Ubohá iritující báseň 1

Ubohá iritující báseň 1

Nechte hrát Erika,

už začal

a já jsem mu zato vděčen.

Všechny slova lžou-

za činem stojí pravda.

Srkám z louže,přes kterou

skáčou ostatní

a přesto chci tě líbat Markéto!

Jen trošku cítit člověka.

Nechte hrát fantazii demižónů

a lehkost miluju a jízdu

tanec a let -

jen trochu cítit člověka,

jen trochu milovat,

opít se,lásku pít,

umřít,

chci lásku,chci přátelství,

chci všechno čemu unikám,

koušu si nehty,znáte mě,

snad jste už na mě zapomněli,

když padal jsem ze skály.

Mám citů moc a lásky málo.

Přes kaluž z níž se opíjím,

už zase skáčou ostatní.

Je mi uboze v téhle básni.

V téhle básni je mi slabě

a měkce.

Sotva držím tužku a papír na dlani topím se v louži.