Kamil Marcel Hodáček
(*1980) Autor pěti básnických sbírek. Autor psychologického románu "Až úzko pomyslet" (2019). Galerijní kustod, básník, prozaik, příležitostný výtvarník. Ač zrozenec července, nesnáší léto ve městě. Nesnáší nadřazenost v jakékoliv formě, nesnáší lhaní, povyšování, rýžový nákyp, porno, protože ho není schopno vzrušit, slam-poetry, protože mu nedává smysl, nesnáší vychloubání, falešné autority, ponižování, oholené mužské hrudníky, pivo bez pěny a víno bez hroznů. Miluje zvuk hrotu plnicího pera zběsile utíkajícího po papíru, modřence, růže, vepřové klobásy, svítání, melodii praskajících jisker ve zvířecí srsti, dvakrát poctivě promazané krémové zákusky, listy kopřiv, posezení na zahradách, Franze Kafku, černobílé fotografie mužských aktů, Ginsberga a !světe div se! - vlastní život!
https://www.facebook.com/hodacek
. . . .
Člověk a zvíře.
Člověk je tělo a duch. Cítí duši?
Člověk jsou šlachy, kosti a kůže.
Podoba a obraz. Gobelín cév.
Člověk je nádhera připomínající marnost
v porovnání s obrazy ušlechtilých šelem.
Člověk je lesk postavy vojevůdce.
Obnovte tvář země.
Sázejte stromy v pustých krajích.
Pečujte o listy. Stavte stohy obilí.
Na vytyčeném pozemku založte vinice.
Veškeré choroby s důvěrou sdělujte platanům.
Platanům a průtržím mračen.
Dejte život opuštěnému odpadu.
Vegetaci předejte kus vlastních emocí.
Rozmazlujte se sladkým ovocem
a nekončící dobrotou květin kolem vás.
Dbejte pečlivě na to, aby pokaždé pršelo přímo na klíčky.
Místo peřinou zahalte se kapkami studené vody.
Zachraňte žíznivou zemi,
které člověk dovolil nanejvýš mlčet.
Kromě člověka není žádný jiný Spasitel.
Člověk je mocný.
Člověk dokáže osvobodit.
Člověk dokáže zachránit.
Přesto nezachraňuje.
Až vítr přinese vzdouvající se mraky.
Až se přiřítí bouřlivé deště.
Až jehňata nebude čím uspokojit,
pak bude pozdě, začít se modlit
Hossana.
- / -
Masaryk je po smrti.
Bedlivě pozoruje zkořenující se přítomnost
vleže na zádech,
v nedůstojné poloze,
kterou mu přiřkli.
Masaryk je
Masaryk, Toyen, Havel, Ginsberg, myšlenkový ghetto / Terka B., Štyrský, mámy máma, Rivera - Kahlo, Dymant - Kafka, Gala - Dalí, Prévert, Kolář, Kandinskij, mámy táta, Amanda Lear, Warhol, Ultra Violet, Smetana, Janáček, Dvořák, Drella, Nico, Einstein, Rózewicz,
Masaryk
Masaryk je po smrti.
Bedlivě pozoruje zkořenující se přítomnost
vleže na zádech,
v nedůstojné poloze,
kterou mu přiřkli.
Masaryk je po smrti
a přesto ještě pořád jsem schopen
připodobnit si tě jako přízrak,
vracející se ke mně po chodníku,
dlážděným krvavými kapesníky.
Špatně vidíš a trochu kulháš,
zestárnul jsi, ale to se stává.
Masaryk je po smrti.
Bedlivě pozoruje zkořenující se přítomnost
vleže na zádech,
v nedůstojné poloze,
kterou mu přiřkli.
Masaryk je po smrti.
Špatně vidí a trochu kulhá,
zestárnul, ale to se stává.
Masaryk je po smrti
a Republiku vzal s sebou.
Je po smrti,
ale to se stává.
-
Řekni, že ti chybím!
Řekni mi, že ti chybím, že beze mě nedokážeš usnout, že se bezděčně zdeformuje magnetická osa Země, když neucítíš mou kůži!
Řekni, že ti chybím!
Jednou v životě vyslov nahlas tuhle větu, jednou jedinkrát mi řekni, že ti chybím, že cihly, co podpírají zatuchlé, žižkovské baráky se v panice rozsypou, když zůstaneš nadobro mlčet.
Řekni mi, že ti chybím, že beze mě nedokážeš usnout, že by se hřebcům zauzlovaly tepny na šíjích, že by lógry starých kafí tak náhle a nečekaně zajiskřily diamantovým prachem, kdybys mlčel.
Řekni, že ti chybím! Řekni! Jednou jedinkrát mi řekni, že ti chybím, že jednotlivé fáze měsíce od pozítří zaniknou, jenom proto, aby daly prostor tobě, že nevytěžené tuny křehkého pískovce ztuhnou v nekompromisně útočné ingoty, přichystané na export, jednou v životě vyslov tuhle větu pěkně nahlas a zřetelně, jednou jedinkrát mi řekni, že ti chybím.
Řekni mi, že beze mě nemůžeš dobře spát, řekni mi, že ti chybím!
Řekni, že ti chybím, přesvědč mě o tom, že není potřeba spěchat, že je život dostatečně dlouhý, že ostrým struhadlem lze propasírovat všechno to hrubozrnné zlo, páchané na nevinných, pandi komu pandi, řekni, že ti chybím, že tě beze mě nic netěší a že je tě půl.
Řekni, že ti chybím!
Jednou jedinkrát mi řekni, že ti chybím.
