Patnáctého

Vyplať mně Bože,
ať je nějaká sranda,
popíjet víno sám je nejsnadnější.
Je východ slunce,
svírá veranda,
vyplať mně Bože,
co v bance děláš nejsvatější.

Stojím ve frontě u přepážky,
stojím ve frontě na konci světa.
Uchem poslouchám
jen světa nářky,
vyplať mně Bože,
snad mám už léta.

Fronta se hnula
a černý šerif zívl,
vždyť bez čísel
já, bože byl bych nula,
tak už mě vyplať,
ať k tobě můžu jít.