Buď sbohem lásko
už i kohout ztich
půlnoční bar má zavřeno
a stopy přikryl sníh
Buď sbohem lásko
nenávist a zmar
dnes pozbyl obsah
nic už nemá tvar
Přečíst celé →
Tak jako ostřice když zařízne se do dlaně
Tak jako světlometem oslněné laně
Jako když v tichu chrámu spadne Bible na zem
Jako v temnotě se světlo zjeví rázem
Tak překvapivě, bolestně a k nezapření
mé duši vzešlo náhle nové narození
Přečíst celé →
Ty tajemná matko měst
ty krásná matko stověžatá
dosud jsem žíznivě přisátá
k bradavce tvého prsu
na věži Svatého Mikuláše
Až po tisící první
uslyším hudbu řeky
pod mostem z kamene
pohlédnu plaše
na Svatovítský chrám
potom mě odstavíš
Pak z révy mok nikdy
nebude už tak sladký
zbude jen na oknech
maličké vinárny
obrázek z jinovatky
Přečíst celé →
Červená jadérka
vyloupnutá právě v tom nahém okamžiku
kdy se zrodilo mé nevědomí
Smutně jsem hleděl na sluncem ozářené střechy
rozmazaných malostranských domů
Havrani svým řevem čmárali po obloze
a já jsem skoro plakal
Okna domů byla temná
rozhryzaná obloha se třásla strachy
A jsi to ty mé krásné město
které stále chápu svýma očima
Stoupáš skrz podrážky…
Přečíst celé →
Vy Světy bez Sluncí
Vy Slunce svítící jen samy pro sebe
Vy krajiny ozářené očima šelem
Dálavy uchopené dotekem tmy
dotekem noci
/cosi dráždivého skrývá pod svým pláštěm
cítím to roztaženými nozdrami
hmatám po tom velkém a ostře hebkém
s vědomím že způsobím další nesvítání/
Vědoucí s tlukotem ve spáncích
kterým není dopřáno míti snů
spánků tak…
Přečíst celé →
Kdybych se rozhodla
poznat tvé rodiče
nesměl bys prozradit
že tančím u tyče
Nesměl bys povídat
o drobkách v posteli
musel bys trochu lhát
jinak by nechtěli
aby ses miloval
s takovou hříšnicí
s holkou co chodívá
nad ránem s vopicí
Ženská co nežehlí
nešije záplaty
to není pro tebe
slyšel bys od táty!
Přečíst celé →
Kdybych se procházel po bulvárech velkoměst,
snad popel z Fénixe našel bych a navždy rozprášil,
Chtěl bych se malíčkem dotknout jen třpytu hvězd,
a pak už nikdy víc nespatřit a nebolet dál už netušit
Tušení že my jsme tou souvislostí mezi sebou samými
že nebyl nikdy nikdo z nás a nebyla tu pohádka i konec
To kdysi vysněné
z snašich snů stvořené
i s…
Přečíst celé →
Vítáš mně u dveří
jen co rozsvítím světlo v předsíni
maličký, třepetavý, mihotavý
Lapám po tobě,
tleskám ti i když tě nenávidím
kroužíš, vznášíš se, mizíš
Hledám tvou kolébku
už několik týdnů přerovnávám byt
mouka, strouhanka, skříně
Chci tě vyhubit
poradí laskavá paní v obchodě
tablety, kuličky, spray
A dost bude hry na schovávanou
Konec…
Přečíst celé →
Zas prošla kolem
svou ostrou kosou
sklízí co nezasela
V chladné své náruči
odnesla,
co bylo nám tak drahé:
Zpěv houslí i tichý hlas
frak s motýlkem
dlouhý tmavomodrý plášť
rytmus kroků rozvážných
i kštici šedých vlasů
ty oči z pomněnek
v nich nejistotu...
Génia který v této době
tak těžko, přetěžko
měl s životem se prát
Zůstala mi ale matná, …
Přečíst celé →
Odpouštím jaru jeho zářivý jas
Odpouštím stromům, že rozkvetly zas
Odpouštím slunci jeho hřejivý svit
Odpouštím sobě, že neumím žít
Odpouštím vodám že roztál jim led
Odpouštím všechno a to tak,
že teď hned
Přečíst celé →
Orel, který nelétá
Ryba, která neplave
Růže, která nekvete
Jako Praha bez věží
Milenec, co nezná lásku
Co je mi to za otázku?
Básník, který nepíše
Zemřel již a nedýše!
Přečíst celé →
Až umřu,
i kdybych celá
byla zpráchnivělá
má duše bude mladá
je tolik lidí, co strádá
chci svoji duši darovat
Pokuste se, moji milí
o první transplantaci duše
Zachyťte ji do pavučinky snů
a pak jednoduše
pacientovi bez narkózy
přečtěte pár mých básní
Pokud se ten chudák
alespoň na okamžik zasní
tak máme vyhráno
a operace zdařila se skvěle
Má…
Přečíst celé →
V housenku z vajíčka
Přerod motýlí
Jak kukla hnědá a lesklá
Přerod rozptýlí
Uspí se na sto let
O slunci se jí zdá
Kukla puká a
Křídlo bije o sluneční luk
Tětiva napjatá a křídlo buší
Snaží se dostat ven
Snaží se tělem i duší
Chce pravdu pochopit
Slunce chce uchopit
Uchopit slunce a nespálit se
Tak moc
………….tak dlouze
Tak cele a v té touze
……………
Přečíst celé →
Pokouším se vrátit sama k sobě
Tápu v mlhách budoucích tvarů
V cárech pavučin utkaných z vůní
Jak orel nad mraky nevidí nic pod sebou
a pak se střemhlavě vrhá pro kořist
Objímám se vlastníma rukama
Osahávám váhavě svoje tělo
a doufám že najdu starou známou jizvu
Vnořím se do ní a ztratím se sama v sobě
Utopím se v kvasící kádi včerejších dní
Ruce…
Přečíst celé →
Jsi můj létající talíř
odneseš mě za hranice
mojí nudné galaxie
Jsi červený panáček na přechodu
když se kolem řítí vykloubená doba
Máš devět očí
protože já jsem slepá
Dofukuješ moje srdce sám sebou
létáš mi v hrudi
jak balónek z nějž rychle uniká vzduch
tetelíš se a rajtuješ
plácáš se a chrchláš všechny bývalé lásky
Jsi moje hlava
svoji jsem s…
Přečíst celé →
Mám otevřené okno a zvenku sem proudí ta nezaměnitelná vůně jara.
Je to ta síla, která z kořenů vytáhne hektolitry mízy do korun stromů, aby mohly vypučet a vyrazit v květ a listy.
Je to ten vlahý dech, který roztaví na horách sníh a třeba i skrze kámen nechá vzklíčit nový život.
Je to vůně, kterou miluji. Je to jako závdavek novému zrození, další…
Přečíst celé →
Meandr žíly vyběhl na čele
ztýraného faráře
a kříž se pohnul
Krevní řečiště
vystavené tlaku vyšetřovatele
hrozí fatálním vylitím se z břehů
a kříž se pohnul
Ještě jedna otázka
na zesláblé tělo
a srdce se roztrhlo
dynamitem křivého obvinění
a kříž se pohnul..
Přečíst celé →
Královna Noc zabila už Slunce
jež s důvěrou
si lehlo do červánků
otřela ruce od krve
a poručila vánku
ať zchladí hlavu horečnou
ať utiší tvůj svízel
to co jsi léta zaséval
teď jiný aby sklízel…
Přečíst celé →
Chci zase milovat
a zlobit všechny farizeje,
lechtat tě stéblem trávy v uchu
dokud se nezasměješ
Dívat se na úplněk
a radovat se z hvězd
v údivu objevovat
krásy cizích měst
S očima dokořán
tak jako poprvé
uvidět zázraky
v kuličce duhové
a v duze vidět Boží zaslíbení -
-že miluje mne stále
že nemá pro mne odsouzení
Přečíst celé →
Už v žilách cítím život
už pulzuje tam krev
už vypuzuji větry za zauzlených střev
Už plním plíce vzduchem
nosem i přes ústa
a vytrhávám plevel co tělem prorůstal
Už protahuji údy
od krku po kotník
a otevírám oči už žral je potemník
Tu do uší mi zahřmí nejsladší volání
"už je čas vstávat, drahá
je zmrtvýchpovstání!"
Přečíst celé →
Jako vlk v rouše beránčím
Mezi ovcemi
svůj chtíč roztančím.
Strhnu je šarmem
hebkou srstí
pastýř mě mezi ovce pustí.
Tlama a zuby jako břitva
a drápy místo kopýtek
Příčinu smrti řekne pitva
Beran či vlk, jsem prostě
DOBYTEK!
Přečíst celé →
Čas hraje šachy se Smrtí,
ta když vyhraje tak vstane,
kostnatou paží gesto nesmlouvavé a
křikne „ještě další partii“
Čas stále prohrává
nejdou mu tahy jezdcem
královna strachy umírá a
král už nemá komu kralovat
Smrt chechtá se jen dutým smíchem
Tak nech je hrát, máš přece svůj Čas a
pojď se milovat!
Přečíst celé →
Rozhodl se. Nastupuje do nočního vlaku, odjíždějícího na hluboké slatiny. Koleje končí a vagón se mění v Cháronovu bárku, kde není kormidla, ani pádel. Ve svitu měsíce je na druhém břehu vidět odlesk šakalích očí a rudá záře očí vlkodlačích.
Sklo pod kůží na dlaních, zarostlé po dlouhá období nočních šarvátek v temných lesích a parohy z křišťálu, ulovené…
Přečíst celé →
Kvalita přírodou prověřená
Už žádné skvrny nikdy víc
Jsem vaše půjčka bez rizika
Užij si zábavu bez hranic
Bez vůně v bytě se neobejdeš
A měkký papír na prdel
Pohodlí, jistota, sucho a klídek
Sprej pro muže, by nesmrděl
Sekačku vytoč si u nás zdarma
že bydlíš v paneláku to nevadí
Nejvýhodnější hypotéku si vezmi
Náš finanční dům ti poradí
Život je…
Přečíst celé →
Radši si řekni co nejpřesněji
co nejexplicitněji, co nej nej
nejradikálněji, řekni mi
co nejjasněji
jako slunce, jako
duben, možná buben, žádné
možná!
řekni přesně, těsně, tělesně
vysvětli mi jednou větou
tetou i tětivou, jasně
krásně prozíravě,
hravě, jednoduše,
právě...
řekni,
řekni mi CO CHCEŠ!!!
Přečíst celé →
Kdysi jsem hrával na piáno
etudy, stupnice, sonáty
z lidové školy mě vyhodili
na prdel dostal jsem do táty
Kdysi jsem trénoval atletiku
sprint, skákání a překážky
pak rytmus srdce nevydržel
v chlastu hledal jsem náhražky
Kdysi jsem se chtěl státi knězem
latina, řečtina, Bůh a Syn
mé srdce černější než eben
zůstalo temné, plné vin
Včera jsem used…
Přečíst celé →
Je zataženo
nebe se otřepalo jako pes
představ si lásko
že by bylo pořád stejně jako dnes
Představ si že by nevyšlo už slunce
že by už stále jenom pršelo
pořád už jenom kapuca či deštník
stejně by ti to ale slušelo
Našel bych slunce ve tvých očích
tu záři z které mívám závratě
tu jiskru která zapaluje v nocích
ohnivé koně, vozy, opratě ...
Tak rád…
Přečíst celé →
Promiňte
Ještě jednou si zlehounka říhnu -
- poslední myšlenku
a syrečky s cibulí
Odpusťte
Naposledy si malinko ublinknu -
- niterné pocity
a čtyři litry piva
Pardón
Musím za dveře si trošičku ubzdít -
- zbytek duše
a fazolky v tomatě
Co čumíte hergot?!?!?
No tak jsem se ksakru podělal!!!
- přeplněná střeva
pokrytectvím, předsudkama
a žrádlem…
Přečíst celé →
Brouzdám se ulicí
stmívá se
to mám rád
Cejtim se jako pes
chtěl bych si vočuchat
každej roh
každou kostku dlažební
a potom poznat
když noc přejde
a když se rozední
co mi vlasně zbylo
Pár pachů zasunutých
v čenichu
a vzpomínka
která dává tušit
že není nic lepšího
než krásně
svobodně
vochcávat rohy!
Přečíst celé →
Kdybych se rozhodla
poznat tvé rodiče
nesměl bys prozradit
že tančím u tyče
Nesměl bys povídat
o drobkách v posteli
musel bys trochu lhát
jinak by nechtěli
aby ses miloval
s takovou hříšnicí
s holkou co chodívá
nad ránem s vopicí
Ženská co nežehlí
nešije záplaty
to není pro tebe
slyšel bys od táty!
Přečíst celé →
Mé prsty zasněně přejíždějí
místa nejtajnější
jsem sama a
chtěla bych být s tebou
chtěla bych tě mít
tak blízko jak to jenom jde
Ruka hladí teplou vlhkost
tam, kde jsi líbal včera
necítím sebe
ale tvoje ústa s polibkem
chtěla bych tě mít
tak hluboko, jak to jenom jde
Vidím tě, cítím tě i když tu nejsi
ta vášeň a touha spalující
otevírá mé tělo…
Přečíst celé →
Jediným pohledem svede i anděla
je to jen mimoděk, vlastně to nechtěla
Jediným mrknutím znesvětí svatyni
anděl je v rozpacích, už stojí v předsíni
Jediným úsměvem svede i papeže
a pak ho v kapličce jazykem podřeže
Jen jedním slůvečkem uchopí myšlenku
a pak s ní nahatá pobíhá po venku
Přečíst celé →
To jenom nám bláznům padá stříbro z nebe rovnou do dlaní
to jenom nám v děravých botech není zima
Jen pro nás spřádá symfonii hrdlo havraní
a svoboda sladká i za mříží ústavní vždy dřímá
Toužíme dávat z naší prázdnoty a srdce
po okraj plné bolem
/otázky v očích a dlaně napřažené k milování/
Věříme že jednou musí jít někdo kolem
Kouzelná flétna co…
Přečíst celé →
Můj milý,
dám ti na památku
kousíček svojí samoty
dám ti z uschlé růže
pár okvětních plátků
jsou cítit prachem jako ty
Můj drahý,
dám ti kapku z moře
kapku z moře slz tu poslední
zajiskří jako démant na tvém spánku
s paprsky slunce v poledni
Má lásko,
co bych ti ještě dala?
Co dát Ti mohu ze své chudoby?
Byli jsme jedno a teď roztrženi
nejsou dvě…
Přečíst celé →
Každý má svého anděla
tolik bych si přála
pohladit jeho něžnou dlaň
zeptat se ho jak se má
a pak bych s ním třeba letěla
aby mi ukázal svůj svět
Stačilo by mi jen pár vět
zeptala bych se ho
jestli mu není smutno
a co ho trápí na lidech
jestli já mohu pomoci
a z čeho že mívá radost
Chtěla bych mu dát napít
pak zahnat jeho hlad
a zahřát jeho nohy…
Přečíst celé →
Přišel za mnou anděl z Nebe
vlez' si ke mně pod deku
lidská nenávist že zebe
řek' a dal se do breku
Jedním křídlem halí tváře
druhým zimu rozhání
světlo z jeho svatozáře
je půlnoční svítání
Anděli můj z Nebe pane
kde ses vzal v mém pokoji
ať mé srdce láskou plane
tvoji bolest zahojí
Nejsou to jen moje slzy
co se třpytí na tváři
celé Nebe stašně…
Přečíst celé →
Venku je mlha, sychravo, už zase prší
a já jsem jako blázen s rozechvělou duší,
co neumí říct ne svým snům
Tak pořád stavím ten svůj dům
co nemá základů a vím, že jednou spadne
však v mojí touze není bázně žádné,
že rozpadne se v nic
Snad měla bych chtít víc,
nespokojit se s časnou radostí,
snad měla bych míti za dosti
že člověk jsem a můžu milovat,
žít…
Přečíst celé →
Sedím u Krásné brány tvého srdce
Jsem chromá, slepá a na smrt znavená
Mám sílu jenom natahovat ruce tam
Kde cítím že jde almužna
A na tvé bráně tuším stále zámek
Jak poznat mám že jsem už pozvaná
Tu za Krásnou branou slyším hrozný nářek
a z mého těla padá únava
Teď nevzpomínám si jak se to vlastně stalo
Prostě jsem vstala oči protřela
a narovnala zvykem…
Přečíst celé →
Pod tíhou jeho pera
se drtí myšlenky
na galaktický prach
V jeho zdánlivě
nesouvislých projevech
můžeš v pravdě
tušit dotek věčnosti
kterak se v objetí
s pomíjivostí
nezadržitelně řítí
skrze tvou mysl a
dává znát
že pořád jenom tápeme
ve svých
realitách
Přečíst celé →
