Bolek Bulena Bublina
Pražský básník a bohém, hráč na klávesy a dechové nástroje v mnohých seskupeních a v neposlední řadě i poštovský panáček.
Nacházíte se na stránce: Autoři /
Bolek Bulena Bublina
-----
Ej, vy malebné mraky,co se odrážíte na zrcadle řeky.
Jestlipak vy víte kam
odvezou mě nakonec tyhle vlaky.
Éj ty slunko, co tu svítíš.
Zdalipak ty taky vidíš -
- mé panenky zatoulané
v síti žití zapletené?
Oj, ty ptáčku, co tu zpíváš.
A ty koníčku, co tu křepčíš,
jestli ránko rozechvíváš?
A ty řeko! Kam ty tečeš?
Že mě sebou neodneseš.....
Oslí láska
Tak mi dnes vrátili starý kolotočLežím pod ním zpitý a vezu se na něm zároveň
Zpátky ty samé bludné city a pocity
Tu samou iluzi nově natřenou
Tak mi dnes vrátili starý kolotoč
Na němž jsem vycpaným oslíkem
Stánkařská
Chocholetý rošťák ananasvzpomíná na svou dalekou vlast.
Hrušky s jablky vedou filosofický spor
veliký meloun je sčítá
náhle je rozříznut,
červeným úsměvem lidi vítá.
Kuličky vína schouleny v hrozny si šeptají
a pan Mrkev dělá, že je mrtev.
Vedle na stánku skleněnou armádu kořenek
v mnohostupy řadí prodavač pološílený.
Prší. . .
(Blondýna)
Malá blondýna a její krabice vínakráčí ránem.
A pocit v kouři z aut plave
a prolíná se s echem strojů,
kladiv a krumpáčů.
Ospalé hlasy přikládají pod vařící se den.
Kašlem ...
Zelináři se hádají
Ve světě jsou masakry
V duši nepokoje
Pták imituje mobil
Hnijící ovoce vůkol se šklebí
Vítr se plaší
Holub běží za letícím vajgle
Můj klobouk letí za nimi
Blondýna loká a hledí za sluncem.
Sobotní sentimentální procházka
Bloudil jsem starou PrahouSám se smutnou hlavou
Slunce měnilo nebe v červené moře
Červánky byly jak
sny v nichž lítám někde nahoře.
Stromy se ve větru kývaly,
jak kdyby bez slz plakaly.
Domy na mě svými okny mrkaly
Některé na pozdrav chtěly smeknout střechu
Já do dalších bitev života nabíral dechu.
Stromy my cosi tajily
A když setmělo se za chvíli
O mém žalu se spolu bavily
Až nakonec všechno zlehčily.
Chvíli jsem stál proti větru
Nechával odvát trampoty
Pak trochu změněn vydal jsem se k metru
a Věřil v lepší soboty.
(březen 1998)
Podzim 2004
Havran sedí na trolejia čumí do Modřan.
Listí v sličné beznaději
létá do všech stran.
Mám rád padající listí
ať mám zrovna smutek, nebo štěstí...
Podzim 2002
Voda jiskří ranním klidem,ptáček čepýří se.
Pohne to ve mě mrtvým ledem,
stromy usmějí se.
Touhou zamotanou
Loukou krásnou
Sny mě houpou
Jaro 2005
Vítr čechrá ohambí trávěŘeka tančí vlnčík
Mraky malují vodovkama
"Žít se dá i mech", brumlá strom
Listí prolétlo skrz hlavu
Brigáda v hypermarketu
Včera mi na hlavu upadloV krabici spící čerpadlo
Tato skladová příhoda
V mém mozku cosi změnila
Regály vysoko nad standardem
Břinklo to divným akordem
Hypermarketu atmosféra
Z hlavy mi ale krev nevyvěrá
V žárovce cosi mi zablikalo
Makal sem dál jako by se nic nestalo
Teprv teď hukot se ozývá
Jako když moře mě objímá
Včera mi na hlavu upadlo
V krabici spící čerpadlo
Reggeae Reggeae Regály...
JEDNOU V NEDĚLI RÁNO
Seděl jsem ve stánkuPozoroval jsem chlapa, který
Vylezl z kanálu
Nastoupil do auta a odjel
Vedle stánku stál nafouklej holub
Čekal na smrt
Bylo mi špatně, měl jsem chuť
Na polívku a na spánek
Seděl jsem a čekal kdy ožiju
A kdy přijde pro holuba
Smrt v nedělním ohozu
A kdy přestanou padat
Boží slzy ..