PRACHOVÝ STÍN

V prachu antuky přichází svoboda.
Dobrý ne ?
Je to ,o čem jste chtěli snít ?
Co chceš ty ? Ty vězeňská kryso ?
Ocasem dlouhým ,jak tvá hloupost ,
zameť stopy tvé zvrácenosti.
Kladnem se vrací má tvář ,
žebrák však čeká v svatostánku.
Tak už si kup ,
ať už ti můžeme odpustit ,
že jsi se narodil.

Rozleptaný voják leží v prachu ,
sny se toulají kolem ,
kytka z nesmyslů si brousí zuby.
Nic neexistuje ,
jen zeleň lesů.
Čím zaplníme prázdná místa ?
Lidmi ?
Antukovým prachem ?