OBLÉKL JSEM SE DO HNĚDÉHO PODZIMU

...a vyrazil do ulic.Do ulic lesních cest.Zastavil jsem se na náměstí borovic a dal si oříškovou v cukrárně „U pařezu“.V polní třídě byl zrovna zmatek – vojenská technika slavila svátek – mravenci se snad dnes zbláznili.
Všichni po polní cestě běhali a volali „hurá…hurá“… .Ještě,že jsem je neslyšel.Stavil jsem se „U Kobylky“.
Byla zelená.Ta už se holka hold už nezmění.Jahodovou jsem došel až k lipové aleji,tam byla známá závodní dráha proložená pískem plná cvrčků.“U tří Cvrčků“ jsem zhltl pár šneků,abych potrestal můj hlad ,ale v obci „Slimákov“ mi svědomí nedalo a na Rynku „U Kovaříků jsem hodil meč do ostružin. Opláchl jsem se v rybníku“Rákosník“ s místními žábami avšak do té doby,než přišla paní Ropucha – smála se od ucha do ucha.
Nastal večer,tak jsem to zapíchl v hotelu „V Jehličí“. Starej dobrej hotel – všude samé štěnice.Před spánkem jsem si dal ještě skleničku na místním baru s místní žížalou.
Ráno jsem se probudil v cizím pokoji vysáván blonďatým klíštětem.Vím jen,že večer zpívala na baru.Objednal jsem si jaksi taxi Polní kobylku se smyslem pro humor,abych se konečně z výletu vrátil domů.
Po několika hodinách jsem dorazil k mladé Buqici,ještě pár minut pěšky a už jsem se vracel ze svého lesního výletu domů ke své Berušce….
………Váš Ferda…