Parný den
ztrácí sandál
v písku pouště
Jakoby pardál spal dál...
Neopouštěj mě, Pane!
Hrdlo mi puká
žízní
Trýzní mě hlad
A pardál tiché hrůzy
číhá
až moji chůzi
zlomí beznaděj
v duši
neschopné milovat
Přečíst celé →
Drsný trs trávy
v drsných pěstích
A horké tresti
hořké tresty
Kříž
rozpřažený na pelesti
vstříc zuřivému
vzteku ran
A marný křik
zduřelý vzlyk
- Po neřesti
jen zkrvavělý povian
A pavián
zvířeckých pudů
puštěný
náhle z řetězů
na chůdách vláčející zrůdu
s popravčím špalkem
Z pařezu
můžeš sčítat kruhy
a odečítat řadu let
kdy nebude už žádné příště
Jen kat…
Přečíst celé →
Drasticky
vkročit do dramatu
a drásat drápem
draperii
Herec to umí
Ten to umí!
A draperie sotva ztlumí
hamletovský řev
jeho nitra?
Pak půjdeš domů všedním městem
Nuda tě zválcuje
jak těsto
Co bude zítra? V hrůze
tušíš že bude schůze
Přečíst celé →
Znova
vykřiknout nad ostřím slova
až zpění krev
Znova
tnout břitvou k jádru vět
a neslyšet
tu řídkou plytkou kalnou
mateřštinu Kde ničemové
mluví o ničem
a zákonitě berou
nadarmo
jak jméno Boží tak i Desatero
Přečíst celé →
Už neumíme
podat vodu
Už neslyšíme plakat dítě
Už jenom nářek psů
nás bolí
víc
než psí lejna
Stále stejná nadílka hnoje
kolem školy
Přečíst celé →
A kvílet budu nad tou chvílí
kdy mi tě z hloubi vylovili:
napůl rybu
a napůl dítě
uvízlé v sítích dívčích přání
Přinášet na dně očí lásku
bez
pozemského milování
Přečíst celé →
Já
ti choti
nelichotím
Já
jsem tichá
chot´
Ty
jsi bujný hřebec v páru
o milosti nemáš páru
Já
jsem lichá
lod´
Pevná
Čistá
Neposkvrněná
matka
má
Bohu dík
v náručí
Krista
O)copyright:JHvČer
Přečíst celé →
Hřejivé stopy
v prachu září
Pár plachých tváří
v prvních třídách
Pach
důvěrný jak čerstvá střída
krajíce s máslem
střídá se
s křikem o přestávce
Přezůvky
s rozšlapanou křídou
důvěřují
že zítra přijdou
zpět
Ach rozbor vět! Ach rozpor let!
Současnost
však už neodlomí
čerstvý
krajíček z pekárny
a kakao
mi nezavoní
Jen budík
chladně oznámí
jak dávno už tu není…
Přečíst celé →
S pokorou
ovečky zbité
Jak vytrestané dítě
vracím se znovu do stáda
Dost ráda
že jsem dosud živá
Má vratká
svíce dohořívá
a vrátka
zejí za pastýřem
Já nežehrám
Jsem pouhé zvíře
Od obzoru až do věčnosti
žeh žertvy
doutná
v morku kostí
aby dohořel k slávě boží
Jsem
ovčí rouno v ostrém hloží
cest
O)copyright:jhvČer
Přečíst celé →
Podhůří – kraj kde se taky žije
Lidé peroucí se s osudem
cirkusáci bez šapita
s šikovností vzdušných akrobatů
vděčni i za malý potlesk.
Rukodělní dobrodruhové
co s vlasteneckou pečlivostí
obhospodařují svůj chátrající
domeček zasypaný velkou hromadou sněhu.
Lopaty a hrabla křišťálový jas rampouchů
a malebná námraza na okenních tabulkách.
Svět bez…
Přečíst celé →
Klíčníku Petře
v nebeské bráně
nezlob se na mě- ach!
Nezlob se na mě!
Jen pán Bůh ví proč přicházím
– musí to zůstat tajemstvím…
Klíčníku Petře
zarachoť klíčky!
Bolí mě -ach! Poly-
kat andělíčky
Jen pán Bůh ví proč přicházím
– musí to zůstat tajemstvím…
Klíčníku Petře
se svatozáří
vyznám se pouze- ach!
před Boží tváří
Jen pán Bůh ví proč přicházím…
Přečíst celé →
Umím být
myškou
v drápech kočky
Strašně
tou myškou umím být
Palčivě
umím pocítit
jak shůry na mě padá noha
s pařátem
Jak jsem ubohá u Boha
jak je to marné
toužit žít
když predátor
z mé tepny pije
krev
beze stop empatie
Umím být
kočkou
s myší v drápech
Hravě
tou kočkou umím být
S rozkoší
umím procítit
jak se má oběť hrůzou krčí
v mém stínu
A jak trpně…
Přečíst celé →
Před čarodějkou
nelze schovat
ani tvé činy
ani slova
ba ani touhu tvoji pouhou
sedmimílově sedmidlouhou
Chceš-li se zbavit
temné moci
vem sílu noci ku pomoci
přimíchej čaje z moudré báje
zdobené srstí hranostaje
a vzpomeň
nápěv dávné písně
Připevni uzdu
černé klisně
Až se ti okřídlena vzepne
přilož tvář k její krční tepně
pal upaluj! A spal i most
i…
Přečíst celé →
Možná
je smělá
má jsoucnost náhle osamělá
Nebo
je nebetyčná nad tvůj vzdor?
Ve mně
však dýchá každý pór
zhloubi
a jemně
jako vémě jehňátkem krátce opuštěné
a chvíle tekou
jako mléko
Beránčí rouna větrem vlají
než hvězdné zvonky zacinkají
– že se ti stýská…?
Mně ne Mně ne!
Přečíst celé →
Krajinou černých luceren
jdu večerem
Jdu večerem
V patách
můj stín
se trojmo kácí
okřídlený
jak tažní
ptáci
Občas
se zlehka zapotácí
opojen
letmým úderem
křídlatých můr
Na duši á moll v bé dur pláči
Pláči-li pláči v dur
Přečíst celé →
Nádraží snová
s novými vlaky
které mi ujedou
a tobě taky
Přízračný tobogan
který nás převeze
ze sna do reality
a vstanem i já i ty
Přečíst celé →
Písničko trávnice
pronikáš do spánku
s paprskem slunce
na peřinách červánků
Písničko trávnice
vábíš mne za vodu
dlaně máš ztřísněné
trávnicí jahodou
Písničko vábničko
touláš se po kraji
Znám bludné dušičky
které tě volají
zpět!
Přečíst celé →
Šlépěje
slepé uličky
Za víčky
oken plachý dech
Mech dlaždic
Zvadlé střevíčky
Splín
naftalínu po šatech
kde jsou ty boky ňadra klín?
Z mušelínu stín
pavučin
Puklé skořápky
Ztvrdlý hrách
A Amor v mrtvých hodinách
Přečíst celé →
Oděna pouze do tvé lásky
v chatrné běhám košilce
a hrozí mi
že ve chvilce
zůstanu nahá
Stud
na mě sahá
a probíjí mne
s písní po dávné mamince:
Jeníčku Jeníčku
voňavý hřebíčku
co jsi mi zavoněl po našem políčku
Stud studený hřeb…
nevím Já nevím
zda jsi čistý
abych z tvých dlaní mohla jíst
společný chléb
Přečíst celé →
V synkopách
– syn kopá
útrobami
do vnitřní stěny
– Synek
pacholík nezrozený
v plodových plenách
svého ráje
Na bubínek
mi hravě hraje
– v syn –
kopách
vrací se k své frázi
hlas šalmaje jej doprovází
– ach!
Šalmaje ráje na dosah
Přečíst celé →
Chraň vlastní krev
a pověst rodu
Nemiluj
ženu-plytkou vodu
Nemiluj mělce
bez milosti
a bez vášně
Radši se posti
po způsobu
všech prostých lidí
Tvé ctnosti
sluší
když se stydí
nachovou září ozdobená
Takovou růži
každá žena
nemá
A neústupný muž
si cení
růži
výš než růž
Přečíst celé →
Ta malá
snědá
tříletá
je zakletá
Je zakletá!
Ví
kudy mrtvé děti chodí
a které už se nenarodí
Pohledem
z hloubi vědomí
následuje
tvé svědomí
Dvě vlčí oči
jako hrob
zamlčí
otisk vlčích stop
tam za osadou
za dědinou
ztracené
tvojí vlastní vinou
Ta tuší
že ji nemáš rád
Ta by tě mohla žalovat
za chvilku lásky
příliš krátkou
aby přežilo nekřtěňátko
pod…
Přečíst celé →
Má naděje
můj posle dní
který umíráš poslední
a od chatrných parapetů
v okně
sleduješ bílou tetu
která mě krmí hadičkou
– pojď
usedni mi na víčka
Jen chviličku
a budu zdravá
vždyť si tu jen tak
poklimbávám
Ostříhej si mne
než mi klesne
(vždyť nechce usnout
ještě dnes ne)!
Má ostříhaná
hlavička
Přečíst celé →
V kotnících
chřestí
pouty z mušlí
– hop! – Zvonky z bronzu
krášlí skráň
Tvář
skrývá v stínu
mušelínu
– hop dup! Pleť dlaní
vláčný marcipán
jak těsto vláčí
na válu
kvas mužské touhy
– dup hopla! –
V oválu
záhadné tváře
klopí víčka
a pištec
s flétničkou
si hýčká
každičký její
podřep skok – elá! Dup!
S písničkou
zvíci osmi slok
stop – Dup!
Skončí…
Přečíst celé →
Obličej
skrytý pod ofinou
a na lopatkách
tenký cop
Kýbl
špíny
jen zpoloviny plný
a vlažný mop
pleskající
o chladné schody
Zdroj vody
o tři patra výš
a pěšky
Kýbl
je těžký
Máma si odskočila
do hospody pro tátu
Sousedi
půjdou kolem pěti
z práce
Minou ji obloukem
jakoby se štítili
dětí
Malá se náhle
ukloní
– a kdo by to byl řekl?
Na vlhké dlaždici
se…
Přečíst celé →
Nedělní
těsnou ulicí
jde dívka
v pánské čepici
s šedavou krysou na rameni
Znamení
které věstí vzdor
Ten vcelku krotký
krysí tvor
co šířil mor
dnes šíří zdraví
dokud jej vědci neotráví
v laboratoři
k výzkumu
Ta holka
prostá rozumu
se s lysou krysou
něžně stýká
a nijak se jí nedotýká
štítivý protest
starších dam
Krysy jsou pro test
člověk sám
ve chvíli…
Přečíst celé →
Už procitá
a ve chvíli
vyplaší
všechny motýly
Až tmavou hlavu
pootočí
dozraje slunce
v sladký plod
A motýli
svůj chorovod
ukončí opilí
svým leskem
a vlastní září
vlastním
steskem
po zakukleném lusku
mládí
Tropický úsvit
k tanci svádí
motýlí křídla
slepé můry
i dravé ptačí lovce shůry
Malá
s velkýma očima
je vzhůru –
Jitro začíná
Přečíst celé →
Maličká
ničí
z prsu pije
macešské mléko
cizí kojné
Drsná
nomádská melodie
a sem tam kletba
prýští hojně
do bílých oušek
z temných úst
A s každým douškem
bude růst
děvčátko
šestiprsté…
Z údů
jí stoupá temná síla
voo-doo
čerpaná z pastýřského kmene
z vrásek
rytých jak do kamene
z pokřiku mužů
ze stád yaků
ze stínu
křídel tažných ptáků
Snad bílá kněžka…
Přečíst celé →
Na kuří noze
muří dům
namořen modře
z křoví ční
Zbloudilým
dětským střevíčkům
hořce
zní hořce půlnoční
Ponuře
bliká do noci
lojová svíce blekotavá
a po jedovém ovoci
váhavě tápe
ručka pravá
Drsná je duše
kouzelnic
a pavouk snovač
snová sítě
Nedej se dítě
Vzbuď se dítě!
Lusk dětství
puká
opouští tě – – –
Chytí tě snovač
churavý
a obejme
a…
Přečíst celé →
Lovci
lučištníci štíhlobocí
v střelhbitém
půvabu těla
Střela
už rozechvěla tětivu
a šíp
poranil srdce Amazonky
Prudce
divě by chtěla
uchvátit půvab muže
Urvat
dítěti ňadro od úst
i s ostnem zkrvavělé růže
Přečíst celé →
