Autoři / Princ Kamil

Princ Kamil

kprinc

(*1987) narozen v Žatci a nyní žije v Praze. Vystudoval obor Jazyková a literární kultura na Univerzitě Hradec Králové. Věnuje se psaní básní, esejí a uměleckých kritik a spolu s Františkem Štormem působí v kapele Maldorör Disco. Vydává a rediguje podzemní revue Smrtisyn pro současnou českou neodekadenci a rediguje Noviny Obce spisovatelů. Vydal básnické sbírky „Sonáta pro rezavou harfu“, „Nožem učím rybu křičet“ a „Ozvěna rybího křiku“, uspořádal „Almanach neodekadence“. Publikoval v časopisu Host, Tvar, Pandora, Partonyma, Literární noviny, Lidové noviny aj. Obdržel několik literárních ocenění, např. umělecký festival e-moc-e (1. místo), Literární Varnsdorf (1. místo), Soutěž Marie Kodovské (1. místo), Jindřichohradecký textík (1. místo), Literární soutěž Dona Bosca (1. místo), Soutěž k Mezinárodnímu roku astronomie (3. místo) a Hořovice Václava Hraběte (Zvláštní cena časopisu Host).

Web autora ↗

AUTORSKÁ TVORBA

Publikované texty

17 textů

666

Uvnitř srdce těžko je mi, jen co začal listopad. Jsi nejhezčí holka v zemi! – Stačí Tě jen vykopat…
Přečíst celé →

666

Copak Ti dám k Valentýnu? Slast je v dobrém víně! Jsi už dlouho v Říši stínů a já ve Tvém klíně. Žádný dárek! Stará bela! Nejsem Máchův Vilém! Včera jsi mě podváděla s jiným nekrofilem…
Přečíst celé →

666

Končí světlem tunel Blanka? Lidé jsou jen havěť! Pečlivě jak Václav Hanka padělám svou závěť. Sucho zmůže ledaskoho, můj dům ale bar má! Život vždycky stojí mnoho, pouze smrt je zdarma. Zlitý řvu na býka: „Olé!“ Dá mi Charón rabat? Poslouchaje „Dole v dole“ mám z ostudy Kabát. Hraju Kiss na ukulele, každý v svůj hrob chvátá. Čumím tady jako tele…
Přečíst celé →

666

Jdu ruskou ruletou zahánět nudu, z přeťatých žil se mi všechna krev ztrácí. Jsem tolik lenivý, že dneska budu předstírat orgasmus při masturbaci…
Přečíst celé →

666

Unaven mluvením vydávám skřeky. Ne, dvakrát nevstoupíš do stejné řeky! Ožralý do pekla už si to šinu. Též dvakrát nestoupneš na stejnou minu…
Přečíst celé →

666

Už mě volá oprátka k márničnímu dýmu. Život, to je pohádka, žel od bratří Grimmů. Hodiny jdou pozpátku, svět je plodem shnilým. Jsem duševně v pořádku, z čehož strašně šílím! Život je holt takový, smrti šanci dejme! Nájemnému vrahovi platím, ať mě sejme…
Přečíst celé →

666

Tlím v rakvi, už jsou nanic fáče, je nutné smířit se s tím. A jediný tu pro mě pláče sbor nekrofilů. (Štěstím…)
Přečíst celé →

666

Tak už i v peklo přišla zima? Vše spěje k svému závěru. Beránek Boží hříchy snímá na digitální kameru…
Přečíst celé →

666

Co dám Ti, drahá, k Valentýnu? Krém, parfém, růži, časák Tinu… Gel lubrikační by to chtělo a rakev pro Tvé mrtvé tělo.
Přečíst celé →

666

Čekal jsem potíže. To by šlo moc hladko… Proč se vždy na dárce nevděčně plive? Přála sis pod stromkem přítulné morčátko. Měla jsi upřesnit, že má být živé!
Přečíst celé →

666

Poslední haléře, co jsem měl na loupák, utratím v pivnici za další IPU. Cítím se svobodný! Svobodný jako pták uvězněn za gumou upnutých slipů. Zasněný vzpomínám na dobu mládí, která k všem špatnostem člověka svádí. Dospělost, to je pot, úmor a dřina – zbořit dům, skácet strom, potratit syna…
Přečíst celé →

666

Já držím penis ve své dlani. Je zpěněný a přetéká. Já držím penis ve své dlani, jenž čeká na rty člověka. Jenž čeká, zdali žalud jeho se v dekolt děvky zaryje. Kéž o sliznice vilně tře ho klín Magdaleny Marie. On nepohrdne ani řití – té štítí se jen panici. Vždyť zítra bude konec žití, vždyť zítra už jsme v márnici! Slast největší je v umírání!…
Přečíst celé →

666

Jsem upřímný, moje milá, nevím, co je nevěra. (V gatě schovám františka a do knihovny Gellnera.) Nikdy bych tě nepodvedl, nemám oči pro jiné! Žádnou jinou nemiluju. No a Tebe taky ne!
Přečíst celé →

666

Svlékni se donaha, ukaž své tělo, Ty jedna potvůrko, ať už jsi nahá… Průsvitné prádélko z těla Ti sjelo, zřím Tvoji nahotu s pocitem blaha. Svlékni se donaha, ukaž své tělo, odlož si… (Nadšen mám zrosené čelo.) Sundej si vše, co máš… Ukaž trup, záda… – Úchylně sleduju svlékání hada!
Přečíst celé →

666

Opit kráčím hrobořadím, psa si vedu na řetězu. Pálím věnce, s kostmi řádím, sázím rulík místo bezů. Pejsek se mi trochu loudá, kopnu do něj s jménem sprostým. Krumpáč kutá, létá hrouda, pavouk snová mouše kostým. Pornočasák koupím dítku, jsou to ale, kurňa, ceny! Psa si vedu na vodítku, ač byl včera utracený…
Přečíst celé →

666

Vše se sune k věčné bídě v rychlém tempu polky. Boží oko v pyramidě očumuje holky. Čeká na nás kudla v břiše a s ní ouchyl v houští. Lazar revers podepíše, Noe bloudí pouští. Se Zubatou hraju o dny, zbourej náš svět, Marte! Ač jsem přišel pro list rodný, odnáším si parte…
Přečíst celé →

666

Život, to je vořech z psince, svícnu stín vše zatemní. Pod jazyk si místo mince vložím kartu platební. Červánky jsou Bloody Mary, bez palečnic netančím. Nakresli mi, Exupéry, vlka v rouše beránčím. Být tak Neptun v moři piva, slušnost shodit z převisu… Tolik rukou, co má Šiva, tolik chci mít penisů!
Přečíst celé →