koukneš se na mě,
každej jsme jinde,
tak proč chceš mimo...
Roztroušen v tobě,
v poloze ženy,
na pár let jistě
ztratil jsem hlavu,
Ty jsi ji našla,…
Přečíst celé →
V přítmí čekárny
Ne nikoli
Stočené balíky
Slámy na poli
A v potoce cosi
Podobné třpytu
Hlad v hlavě
Nejspolehlivější žár
V zácpě záchodků
Ne nikoli
V úpatí stromů,stébel
Višňoví a padlé rosy,
Břízy ,jilmu,trsy prsů
Uvěřím vždycky světu,
Když lze se ho dotýkat
V zastávce,blízko cesty
Okus dál peronu stanice,
Tam,kam přijíždíš i odjíždíš...
Přečíst celé →
Miluji svou zemi,
kde jsem se narodil.
Miluji stáda krav ,
když mohu je pást.
Miluji ve stromech úly
a všechen včelí plást.
Miluji ,tak jak si to přál bůh,
který přec nikdy neztrácí
svůj sluch.
Miluji tátu ,mámu,bratra,
miluji na vše zhlížet z patra.
Miluji otevřenost
a né slova,
kterými ublížit se dá,
z rodiny zbude vdova…
..skříňka tajemná.
…
Přečíst celé →
Oklamané dvojice
dveře do ložnice,
pootevřené jak dětská ústa.
Pojď do mě pěkně zhusta!
Ať naše země není pustá.
Vstup do mě a zavři…
a zavři noc na petlice..
Přečíst celé →
Sražen k zemi,
jako tělo bez hmotnosti,
bláhovými skutky zmámen,
neschopen napsat kloudnou větu,
zatímco ostatní již dávno vydávají své paměti.
Ráno odvíjející další den,
ráno,
kdy ruce mluví o pravdě
a zrcadla se nám smějí.
Bylo na čase vstát
a postavit se zpříma na nohy,
ve kterých dřímala sabotáž,
aby se vše lehce zvrtlo.
Včera se to všechno zvrtlo.…
Přečíst celé →
Další otázka. Kde hledat mléko?
Čekám na zelenou. Je tu, vyrážím po jejím vypití ven z hospody. Na mé cestě je překážka. Další. Další křižovatka. Tak tedy čekám na zelenou. Je tu. Je tu babička o holi. Musím ji pomoci. Musím, četl jsem o tom v novinách, že by se mělo pomáhat starým přes přechod. Stojíme spolu na chodníku, před nemá zebra. Auta sviští kolem…
Přečíst celé →
Naštván na svůj penis,
píši rychle,než se mi odkrví hlava
a zbudou v ní jen prázdné myšlenky.
Prý jsem zdráv podle internetu,
ke kterému se čím dál více
připojují moji známí,
jako by to bylo
vemeno Budhy s transcendentální
schopností
budit mrtvé,
když ráno už ti stojí
horká voda na zalití.
Přečíst celé →
Ještě dřív než Ti povím,
Jak jsem koaxiální,
má diametrální oso.
Má balzámová paní,
slyš,že vždy,když Tě spatřím,
vidím věčnou gloriolu
a i když nejsme zrovna spolu,
snad jako bych psal epištolu.
Ale vlastně chci říct tedy
a to není naposledy :
Cítím lásky verdikty,
lásky naší Corpus Delicti..
Přečíst celé →
Již se tě nikdo neptal:
plul jsi severským přístavem?
Ó aha , aha...
Ženy jsou jako karty,
některé falešné,
bojím se přijít o všechny.
Jak najít dvě srdce?
Když jedna a jedna jsou jen dvě.
Najdi dvě shodná srdce,
matka, ni otec to není,
dávno rozvedení
Jsou žluto oranžovo růžovo červený.
Člověk se dívá po ulici
a snad si myslí,
že by to mělo mít …
Přečíst celé →
Pach pach ,pach pach pachtění
nechtěného chtění,
za které si stále přikládáme vinu,
se vine jak vlna k moři,
jak moře k vlně
logicky i bez myšlenky,
vroucně i věrně ,
jak těsto k maminčiným rukám lepí,
protože slepí a hluší
i čitelní a rozpoznaní
jsme marní.
A komu třpyt v oku to činí,
ať otočí se v kruhu
a věří všemu co dělají jeho ruce,
ty mosty k…
Přečíst celé →
Bludný bludy , chtíče míče ,
had by syčel , kdyby byl .
Kýče z tyče , krásný krámy ,
vrány šlapky , tisíc mil.
Trosky mozky , vlky vlaků ,
míče z tyče , k tyči klíč .
Hadry kradly , svět se zbláznil ,
umyvadlem rychle pryč………
Přečíst celé →
Vyplať mně Bože,
ať je nějaká sranda,
popíjet víno sám je nejsnadnější.
Je východ slunce,
svírá veranda,
vyplať mně Bože,
co v bance děláš nejsvatější.
Stojím ve frontě u přepážky,
stojím ve frontě na konci světa.
Uchem poslouchám
jen světa nářky,
vyplať mně Bože,
snad mám už léta.
Fronta se hnula
a černý šerif zívl,
vždyť bez čísel
já, bože byl bych…
Přečíst celé →
Jediné,co Silver měl,byl jeho život.Asi proto měl z čeho rozdávat .
Jednoho odpoledne se probudil s chutí azalek v ústech uprostřed smetiště svého prachem nadupaného bytu . I když ho napadala spousta myšlenek , jediná reálná a uskutečnitelná byla jít na balkon a dát si cigaretu , která po ránu zamotá a vrhne Silvera s agónií do postele . Hned mu…
Přečíst celé →
Sestřelen ve vaně
zubním kartáčkem,
vzpomínám na tvoje doteky.
Jako bych nebyl ve vaně,
jako bych uprostřed řeky
skládal verše k Tvým nohám.
Opilý životem,
láskou spjat,
já nemohu si obléct šat.
Chci nahý navždy být,
abych nic před Tebou neskrýval.
Chci pěnou navždy být,
abych jak koupel Tebe navždy omýval.
Přečíst celé →
Ptáci létají velice nízko,
tam u pobřeží,
kde se prachy vznášejí v ohni.
Stojí tam i rodný dům,
kde ti rodiče dramatizují život
a zatím domem první polibky
a první skleničky a svíčky,
třeba i do motorky.
A tak se každý večer
Procházím na pobřeží.
K mým krokům se rozlévá
oceán mého srdce.
Někdy klidné, někdy rozbouřené.
Přečíst celé →
Láskou oslepen,
životem omámen,
přestal jsem pít
a stal se taxikářem,
co vozí tě každou noc,
jak zakletou princeznu
do říše karburátorů.
Láskou oslaven,
životem políben,
přestal jsem v noci chrápat
a stal se manželem,
co splní ti každé přání,
má bílá paní.
Láskou pobaven,
životem poblázněn,
přestal jsem…
Přečíst celé →
Být dospělým
je krásné.
Umíte si spočítat snad všechno.
Milimetry dětství,
centimetry vašich údů,
metry lásky,
kilometry od domova
a souřadnice ,
kde se právě teď nacházíte.
Tak mi teď řekněte
proč si mám měřit puls?
Přečíst celé →
Vidím svojí holku,
nasládlost rtů,
hebký průlom těla.
To všechno se mi nezdá.
Kráska pompézního neonu,
připomíná vůni ráje,
zářivá hvězda.
Tak pořád vidím svojí holku
-miluje se s nějakým cizím chlápkem..
Přečíst celé →
TAK NEJRADŠI BYCH TI JEŠTĚ ZAVOLAL
...a telefon mi visí přímo z ucha.
Mrzí mě,to ,že jsem ti vždycky lhal
-já vím,žes vždycky byla mrcha.
Tak proto prchám,
Proto jdu vždy dál
a zapaluji si poslední cigaretu.
Na spodním retu,
V tom rychlém letu,
Kdybych to s tebou neprohrál,
Nedělo by se třeba nic .
Přečíst celé →
Proč opouštíme
ty ,co milujeme?
Proč černou kávu
vodou zalijeme?
Tak řekni bože,
proč se párujeme,
když se v těch párech
zase jenom štveme?
Proč rodíme se
a pak zas umíráme?
Proč bereme si ,
to co dáme?
Proč potom
vždycky přemýšlíme?
Když ti to bože
vždycky sníme...
Přečíst celé →
Jsme dnes tu bez lásky,
jak řádky bez odstavce,
jsme dnes tu sami v sobě
a snažíme se propojit.
Někdo má hlodavce a jiný dravce,
v sobě i době už se nezmění.
Přečíst celé →
s dětským zalíbením,
je ta ke které se už nikdy nevrátíme,
nejširší paleta malíře,
jež jak povodeň se valí našimi myšlenkami.
Vztyčené prapory svobody ,
jsou chvíle ,
kdy noříš nohy do vody,
pak dospělost a podvody....
Opravdová a největší,
kdy srdíčko je tak malé,
že by mohlo prasknout ,
je pohádka dospělých
v dětství ,jež vnímáš,
jako opravdoví život…
Přečíst celé →
Zemřete v podvečer tokijském metru,
U kata změnili vchod,
Čekám na knihy o matematice
Algebra neexistuje
V blízkosti technické knihovny.
Čekánu lidi,který chtějí něco říct
Většinou svoje výlevy duše,
Která nikam nepatří,
Rád jako ostatní s chutí mluvím
Psát na stroji je jako hrát na klavír
Přečíst celé →
Vyhrk mi smrk
a já na něj tůdle!
Hned vytáhl jsem kapesník ,
tu máš ty nudle!Nudle!!!
Tu máš ty bílej pudle ,
co z lidí děláš usmrkance ,
tu máš ty kanče , štrůdle.
Tu máš ty tího , ať jsi lehčí....
… tu máš ty!!...a hepčí!
Přečíst celé →
Můj protest song je párek v rohlíku
a zákaz pondělí na úředních deskách.
Minulost ztrácí se ve freskách
a mé oko – plný břich
je trochu na oko baroko.
Kde tedy poletuje hřích?
Přečíst celé →
Snad citron bez odpuštění, vystříklí hnis někomu cizímu na kabát.Bezprizorní čekatel v kavárně Tragedie o hodinu dřív s lístky do dvanácté řady,s kravatou ještě v kapse hned vedle lístků a kapesníku objednán separátním psem hlídajícím vchod do jeskyně.Cestou do divadla potkal pár mrtvých , jako když se on prochází hřbitovem , tak se mrtví někdy na podzim…
Přečíst celé →
Zemřít v papíru - rapíru slov,
rozhodl jsem se dnes,
kdy láska opouští lásku
a nová hledá nic nového pod sluncem,
to stálé kulaté,
aby to vše bylo dokola.
Vznešený porcelán,
když spí a venku u dveří prší
blahobytem odkrytá,
zuby i pěstmi,
po vznešenosti.
Když jako krystaly
na okapech marnosti jsme my.
Přečíst celé →
Vyhlásil jsem v kuchyni
soutěž o nejlepší hořčici.
To zas vyhraje ta Francouzka!?
Kremžská s plnotučnou
remcaj v lednici.
Francouzská to nevyhrála,
pikantně moc v rohu stála.
Vídeňská se k párku hodí,
všeho mnoho ale škodí,
ochutnám teď mexickou,
nebo ostrou klasickou?
Sotva na ně myslím jen,
začne se mi tu plést křen.
Kečup na mě mrká oči,
zrudnul…
Přečíst celé →
Lásku už nehledám,
ty hvězdy na nebi
přestal jsem dávno počítat.
Ruce na hlavu tvou pomalu dám,
proč někdy zlobíme,
jen chuť se pozeptat.
Nechci znát odpověď,
čas poučí nás sám,
jsou slova nazpaměť
v souhvězdích, nespěchám.
Papírky po kapsách,
doteky bez konce,
ty hvězdy na nebi
tepají tichounce.
Pulsary člověk řekl,
jak sám on pulsuje,
ze…
Přečíst celé →
Ze středy do čtvrtka
hlava se poplete,
zmastím se zase jak
od čtvrtky kuřete....
Přečíst celé →
Nahá žena uprostřed mé kanceláře,
v nitru světa,
nebo na konečný
metra záře,
stojí vesměs směsi vstříc,
jak kosmický oběd,
hlavu poplet,
když odlétal jsem na měsíc.
Čistička hlavy uprostřed řeky,
očistec vany,
lítko nohy tam z pod deky
dívá se na mě vybízivě,
tak nervozně a přitom klidně.
Přečíst celé →
Opuštěný rádio,
v něm jediný radioaktivní prvek.
Nechám si udělat test,
jestli jsem šťastnej.
Uklidím v pokoji,
abych měl ,co zas s tebou pošpinit,
pak zapálím postel,
abys na moje pocity nezapomněla.
Když se vrhám do tvé náruče,
jsem tu totiž teď sám.
Zaplňuji prázdná místa
kvůli zobrazení.
Život mě defloroval
a dneska cejtim jeho duši,…
Přečíst celé →
Zpátky do dělohy!!!!!
Zvolal kdosi vpředu,jež jako jeden z prvních uzřel světlo tohoto světa.
Zpátky do dělohy!!!!! Volal vyděšený hlas na roztoužence, kteří právě chtěli jen a jen opak.
Konečně se jim dostala šance žít.
Tisíce právě zrozených se chtěli již doopravdy nadechnout a pocítit to pravé hřejivé teplo slunce ,které cítili jen zdáli v matčině lůně.…
Přečíst celé →
Žiju v hrůze,
spím v hrůze,
jím v hrůze,
čekám v hrůze.
Nakupuju zase v nějaký hrůze,
sháním prkno 2x16x220 tuze.
Pobíhám od regálu k regálu,
skáču jak uprostřed močálů.
Po celém shonu stojím u pokladny
a když už si připadám nějak vadný,
mám v rukách prkno, smeták, fanku,
fólii na pokrytí 36 metrů,
v ústech Petru v modrým svetru,
klíč číslo 30,…
Přečíst celé →
Tak
jak
vlak ~ vykolejí,
já cítím se dnes.
Můžu klidně
pouštět páru,
však
bez kolejí
jsem jak pes.
Přečíst celé →
Napadá mě jen
Poupat roj
A strojů moc ,
Kolotoč barů,žen
A lahví na pobřeží,
Když večeřím m m mmm.
Přečíst celé →
Alkoholici pijou svůj alkohol,
kuřáci kouří své cigarety,
šachisti hrajou svý šachy,
rockeři žerou svůj rock,
manželé milují své děťátko,
příbuzní maj své příbuzné,
děvky své zákazníky,
zákazníci svoje peněženky,
fanoušci svůj tým,
popeláři popelnice,
hranolky bělavou tatarku,
jen ty a já zkoušíme,
všechny chutě světa.
Přečíst celé →
Našel jsem doma na zemi zlomené párátko
a tvůj vlas.
Rozepsané pohledy z Malé Fatry,
prošlé vstupenky společenskými oděvy
a prázdné telefonní karty.
Ponořen do klidu úklidu
vracím se tam,kde jsem před tím třeba ani nebyl.
Zažloutlé účtenky nesmyslných
a tak smyslných nákupů,
sponky i hračky pro zvířátka.
Tolik papíru a třetí deska Bowieho.…
Přečíst celé →
Jedu autem,
indián na koni,
okna pootevřená.
Dám nažrat koňovi,
odložím hadici do stojanu,
přeparkuji a usnu.
Zamčen v rozmáčeném autě,
stěrače odměřují čas.
Další výlet bez tebe,
jen já řízen autem
stávám se větrem letícím kolem.
Přečíst celé →
Vlítla mi do okna můra
a na mém krku zrovna šňůra.
Proč bych se věšel,
když takových ,
co hledaj světlo,
je přeci jenom fůra.
Přečíst celé →
Vemte si příklad ze sirek,
jak tulí se ve svém domečku
hlavičkami k sobě.
A když od nich jednu
vezmete,
tak touhou po návratu
vzplane.
Přečíst celé →
Ó zdravý rozume!
Kde jsem tě ztratil?!
Když jsem zas účty tvé
na pohřbu platil.
Ó zdravý rozume!
Kde ses mi zaběh ?!
Nechals mě v samotě!
Tos se mnou vyběh...
Ó zdravý rozume!
Něco Ti povím,
možná, že bez tebe
víc se dnes dovím.
Přečíst celé →
Zavolat tátovi:
tati, už nepřijdu.
Pozorovat mámu,
když jde spát.
Učit se z každého momentu,
kdy je člověk s nimi.
Jsem starší
a někdy stále ještě čekám,
až si pro mě přijdou k autobusu.
Přečíst celé →
Představte si ??..
tak třeba nahou tramvaj ? nejde to ?
Tak co třeba propisovací tužku?
Vidíte náplň.
Co je náplní vašeho života?
Jak chutná inkoust?
Necucali jste snad nikdy propisku?
Nahá sklenka vína je víno.
Průhledné je prázdné.
Nahé a polosladké,
trpké a kořeněné.
Představte si,že jste na představení
plného nočních můr?.
Představte si, že jste mezi…
Přečíst celé →
Jsem zamilován až po uši
do plastikové lahve
s chladnoucí Coca-Colou.
Stojí totiž v regále
hned u tvých nohou.
Zlíbal bych tajemství pod silonem
a bílým pláštěm
ze svatebních šatů.
Díváš se na mě,
v ruce se mi roztéká polárka,
mléko v krabici se počalo vařit,
chléb se mi drolí mezi prsty.
V očích se ti lesknou drobné
co máš v dlani.
Křičím do…
Přečíst celé →
Potřebuji peníze,
abych mohl spát v oblacích
a na tvých bocích rozjařených
mohl se kolébat.
Peníze k nezaplacení.
Peníze zkažené nákazou lidskosti
a šustící ve větru halasů
i cinkající po dlažbách
jak slepci s bílou nadějí.
Peníze jež svou bídou
připomenou lásku všem,
kdo zasažen – jimi neskažen.
Přečíst celé →
Jsem tělo z vašich těl, jsem mrákota,
jak po dně kotva vláčená,
zní olympijsky zvučně prázdnota,
jsem ruka v nádobí, ta máčená.
Miluji život, ze smrti mám strach.
Kluzký jak úhoř, oko rybářovo,
jen pohleď, jak se tluču ve vlnách,
když sebou sám jsem převtělován v slovo.
Přečíst celé →
Ona prý „- zatracené vodítko,
obzor přes vlasy.
Podvodníci s citama
dál plahočí se světem
a ona zaspává ztracenou lásku.
Proč leží sama,
proč ležím sám
a ruka trčí ve vzduchu,
jak rotující mince
– orel nebo pana?
Na prázdno hrábnu,
místo abych tě pohladil
a ty prý zaspáváš lásku.
Přečíst celé →
Přečíst nebo nečíst ,
stejně uděláš obojí,
nebo si pustit jinou hru,
nebo jinou muziku,
nebo se oblíknout
a někam jít,
nebo si zakouřit,
nebo koukat na televizi,
nebo fakt přijít na kód dalšího levelu,
nebo si uklidit,
nebo si něco nahrávat,
nebo někomu zavolat,
nebo si začít něco pěstovat,
nebo si rozsvítit,
nebo všechno vypnout,
nebo se nechat,
…
Přečíst celé →
Naši se rozvedli,
otec je na ocet
a matka na mašli.
Měli to udělat už dřív,
aby mě nenašli.
Našli mě, co naplat
s láskou i bez lásky.
Pryč už jsem z ostrova,
kde tonou provázky.
Pryč už jsem z ostrova,
který se potopí brzy..
moře ho zaleje,
slané jak bratrovi slzy.....
Přečíst celé →
Ráno jsem nemohl dospat,
hned vylít jsem z pelechu
jak stařec.
Něco mě zvracelo ven.
Měl jsem štěstí - jít lesem.
Zatímco ostatní spali,
já válel se v kakaovém poli.
Krásný.
Vše okolo je tak krásný.
Přírodo!!!!
A v dáli jemně bzučí
motorová pila.
Spočal jsem na posedu.
Ó země matko!
Je mi jedno ,
jestli je středa,
je mi jedno,jaký je století,
je…
Přečíst celé →
Když nadechneš se poprvé,
staneš se rackem
křičícím,
jako vlny.
Pak nadechneš se po druhé
a pochopíš
kolik je v moři slz.
A po třetí je nejlepší
ta báseň
si jako delfín zaplavat.
Přečíst celé →
Miluji sex bez sexu,
miluji oblohu bez přílohy,
miluji tebe bez sebe
a pokrývače bez střechy,
minulost, bez budoucnosti
a vše bez příčin.
Přečíst celé →
Ať si tam práskaj !
Ať si tam bleskaj !
Já vím,že mě tu nikdy nezatleskaj !
Ať si tam řvou ,
Po zemi válej,
Já proti nim budu vždy malej.
Malej jak stánek
V obchodnim centru,
Malej jak párek
Na půlce metru,
Malej jak chlápek
Uprostřed války,
Krátkej jak láska
Uprostřed dálky.
Žlutej jak podzim v zeleni,
Mokrej jak tuleň při focení.
Bláznivej…
Přečíst celé →
Jsem teplej,
jak sedm neděl v prosinci
a černou holku chci mít v náručí.
Jsem teplej,
tak ,jako žádnej druhej
a čím jsem starší,
chci mít jen svůj klid.
Teplej,jak psí čumák
a studenej,jak modř,
unavenej lidma,
který mi sílu dávaj.
Očištěnej špínou,
hladem přežranej,
starej dobrej pajcovanej rum,
starej dobrej vyčištěnej kolt………….
Přečíst celé →
Stejně jako hučíte Vy!!!
Tak hučím i Já!!!
Vy dráty ---- struny země.
Propojeni fází , zemí spjati.
Když jedu tramvají,
myslívám na Vás,
když vařím si vodu
v rychlovarné konvici.
Tisíce kilowatt zachraňující
lidská těla na operačních sálech.
Mraky elektrických výbojů.
Vzpomenu na Vás,
když večer zhasínám a mixuji
se mixérem doby elektrických…
Přečíst celé →
V osidlech samoty,
Polykám dobroty,
Srandu si z nahoty
Dělám bez drahoty.
Z kuchyně do špajzu
Koupelnu neminu,
Než najdu obývák,
Asi se pominu.
Záchod se rozpůlil,
Stojím na terase.
Do oken jsem se vpil,
Nevím ,co jen zdá se.
Chvilku si povídám,
Jindy bych zase spal,
Protože není tu,
Kdo by mě huboval.
Přečíst celé →
Jsem robot....
dostatečný na to,
abych se sám vymyslel,
sám sebe slyšel,
poslouchal své.
Mechanicky přerovnávám věci
v pořádku i nepořádku.
Jsem robot,
co chodí
bez programu
za tvým hlasem.
Přečíst celé →
Jiskra,
to ona,
puberťačka mých snů
vše začíná,
kdikoliv,
nikoliv ,
ani nekončí nocí.
Jiskra
profláklá větrem
poroučí všem
a nikdy nepřísahá.
I do mě právě vrazila
pochodeň zloby a lásky.
Zapálila střechu z vlasů,
dvě okna,
přes které se na vás dívám
a nohy jež staví můj dům.
Z komína se kouří neustále.
Asi jsem spíš vláček,
co občas někde zastaví,
vybalí…
Přečíst celé →
Smějí se na nás naše prsty
a vlastní „Nás“, chce šokovat,
když nazí v cizím bytě
hledáme toaletu.
Snad ráno, nebo večer,
ale vždy si dlouho povídáme,
když
nechceme nic
sdělit.
Unavené oči slzami,
ztahané rty smíchem,
roztřesené ruce věčným přehrabováním,
vysílené nohy nesmyslným pobíháním.
...-...-...-...-
Přibouchnuté srdce věčným nedorozuměním.
Přečíst celé →
Chtěl bych tě napnout jako strunu
na kytaře tohoto světa.
Chtěl bych tě pohladit,
tak jako kytku,
která zkvétá.
Chtěl bych,až budu jenom duše ,
tak potkat tu tvojí.
Možná,že zní to jednoduše ,
možná se toho i kdo bojí.
Chtěl bych tě pohladit
dokud jsi tady ,
chtěl bych tě pohladit,
než otočíš se zády.
Snad zní to jako :
Chtěl bych se opalovat na…
Přečíst celé →
Chceme-li určit v sobě ďábla
s roztančenými zorničkami
a v levé třímající jed oplzlosti,
chceme-li přijít na to,
proč jsme byli oklamáni
a z naší hlavy lebka vysychá,
nevyhneme se z žádných našich příčin lítosti.
Klec z chryzantém
a naše krátké ruce
se marně pokouší
dosáhnout vůle k dobru.
Neurčeni ,
však možná někým předurčeni,
spěcháme k prameni,…
Přečíst celé →
Polib mě na oči,
abych mohl vidět pravdu,
Polib mě na ústa,
abych ji mohl všem říkat,
Zaplň mé srdce už jednou provždy,
Abych nemusel utíkat do nekonečna.
Pohlaď mě po vlasech svou láskou
A věz,že bych chtěl v Tobě zemřít,
Kdybych měl jednou na umírání čas.
Sejmi mé otisky,
kterými naznačuji cestu.
Vezmi mě za ruku
a křič si co chceš,
Ale hlavně prosím…
Přečíst celé →
Lidé - plody
tvojí i mojí fantazie
uzrávají a pak padají,
jak hrušky.
Nejsem ještě zralý,
někdy jsem kyselý
a trpce v ústech mám.
Zelený
a nezkušený padat.
Pohoupáván
chvíli větrem západu,
chvíli zezadu
a na jihu je prý nejvíce ovoce.
Vítr nám olizuje lopatky,
když jistě padáme.
Když upadnout ,tak pořádně.
Nadávka není padavka.
Někdo upadne do sladké…
Přečíst celé →
Vždyť jsem mimo !
Vždyť jsem mimo !
Vždyť jsem mimo !
Vždyť jsem mimo !
Vždyť jsem mimo !
Vždyť jsem mimo !
Vždyť jsem mimo !
Vždyť jsem mimo !
Vždyť jsem mimo !
Vždyť jsem mimo !
Již zklidněn padajícím sněhem i mrtvých lehem
a v televizi bez příběhů a přesto s během
z vůle strachu bojím se čím dál víc,
když do slabin se těch druhých
snažíme stále…
Přečíst celé →
Bojím se až přijde domů
a začne mluvit o lásce.
Vyhlížím jí z okna,
ta jež miluji jak alkohol
na ranách kolísání,
ta jež rozpaluje pod mým krbem touhy
stromy plné kňučení,
ta ke které cítím určení.
Té bojím se ,že opustí mě stejně jako přišla,
té minuty ,kdy všichni shrbeni
a ona jediná s tou malou sirkou pravdy
pod běhounem doby směje se doutnáku
a…
Přečíst celé →
Vzbudilo mě cinkání lapače snů....cink..cink...cink..cink..cink...Ano Ticho musím zavěsit na háček mezi ryby, abych si vyzkoušel , zda-li se nějaká chytne! Uvnitř mého těla kdosi doluje zlato - zlato za švestek. Proplouvám časem nazpátek. Nazpátek kam? Nevím...Vím jenom , že o hodinu se dnes mění čas. Na víc si asi oficiálně netroufneme. Podívám se směrem…
Přečíst celé →
Vidím..vidím..vidím,
to co vidím.
Plné nasazení do života se nechce
už jen tak komu.
Za to umřít by si přál každý.
Vítejte mé elektrárně ,
mikroskop používám na hmyz
a plášť na zahalení.
Cit je neprobádaná myšlenka ruky.
Tu opustíte ,
tu políbíte.
Nechci se dotýkat !
Ale právě dotyk
nás tyčí nad všechny vrcholy.
A jestli chceme býti cokoli
buďme…
Přečíst celé →
Chtěl bych se konečně už zbláznit,
tak jako vy.
Do vibračního písma
lesknoucích se kouzel.
Chtěl bych se zbláznit,
abych nemusel přemýšlet.
Chtěl bych se zbláznit,
už jenom proto, že vím
o těch poblázněných ženských,
co běhaj po ulicích velkoměsta celého vesmíru.
Chci se prostě zbláznit.
Chci mít normální rodinu,
jen proto, abychom se všichni…
Přečíst celé →
Přišel jsem o hlas,
Proto k vám šeptám.
Včera v mém hrdle byl,
Hodně se chechtal.
Dneska je bůhví kde,
Ozvěna zbyla z něj.
Teď letí vesmírem,
Jak moje beznaděj.
Dnes se mě neptejte
Proč? A co? Kde? A jak?
Se mnou si šeptejte,
Cvičte si raděj zrak..
Přečíst celé →
Voní, voní, voní
sláva, něha, touha a radost.
Voní dotyk a láska.
Voní to co je cítit.
Cítím lásku,
ale nemohu se jí dotknout.
To je teď jediné,
co vnímám.
To je teď jediné,
co mi chybí.
Zajít tak na ryby.
I kdyby vyschly všechny rybníky.
Ty budeš ten ,
co vždycky slíbí
vždycky všechno.
Chce se mi plakat !
Ale možná by mě uspokojilo
vybrečet se do náruče…
Přečíst celé →
S ranní močí se probouzíme,
když v noci spíme,
jako by si nás volal
náš osobní doktor
na preventivní prohlídku.
Doktor je v nebi
a my se probudíme
pod tlakem
orgánů pro život
a mezi plechovkami
s nedopitými pivy
se šouráme ke spáse
něco s tím udělat,
než přijde potopa
tohoto světa.
Kohout kokrhá
a všichni ptáci
ho podporují.
Nalepíme štítek se jménem
a…
Přečíst celé →
Klička se točí
pro tvoje oči.
A tvoje zuby
na mě se zubí.
Ve vlasech utonu,
Skloním ti poklonu.
Přečíst celé →
Lásko voníš sněhem,
natočím ti natáčky.
Svět s tebou je během
krásný skládačky.
Přečíst celé →
DEJ SI
Dej si oči - rudý děti,
dej si pohled na pohled.
Chilli,králík,čokoláda,
cukr,česnek,kečup,med.
Dej si uši - řev vesmíru,
přidej vejšky,stáhni střed,
čtvrtky půlky do soboty,
basy ženy,drobnohled.
Vyndej jazyk - dech tvý doby,
vyndej prachy,zaplať hned.
Balanc krásnej,namarkuj ho
chlape jeden,jeden svět.
Dej si nosem - libou vůni,…
Přečíst celé →
V každém okně je žena
a v každých dveřích muž.
Muž kouří, je jak pěna,
květy v oknech jsou jak růž.
Přečíst celé →
Mladí, znuděni stereotypem,
paseme po vlastní realitě,
kterou právě procházíme,
sedíc na záchodech vlastního svědomí
přijímáme pravdu,
stejně jako nahou lež,
přes všechny ty slovy :
"Tudy cesta nevede!"
A tak dál se vlečeme k cíli,
který se zdál z počátku jiný,
což si většinou neuvědomíme,
když zakopáváme po cestě o kameny
nastrčené těmi,
co šli před námi.…
Přečíst celé →
Mohutně podojím své oči
dnes večer má milá,
až se v nich společně
budeme zalykat.
Naplakal bych celou vanu,
jak mi je všeho líto.
Všech nenaplněných lásek,
lásek mezi psem a kočkou,
mezi sněhem a vločkou,
bratrem a sestrou,
sakem a vestou,
tátou a synem,
divadlem a kinem,
ňadry a šíjí,
mezi těmi,
co přede mnou se stále kryjí.
Jak je mi líto té zatracené…
Přečíst celé →
U naší hospody jeden je strom,
vracím se vesele, zase jak hrom.
Vracím se z hospody
zpitej jak pes,
tam, kde byl jeden strom,
já vidím les.
Přečíst celé →
Propadlé oči loutky v němém filmu,
utrápené nejistotou vlastních kouzel,
sklání se chvíli k zemi,
chvíli k slunci toulajíc se po světě,
kouzelné oči navždy zakleté.
Přečíst celé →
Odjela jsi a já to ani nepostřehl.
Věděl jsem a nechtěl.
Byla jsi všude.
Spatřuji tvoje kroky,tvoje ruce,
mezi tisíci mizivými lidmi,
než je pohltí metro.
Každý z nich má něco z tebe.
Nejsi tu a stále se mi připomínáš.
Znovu a znovu se otvíráš navzdory času.
Až se vrátíš budeš zas ta nejpalčivější,nejzranitelnější a nejobsáhlejší tam někde na naší planetě.…
Přečíst celé →
Nemusím utíkat daleko,
abych se dostal na druhou stranu.
Nemusím utíkat vůbec,
abych se ti vzdálil.
Můžu se k tobě v noci přitulit
a budu v jinym vesmíru.
Můžu se štěstím zbláznit,
ale prej jsem šťastnej jenom s tebou.
Přečíst celé →
Nemoci vymoci ze sebe ty nemoci
a moci pozvouti někoho jiného,
než sám jsem bývával,
když jsem ti říkával
tančící na parketu
z hloubi pro tebe větu,
kterou vždy popletu,
jen že se máš celkem k světu.
Přečíst celé →
Nechci,aby mě má matka stresovala,
nechci,aby se za mě někdo pral,
já poperu se sám.
Nechci,aby mi moje láska někdy lhala,
nechci být jen smetiště král.
A proto se dusím
a proto někdy musím
vstávat,když se mi zdá
ten sen ,kdy jsem si s tebou hrál.
Přečíst celé →
Jezdit jenom ve výtahu
od planety k planetě,
jíst jenom vesmírnou stravu,
podívat se k pratetě.
Plavat kosmem,jako ryba,
nohy mít jak na lázních,
nehledat furt,kde je chyba,
když se něco poblázní.
V moři lítat,v oblacích spát,
nic nehlídat,
mít tě jen rád.
V ohni chodit,
s vodou splývat,
sluncem zářit,
hvězdám zpívat……..
Přečíst celé →
Spojil jsem já své ruce
s tvými..
a kde se berou tu se berou
ze mě tyhle rýmy :
Přečíst celé →
a jedna žena,
hlavně se nerozdrť,
jak o skaliska mořská pěna.
-kdo ví zda hranice spojuje, či rozděluje-
Přečíst celé →
Princip je reakce
děvčete a chlapce,
tak jako v pohádce
o zlobě,o lásce
Přečíst celé →
Jak je jen přemoci?
Snad jen jako cvoci,
v opuštěné noci
Bez rady a bez pomoci
s tíhou, který dává pocit,
když samotou, chladem procit
náhle večer i tvůj soucit.
Pozvi tedy tu noc zvoucí
na večírek k sobě v noci.
Jednou se snad spřátelíte
v opuštěné temné noci.
Přečíst celé →
Ariel!
Vrať se!
Má malá mořská animovaná!,
Vílo o níž jsem slýchával
Na programech kabelové televize.
Ariel!
Vrať se!
Srdce mi pláče zármutkem.
Ty jediná víš,
Co je to skupenství.
Ty jediná víš,
Co jsou to variace.
Ty jediná víš,
Co je lásky moře prvenství.
Ty jediná víš,
Co je to animace!
Přečíst celé →
Zase jsem opilej a píšu ti v rauši.. - Ty mi vždycky voláš, jenom, když mi chceš něco nalhat..! - ...ale holčičko... -..no, co potřebuješ? - ..víš já ti dneska nechci zase povídat, jak tě miluju, vždyť to dávno víš..-...nevymejšlej si blbiny, tak co si ještě vymyslíš..?-..no vidíš, jak se to krásně rýmuje, Pasujem prostě do sebe.. -...Kecáš..! Uplně vidim,…
Přečíst celé →
Chceš se zahřát,
Když usínáš,
Když vrháš tělo k popelu.
Unaven opouštíš tuto zemi,
Nemáš sil zjistit,
Jak to všechno vlastně je.
Pojď miláčku,
Skočíme spolu do té studny noci,
Abychom se probudili ráno
na břehu oceánu
a s chutí větru
začali zas zjišťovat,
jak to vlastně všechno je.....
Přečíst celé →
Uklidnilo mě,
když jsem viděl
klidné lidi.
Uklidnily mě krásné ženy,
to ,že je ještě rozpoznám.
Uklidnil mě tichý oceán.
Z kousání nehtů a strachu po ulici
mě uklidnila chůze chodníku
a uklidní mě vždy klid,
když rozkvétá.......
(19.2.00´)
Přečíst celé →
Šouplej doprava i doleva,
obleva už byla včera.
Šouplej,šouplej,šouplej
jsem dneska, jak gauč,
na kterym ležim.
Nohy mi přečuhujou,
trčí ve vzduchu,
asi levituju, asi se vznášim,
asi už padam, asi moc piju
a pak se válim
na gauči tohohle světa.
Přečíst celé →
Bylo ráno a Sliver pil plnými doušky ze sklenice plné ledové vody. Třebaže všichni kolem něho se propadali do hlubokých depresí a zdravotní služba je jen tak tak stačila odvážet, on věděl, že na svůj čas má ještě čas. I když pravda, toto kalné odpoledne cítil značný pokles optimismu a nenávist ke svým přátelům se stupňovala.
Bratr Silvera opětovně nedovřel…
Přečíst celé →
Každý den abych ožil
od všedního hororu,
píchám si vždy jen do žil
svou denní dávku humoru.
Přečíst celé →
