Autoři / Linhart Ondřej / Ona (povídka)

AUTORSKÁ TVORBA

Ona (povídka)

Linhart Ondřej

Dveře lokálu až jakoby se rozlétly.Ano,jakoby ten efekt,který oslovil snad všechny,byl vyvolán tím,kdo v nich stál.Pochopitelně,byla to mladá půvabná žena ohnivých rtů a havraních vlasů.Dlouhý bavlněný plášť.Toho si každý
hned všiml.Do těch překrásných purpurových očí se snad každý bál pohlédnout.
Právě ty velké něhou překypující oči,do kterých by se člověk nevynadíval, si prohlížely všechny kolem, kteří na ni se zájmem hleděli, i když byl čtvrtek podvečer a v rohu na obrazovce se chlapci přetahovali o míč. Mladá žena přistoupila k výčepu a objednala si dvojitou Grenadu. Po chvíli,když se nic nedělo a žena poklidně popíjela svůj drink začali všichni setrvačností opět
sledovat televizi.I Standa v rohu se díval,možná jen tak zasněně civěl na prolétavájící obrázky.Bylo mu kolem třiceti.Vášnivý pěstitel kobylek milující svou práci.Celé dny jezdíval po městech a zapisoval údaje pro mezinárodní
statistický úřad.Před časem prodal svou sbírku známek,o které netušil,
že má vůbec takovou cenu.?Vždyť dneska vám daj za známku z roku dvacetpět
div né pět tisíc!To vám povídám mladej pane!?Když se tohle dozvěděl
od toho starýho sympaťáka na autobusovém nádraží Holyně ? Vlašim,tak těch
pár známek,co mu zbyly po otci prodal a měl dneska fajn náladu.
S ženami si toho již dost užil,s pitím taky a teď už jen tak pozoroval bezstarostně lidi.Když ručička oznámila,že je již půl deváté,pocítil Standa,
Že dvouhodinové čekání na svou budoucí snoubenku se proměnilo v marnost.
Ztrácel naději a pomalu ji vyplňoval do křížovky.Doufání na šest?..tak to jsem právě teď ztratil i s trpělivostí..a dál luštil rádce Mohameda.
Žena dopila a vykročila právě k Standovi.?Tak se zvedej mladej jdeme domu.!
Standa jí nejistě pohlédl do očí.?Dobrý den?.?.?No tak šup,šup ? jdeme!?
?Ale já !???Tak honem ,venku čekaj děti!? Kolem sedící se nechápavě koukli na Standu.?Ty máš děti ?? Ratolesti si mezitím hráli před hospodou,ale jak slyšely maminku,že tatínek se vrací,všeho nechali a vrhli se tatínkovi do náruče.
A od těch dob měl Standa rodinu ,děti tátu a Marie manžela.Vždyť Marie byla první.

← Zpět na profil autora