Lidé se už neumějí radovat

Lidé se už neumějí radovat,
jako ostružiny v zimě.
Začíná mě škrtit můj ženský šat,
zřejmě jsem ještě neuzrál.
Posloucháme minulost
ve sluchátkách,
někdy zašumí
na stěnu hrách.
V kloubu duše,
tam není jaksi jednoduché
ohýbat kolem Jednoduše
ložisko.
Až budou všude automaty na šampaňský
a ve vesmíru
nemimozemšťani,
začnou ostružiny kvésti.