Autoři / Vacek Vojtěch

Vacek Vojtěch

vvacek

(*1993) - pracuje jako redaktor a herní scénárista. Je jedním z organizátorů mezinárodního festivalu Den poezie. Básně a bajky publikoval v literárních časopisech, novinách a antologiích. Jeho texty byly přeloženy do němčiny, angličtiny, francouzštiny, řečtiny a japonštiny. Vydal básnické sbírky Schopní jsou ti s chlopní (2015, edice H_aluze) a Měňagon (2021, Pavel Mervart), za který obdržel Cenu Jiřího Ortena. Hraje v kapele Představy postavy.

Web autora ↗

AUTORSKÁ TVORBA

Publikované texty

6 textů

3.

přijal rybník bez stavidel obdivovat organizmy pro něž jsou hvězdy dešťové kapky dopadající na hladinu kamkoli se ponořil na kus řeči objednal si obyčejnou bublinu z bublivodu za poslechu tichého vyprávění planktonu pro houstnoucí společenství ryb obezřetně podepíral tlustící se led
Přečíst celé →

2.

co pro něho znamenal zrod hroznýše v džungli dní když objevil záhadné stehy na husách jež choval ve vejci uzurpující střed jeho jindy útulné garsonky smotky peří a jehel průvanem zahnané na spodní stranu duchny ohledával bolestnými šoky v nahodilých úsecích dne neboť vejce průvan násobilo později: to období mu zhořklo v ústech proč ho to…
Přečíst celé →

1.

pokradmu vplut pod límec čije odlíčené pasti ze švů prýští meruňkové ty má nejneradši rozhlíží se po štukaturách vyšších pater po okapech zhrzených že nejsou konvemi byl by se zdržel vyučil v chůzi po peckách uzrál od chodidel leč je jako meruňka uvězněn v dvojjediném světě nezralosti/hniloby
Přečíst celé →

...

Vlasy schované v dutinách stromů učesané hnilobou a zapletené do větví znají život kůry, její rytmus, vztahy se škůdci, oblíbené pH deště. Poznáme je podle copu čouhajícího z otvoru, v němž bychom spíše čekali vodníka. Ráno cestou do práce zavadíme pohledem o pramínek zvoucí k zatahání. Míjíme-li cop během večerní procházky, ovine nás příjemná…
Přečíst celé →

...

V zídce plotu obíhajícího kolem zahrady je ukryta zlatá žíla. V noci přicházejí tlupy zlatokopů s kladívky a majzlíky a lepí se k zahradě jako by hřála. Až do svítání ťukají a klopotají ve snaze rozmělnit zídku na prach a žílu vysát. Zoufalci, nevědí, že jedině eroze dokáže obnažit bohatství, které plot střeží. Když mrzne, pozoruji z okna marnou práci…
Přečíst celé →

...

Strkám hlavu do solničky. Na dně leží stříbrná sfinga. Nejasně si vybavuji článek, v němž před ní varovali. Ale už mě zahlédla. Oslovuje mě hlasem nasáklým solí. Je pozdě unikat. Tlapou mě objímá, abych přeci nevyklouzl. Vypráví mi o osamění mezi krystaly, o hrůze z pepře a fatální omylnosti. Je neškodná. U vyprávění se jí klíží víčka. Uondaná…
Přečíst celé →