Ruka

Bolí mě ruka - ta pravá,
jak malýho kluka, kulka se projede tělem,
pasažér metrem - změřím tě metrem má drahá,
jak bicyklista - obličejem,
krása nesmírná - vrývám se do noci tvých záclon
a stoupám dotykem po hromosvodu stáří tvého domu.
Když nemohu - nakrájím ti oblohu,
poprvé spím sám s rukou na spánku
jež přináší sny 9 mm-ové velikosti pornofilmu.
Bolí mě ruka - ta co není od srdce,
zničeho nic - jen tak - prý nic není,
řekl mi rybář, co seděl vedle na stoličce asi od velryby,
cestou z posilovny - cestou necestou.
Ruka mě ale stále bolí
a píchá u srdce dýka složená z býka ženy
zmražené složitostí nabíraných myšlenek.
Bolavá ruka - zub těla tetování,
umávaná z vlaků a zastávek nad polem,
uhoněná, upracovaná, uhlazená, přimáčknutá,
v křeči uječená, nastavená, bolestí zabraná
zbraní kloubů zbavená, růžově zbarvená,
pěst bolavá s rukama na plácku bouchaná,
někde na mostě na konci Čech,
na konci těla,
náhle se pohla
- ruka
- mnohdy bolestí oněmělá.