Autoři / Janele z Liků

Janele z Liků

1502190-10201860011842663-4874212406568919307-o

(*1984) Vystudovala pedagogickou fakultu v Olomouci. Pracuje v diagnostickém zařízení pro děti-cizince. Její básně vyšly v několika almanaších knihoven, na literárních serverech, ale i časopisecky v Psím víně. Haluzi, Tvaru a Dnu. Získala několik literárních cen (Literární cena Vladimíra Vokolka 2006, 2007 – 1. místo v kategorii poezie 19-24 let, Literární cena rektora Univerzity Palackého 2007, 2008 aj.). Zaujala na Slam poetry v rámci Colours of Ostrava nebo na Noci básníků v proslulé olomoucké UG osvěžovně – Ponorce.

Web autora ↗

AUTORSKÁ TVORBA

Publikované texty

25 textů

...

Oslovení "magistro" na psychiatrii zní jako gratulace k mateřství v síni krematoria.
Přečíst celé →

...

Složila oblečení na hromádku a sedla si nahá na židli špatně by se to pralo takto se to z těla utře chovance taky nechávali nahé pobíhat mezi pavilóny aby je nemuseli neustále převlékat sáhla si za krk a vyšroubovala atlas z čepovce sundala opatrně z páteře lebku stejným pohybem jako se sundává skleněný lustr v koupelně při výměně prasklé žárovky nařízla…
Přečíst celé →

Krákoravá báseň

Žijeme životy o které se nikdo neprosil jsme násilím vyvrženi a vtaženi do hry bez návodu jak se vlastně hraje chybí zmínka zda je vůbec možné dojít do cíle po většinu života spíme, jíme a kálíme občas mezi tím chodíme zamilovaně ruku v ruce na procházky s knihou i bez ní, kupujeme hadry a eau de toilette kafe za šede do kelímku s našim jménem a…
Přečíst celé →

...

Živote kterou stranou tě pověsit přirazit ke stěně svým tělem abys celý nakřivo průvanem a čekáním neklesals´ k zemi? někdy již příliš dlouhý suneš se jen od cíchy k chodbě na záchod trháš čas na chvíle jak papír pod zadkem a voda v srdci k hlavě stoupá varem bolesti Sedíváme teď spolu často v chladu pokoje jindy na zemi v koupelně mezi bílými smítky…
Přečíst celé →

...

Zemřela v zimě šlo to rychle asi je to tak lepší ještě se stihla pozdravit s vnukem zbyl po ní mobil na nočním stolku vedle prázdného místa v manželské posteli on jej stále ještě dobíjí a zkouší na něj volat když je mu nejhůř.
Přečíst celé →

...

Zemřela v zimě šlo to rychle asi je to tak lepší ještě se stihla pozdravit s vnukem zbyl po ní mobil na nočním stolku vedle prázdného místa v manželské posteli on jej stále ještě dobíjí a zkouší na něj volat když je mu nejhůř.
Přečíst celé →

...

Nechala se rozbít na kosti prošla jednu po druhé odpověď byla v poslední tak to bývá až když se zvědavost a hrozba zklamání změní ve smíření s čímkoliv.
Přečíst celé →

...

Holubi mezi pampeliškami na trávníku u školy slunce nasvítilo prach na duhových křídlech v očích stále šibenice trámů z půdy.
Přečíst celé →

Svátek matek

Snažit se vykopat svou matku z hrobu holýma rukama a chatrnou silou vyšetřenou pro sebe došla jí do té díry ode mě pohlednice shodly jsme se výjimečně nad ironií tohoto aktu a našeho neodvolatelného svazku "Pořád jsi moje jediná matka a já jsem tvá jediná dcera, musíme se s tím smířit!" zavrčím je to jako dostat třídnictví nejhorší třídy na škole a brát…
Přečíst celé →

* * *

Ta má kozy hned bych ta kůzlátka vysvobodil a pocákal tý vado a ta macatá prdel to by to pleskalo tu bych napích nebo aspoň pohonil kdyby byla zakrámovaná hele, ta bude těhule koukej na ni jak se nese s napuštěným bubnem tý brejlatý plošině támhle vzadu u stolu nedají doma nažrat má i křivý nohy do iks všímáš? jo ve fakt blbých botkách "Jdi si plácnout,…
Přečíst celé →

Psice

Když umírala (společně s jinými připomínkami dětství zakletými do hladiny syrovátky jogurtů ve skle loupáků v papírových sáčcích a uzavřených bačkor v zaprášeném kapsáři) donesla si pradědův kabát doprostřed dvora nechtěla umřít ve tmě chlívu s pytli prasečího šrotu Po stejném dvoře teď pobíhá hloupý pes co za kus rybízové bublaniny ukáže břicho
Přečíst celé →

Z krásy dítěte se předurčenost pro špatnost málokdy pozná

...takže si klidně česej prsty Barunku ve větru, kterou čekáváš před školou domýšlej si záhyby ruky, která máčí pepítky Artur v ranním čaji nad úkolem z geometrie ?dokud z ní není prasečí mažoretka akrobatka na tvých napjatých nervech zapšklá minda ze třetího patra s tygrovanými karafiáty v truhlíku, která je jednou hubou v hrobě a druhou si stěžuje na…
Přečíst celé →

Noční pláče

Nohy bedlí se prý nejí (jsou dřevnatý) zato z ženskýho cemru rvát maso to jo to se jim chce. - - - Seděli dva v autě plném lahví moštu hrušek a neloupaných ořechů podléhali setmělému smutku sídlištního mobiliáře jako podzimní ovoce rychlé zkáze na zadních sedadlech Totiž... syrovost páleného listí si nezadá s klavírními etudami zdejší Elvíry Madigan Sobě…
Přečíst celé →

Usnula, v bárce z bílých mušlí

Co pěna sten v bárce myších děr svůj stín nadosah slánkou v kruzích sklenic sardinko v konzervě pranic pranic nenaříkej snad jednou za tebe sleďům v čirém láku nožem zacinkám V peří jak len racek zachechtá hlasy ježovek sůl žízeň zalechtá Šahá nymfa z moře po studeném fláku v bárce z bílých mušlí stařec, dívka, moře na vrak rybám ušil vlídný krabí muž
Přečíst celé →

Můžeme se domluvit

Co vajdovi chudému padišáhovi ve ztvrdlých lesnických košilích zrekvírovali i kotlíky a kovadlinu pro válečné účely a přikrčené matky na něj v hloučku bědovaly: ?Že jen cikáni mohli Kristovi ukovat hřeby, a proto nynčko vláčí tu svou nepoctivou cinkaninu od jedné vesnice k druhé, chrastí zatvrdlým kyplem v kostech, zohýbaní těžkým svědomím. Aby jim to…
Přečíst celé →

Baronet a Cecillé

Co ženský?! řemen a heligónku radši kolena namazat sedlou kurkumou aby se hrálo v uličce U Dvou nožů bábě na zapřenou jazyra drzýho papoucha Cecilla na sametu sedí hrká a vrže zvoncem trhá šarlatán na štěstí nejednou zavšiven provdán za holku bílou jak mouka a Baronet? profous až do kalhot panože naruby v ponožkách miliónový úšňup se skrýší ve flanelu o…
Přečíst celé →

Mlčí máci

Ty jsi jak holka z reklamy na máslo? Po bosky na Záhoří vousatí dědové vlkům a panenkám s větrem se dvoří vzdychnou si do sukna divokému karmínu jádýrko po slunci k mlýnským kolům na žně se střádá V úvozu tiše zpívá bleskem ve dví rozpálená Máří strážná cukrovarů víla V poli hoří tolik krve mléka máku homolí je škoda toho dětství u koupenýho chleba zabolí
Přečíst celé →

Světloplach křídových rozumů

Ze hladu zahradou slepeckou rukama do očí si seslat dvanáctero zastavení nahýma rukama artemisia absintium slečna Ville jej zkouší jíst kdo? za koho? polyká dušičkáři duši zlou artemisia absintium? ze hladu zahradou slepeckou strom s džbánem v kořenech v něm jahody slečna Ville je zkouší jíst kdo? za koho? polyká duši duši svou dušičkář mlčí slepci se ze…
Přečíst celé →

Vesnický měsíc

Celé roky stařec psával dceři deník unavený svou pamětí... Že se mu v jeden zcela konkrétní den, zjištěný podle stáří ofrankované známky na pravém horním rohu deníku, zcela spojila představa o jméně vlastní dcery a ženy ve středních letech, která mu, každého desátého dne v měsíci, vyplácela přes plot starobní důchod.? ...v polévce souseda s…
Přečíst celé →

Luhoval čaj v sklinkách od okurek

Musel mi to říci Slávek kluk s protézou vyřezanou z plastikových lahví /lidi z ulice poznávaj známé teprve v tom zlém ne když teče/ ?Janku, Krtek je mrtvej utopili ho benga, zapálili mu barák a on se s nima serval, drželi ho dlouho pod vodou?? Když mě potkal naposled /to už nosil jen brýle bez skel/ poznal mě podle stínu který vrhala má tvář
Přečíst celé →

Teče ti sádlo starý Soldánový

Dva kluci v průchodu navzájem se fackujou ruce zčmárané prupiskou s fleky ubývání ze žvýkaček od Sumů ?Viděl jsem tvou mámu chodí s odhalenou ceckou čupět do zahrady háže černý pytle do díry kterou vydřeli ve dvoře? ?Já zas tvýho fotra postává u Teska v rozeplých mančestrákách a pořvává na ženský že se jim udělá do kočičáku ?a taky??! chodí za mámou…
Přečíst celé →

Dědci a děti hubený se nebijou

Hlupáku z Citoňova Pišto, snědlíku! Na kdáku jste sedávali vzpomínali na mák schovávaný ve včelíně ruce svatých matek v šátcích když lámal se dožínkový chléb Teď malý Mořic se lustru nepříčetně tlemí je synem štíra poutníka za dřívím kapchána zlolaje Co nad hořícím stohem vyřvává: ?Budeš tak bohatý, Bože, že tě vynesou na šálách!?
Přečíst celé →

Že nám tu solí rána z komínů

Mé děti prvně viděly tuto zimu sníh dlouhou chvíli si myslely že nám tu solí rána z komínů smrt která tam u nich sedává v bílém Pak zkoušely z oken vzpínat k nebi misky to když je napadlo že by to mohla být naše rýže nebo strouhaný kokos To by ale nesměl tím městem být Přerov lidé by tu dávno vykostili a snědli i boha kdyby z nebe spad
Přečíst celé →

Modlitba v uvadání

Tělo drží silou vůle silou nemoci našli mou hlavu ještě dýchala Zdrávas mi, lhostejná! záletná v pomoci Milosti plné strčily do sukní leb mou upadlou na Zelném trhu za ní leda tak kytku uvadlou
Přečíst celé →

Národopisné štuk z mého kraja

Tancovačke, pohřbe staréch, mladéch, šohaj milé zanáší, farář, jež kyne u zvonice, z veselko žínštinu unášé. ?Tu našu na kuráž,? huláká pivnico, holomek do kola kope, kdákajó slepico. Jarmilke vato, dědkovi desítko, pole chlebem voňá, hvízdajó čtverylko. Babke meló štrikec, voňé makrele, v kolně kluci snijó, zakládaj kapele.
Přečíst celé →