Křídla

Malý chlapec na skále,
sedí jak v úžasu.
Chtěl by vzlétnout vysoko
k slunečnímu jasu.

Tak to byl jeho velký sen,
lesy mít u ruky
a krásné laně pod skálou,
pole i potoky.

Zdálo se mu jednou večer,
jak ze skály skočil
a lehce mával rukama,
v oblacích se točil.

A ráno, hned za svítání
snu věřit začínal.
Tak s touhou pevně rozhodnut
na skálu utíkal.

Tam rozhlédnul se do okolí,
ptáci se mu smáli,
když začal mávat rukama,
odrazil se od skály.

A jeho tělo padalo
do temné propasti.
Bez života dole ležel,
pod stromy, jak v slasti.