Autoři / Linhart Ondřej / Mlčení bez psa

AUTORSKÁ TVORBA

Mlčení bez psa

Linhart Ondřej

Příznačné odpoledne pro zimu .Velmi pomalá chůze , jako když venčíte psa,ale on šel bez něj. Dlaně se hřejí v kapsách kabátu .Procházka . Mlčel a tím říkal vše.Vychutnával si o čem by mohl člověk na takovéhle soukromé vycházce přemýšlet.O ztracených láskách,o přátelích,o problémech doma,o své každodenní práci ,o svém pokoji - jestli ty kytky , co už má od léta za oknem,by neměl dát někam dovnitř,když již čtrnáct dní venku sněží . Nepřemýšlel ani o hudbě, která se mu právě hnala hlavou, jak splašené stádo Rolling Stones. Nepřemýšlel ani o rumu ,který ho teď hřál,ani o těch očích,které ho upoutaly na stanici vlaku do Nebe ,ani o cestě,na kterou se měl za pár dní vydat.Mohl bych pokračovat dál ,ale to už byl mezitím v baru a objednával si pití s mladou Mexičankou Bar opřený o barmana , silná hudba ,twist , svůdné pohledy , citron a sůl,hry dýmu v kuželech světel , neóny a neustálé přesouvání barových stoliček . Rozpité sklenice a doutnající cigarety.Ohraný jukebox. Cestou domů ho potěšilo jen, že alespoň vyzkouší svůj nový budík. Ráno zaspal . Zavolal do práce,že mu v bytě praskl vodovod a čeká na instalatéra . Instalatér nainstaloval novou hru a Silver se vrátil do včerejšího baru , kde pracoval. Obsluhoval lidi,naléval drinky až do večera.Při práci přemýšlel hlavně o vrstvách. O tom,že vlastně nejlíp se pobaví se svými vrstevníky a že seznámit se úspěšně s jinou vrstvou je vlastně náhoda,nebo ukázka jak nejlépe milovat své okolí.Pak ještě chvíli přemítal o tom,že nejlepší je v baru sedět co nejblíže záchodků,protože tím shledá všechny, kteří do baru přišli. Den končil a každý čekal happyend.

← Zpět na profil autora