JISKŘENÍ

Jiskra,
to ona,
puberťačka mých snů
vše začíná,
kdikoliv,
nikoliv ,
ani nekončí nocí.
Jiskra
profláklá větrem
poroučí všem
a nikdy nepřísahá.
I do mě právě vrazila
pochodeň zloby a lásky.
Zapálila střechu z vlasů,
dvě okna,
přes které se na vás dívám
a nohy jež staví můj dům.
Z komína se kouří neustále.
Asi jsem spíš vláček,
co občas někde zastaví,
vybalí,zabalí a jede zas dál.
Dnes už ale nechci žít s rezervou
tíží mě,
pořád jí někam s sebou vláčet.
Dnes řeknu vše,
jak je štěstí krásné bolestivé
až rozum žasne.
Pneumatiky,
na které se teď spolu díváme:
leží na hřišti
a vypadá to,že jsou prázdné,
duši vzal ďas
zhora i zdola
a všichni se kutálí
po svém vzorku.
Právě ale ta jiskra bolesti
začíná ve mě probouzet- střízlivění.
Ležím na louce
a střízlivím.
Slunce hřeje,
v dálce se míhá zbytek světa
a já cítím,že vůbec nikam
nepotřebuji.
Možná musím,
ale ani to teď nemusím.
Nestýská se mi.
Lidé,co jezdí okolo,
chtějí evidentně něco ušetřit,
nemám to rád,
ale alespoň vidíme
kam se SVĚT ubírá.
V noci jsem se pomočil,
snad proto střízliVÍM.
Komu je to líto,
ať víc pije.

Byl jsem opilec,
dá se to říct podle vzorku,
byl jsem pak i feťák,příslušník,
milenec,podvraťák,byl jsem pyš- -nej,slavnej,umělej,blbej,
vychytralej,záviděl jsem,
lhal jsem,miloval,skoncoval,
marnotratník lehkovážnej,
politik,obchodník,básník
anarchista,
co anarchii chystal,
řidič,kopáč,
doktor-když se usmála,
byl jsem i zloděj,prasák,
romantik,sklerotik i pošťák,
organizátor i blbec,
byl jsem i pneumatika se svým
vlastním vzorkem,nicméně teď
střízliVÍM a to je to,
když nechcete jít jinam,
je dobře na tomhle flekhausu
ikdyž kocovina mňouká.
Nej Lepší pocit je ale stejně
láska.Je to ta nejfajnovější
pohodička v lajfofce.
Neztrácet naději i později
a opíjet se situacemi života
a střízlivět na loukách
v letních podvečerech,
kdy všechno tvé,
co jsi kde cítil,
tě konečně dožene,
potom klidně můžeš vzít kolo
a projíždět se po hřišti
a najít si svůj oblíbený plácek.
Pak už jen j e t j e t j e t a j e t
nic jiného nezbývá....
Hodně zdaru lásko….