Řím-březen 2018

Snědé slunce se škrábe v podpaží.
Tunely, hrady, srdce skal a neustálé klesání do útrobí útrob obuvi.
Tak zřím Palestinu v Nikaragui,
sklo v rámu okna,
přítomnost života v nadživotní velikosti.

Noční zaplivané lásky,
sexuchtivě drceny opilostí kávy.
Sám přitom se všemi vši mými,
všemi lži o pravdě, o jediném tématu člověka.
Hra v autě do autu.
Jediném tématu ? život.

Ráj dlaždiček s průhledným Ó.
1300, kde si všichni fotí lidskou nedokonalost.
Antickou moudrostí se musí každý poučit znovu a znovu.
Vytáhnutý pštros.
Člověk chce být poučován, ale ne lidmi, leč lečí života.
Každá generace chce být poučena fackou reality,
pěstmi života.
Usínáme cestou, zvracíme z vlaků bez zastávek.
Svět.
Svět je v nás,
svět je vše, co je v tobě.