AUTORSKÁ TVORBA

Zácpa

Linhart Ondřej

Mám vlka
v hlavě, znáš to.
Mám mnoho zvířat,
jako my všichni.
Zvířata vraťme přírodě,
my radši užívejme
papír přírodní.
Stojí dnes dost
na tak malou srandu,
rekapitulaci těla
z benzínových baget
a nočních lupů do lednice.
Pravdivý dotek přírody a člověka
na pravém místě se přimyká,
kdesi v panelovém domě
uprostřed lecjakého sídliště,
první dveře vlevo,
na konci chodby v místnůstce s deodorantem
Tlač a gou!
Zanechávám zde,
Po čemž je mi...
..výborné hnojivo pro novou mimozemskou civilizaci,
která to zvládne líp a bez kyslíku.

Zažloutlé lampy - horečka ulic.
Z okýnka velikosti záchodové štětky
viděti můžete sochu Heretika.
Kapky jsou slzy dávno přejetých,
na okýnku pohřbeny stěračem,
světlomety noční ulice,
jedeme všichni půlnočním taxíkem,
kolem se kácí stromy
pralesy recyklace,
režim kompatibility,
žádný stopař,
žádný žádaný stopař.
Vlk samotář.
Popojíždí po nuselském mostě nočním taxíkem
Na rande parašutistů.
Je zima, je vlhko,
mám vlka.
V hlavě Ježka, žraloka,
housera, kozy, opici, čepici
a trčím v zácpě.

← Zpět na profil autora