Paul Merild
(*1978) Vlastním jménem Pavel Maloš. Narozen před mnoha lety v nemocnici Československo-sovětského přátelství. Renezanční člověk – básník, textař, písničkář, dramatik, režisér, herec, moderátor, animátor workshopů a kouzelník. Je vyučený řezník, stejně jako Antonín Dvořák.
http://www.paulmerild.com/
Rána
Rána jsou různá.
Škaredá i hezká.
Pozdní i brzká,
nebo jak dneska.
Někdy jsou taková,
že člověk kleje.
Já však jsem krvavá
rána co zeje.
Já nejsem ospalá.
Přicházím z dálky.
Já jsem jen bolavá.
Jsem rána z války.
Šaty
Někdo lidem bere míry.
Jiný míry přidává.
Kdekdo kouká kde jsou škvíry,
cpe se hlava, nehlava.
Někdo k mírám šije šaty.
Jiný dělá krajkoví.
Hlavně ale kdekdo kvapí
ať už to má hotoví.
Někdo se jen promenádí,
ukazuje na šaty.
Já však ten svět popisuji,
tak jak je, jen nahatý.
SEX
Přišel jsem domů odněkud.
Má milá na mě už čekala.
Na svoje odění nedbala.
Neměla šaty a ani stud.
Neměla šatů, ni halenky.
Do hudby mírně se vlnila,
Jemně se smála a culila.
To mě pak napadnou myšlenky.
Co jsme pak měli dál na práci,
na to už určitě čekáte.
Napjatě, pokoj si nedáte,
zvrhlíci, zvědavci, sprosťáci.
Tablety do pisoáru
Tablety do pisoáru.
K čemu že jsou? Nemám páru.
Různé barvy, různé druhy.
Kostkované, čisté, s pruhy.
Vůně pepře, vůně ryby.
Jen jedna tu ještě chybí.
Sběratelé po ní skočí.
Vyrobím tu, s vůní moči.
T o a l e t n í
Voda nikdy neteče.
Špína ve mně budí strach.
Usmívej se, člověče!
To je záchod českých drah.
Touha
Kreslit mapy, byl by to jen blábol.
V nich bych popsal všechno co bych chtěl.
Krásné země: Atlantida, Zahor?
Hledal jsem je. Nejsou bohužel.
Nejsou tady. Hledat budu dál.
Řekl stařec. Zavřel oči, spal.
Vločka
Letí vločka, letí vzduchem.
Vítr si stou vločkou hraje.
Teď ji pustil na zem ladem
a ta vločka taje.
Co jsi to dělala? Větru jsi věřila?
Kam chce, tam duje si právě.
Ty jsi se zbláznila. Taková přesila.
A teď jen taješ tu v trávě.
Rasista
Viděl jsem chlapa, on kanady měl.
Křičel až zalehlo. Prý:"Heil Hitler!"
Ženy se ulekly. Dítě pláče.
Chlap zase zalezl do "Mekáče".
Byrokratická
Odložte maminko žufánek a sítko,
dejte mi prosím vás kulaté razítko.
Razítko kulaté k němuž pak dostanu
formulář od táty co dříme v županu.
Formulář vyplním, vypíši hlavičku,
přiložím kolek a vyhledám babičku.
Babička pročte vše a stvrdí podpisem.
Přiloží kopii stvrzenky s úpisem.
Na tomto základě od strejdy z Břeclavi,
budu moci žádat si potřebné doklady.
S nimiž se budu smět u keře otočit
a pak se konečně legálně vymočit.
Boty
Řekla botě bota:
"Co mám ze života?
Ty máš spoustu nešvarů
a jsi má bota do páru."
Druhá bota:
"Zato ty máš švary.
A kdo ví, co tě pálí?
Zrovna teď, jak se mi zdá,
šlápla's tam co včera já."
(:Boty šlapou zas a znova
do neslušného to slova.:)
