Camelquerque — Spolek neformálních umělců
Autoři / Pillow David

Pillow David

pillow

(1979-Ostrava*) - básník, prozaik, příležitostný DJ. Pořádá a moderuje literárně-hudební pořady Básnickou revue, Otevírání a jiné tematické večery. Spolupracuje s hudebníky, výtvarníky a dalšími umělci. Zabývá se komiksovou tvorbou, divadlem, kavárenskou kulturou, kolážovou fotografií, vystupuje s dekadentním uskupením Dialogy s klavírem. Publikoval ve Spisovatelských listech, Lidových novinách, antologiích ad. Debutoval sbírkou básní a povídek Vzkazy Madame X (2012, Beletris), posléze mu vyšel limitovaný náklad crazy prózy Antihrdinové (2015, Beletris). Verši a doslovem přispěl do básnického almanachů Na hraně a Zpěvy Ulice (nakl. Otevření). Nejnověji mu vyšla sbírka Pokušitel laní (2023, Otevření). Žije a tvoří mezi Prahou a vlakovými kupé.

Web autora ↗

AUTORSKÁ TVORBA

Publikované texty

10 textů

NAVŽDY

V rytmu valčíku vtančila jsi do mých dní, nyní cítím se jako v letadle bez autopilota. Vše je možné jen s tebou, baletko poslední. Je černá deštivá sobota. Zrak mám poněkud zkalený. Pospávám na starém kanapi ze společnosti vyloučený. Mé vavříny shořely dávno na bitevním poli slávy. Ve své poslední záporné roli nehnu se na krok od tebe. Ve…
Přečíst celé →

ZPOMALENÉ DECHY

Květy krvavé, lesy hluboké. Zprávy nejasné, zkreslené, vraždy cyniků na programu dne. Ztratili jsme ty nejlepší a ještě o některé přijdeme. Tlukot srdce stále nahlas zní. Mysl volá po změně, po ženě. S leitmotivem opětovného sblížení v hříšném tanci mezi ztroskotanci zapadneme do ulice Přístavní (Pokušitel laní, 2023)
Přečíst celé →

KONEC ASKEZE

Oděni v rudém horku milování. V pokoji zahaleném mezi bděním a sněním procházíme proměnami. Za okny šumí vydatný déšť, podzim rozlévá paletu s barvami. Něhu následuje vyznání. Nad kávou černou ve sladkobolném povídání obrušujeme si hrany (Zpěvy ulice, 2023)
Přečíst celé →

VEČERNÍ EXPRESE

Rety umlčené do modrých tkanin zahalené. Soumrak poznenáhlu klene. V zajetí dní a mlhovin. S večerem svírám pochodeň. Žár mihotá se zpovzdálí nad Edenem, kde noc nikdy nepřechází v den. Zapovězen nebude žádný sen. (Na hraně, 2020)
Přečíst celé →

PŘÍSLIBY NĚHY

Vzdálené jsou naděje, bližší podzimu mihotání, stesk provází třpytivý žal a přeci v nás něhy žár zcela neskonal. Za zvuků gramofonu k nám promlouvá dál. Melodie tišící lék navodí, v nicotě ukrývá se poblouznění, pel, jež teprve odhalíme, samota čekající na rozednění, na zážitky hlubší a ty jiné.
Přečíst celé →

NA OLŠANECH

Na Olšanech vystavují andělé těla. Posmutnělá galerie posledního odpočinku honosných výklenků a majestátních hrobek. Nad nimiž vznáší se piano Filipa Topola. Tam, kde se zkracuje básníkům dech a těla děv rozpadají se na atomy. Na Olšanech, kde smrt zdá se být něčím vyšším. V rytmu valčíku vede nás na okraj sladkých propastí.
Přečíst celé →

PŘED USNUTÍM

Ještě se rtěnkou na obličeji ulehám ke spánku, pěvně svíraje svoji trofej, vlhké tmavé prádlo. Nadmíru vzrušený Tě v představách svlékám. V kavárnách, non-stopech před tebou smekám.
Přečíst celé →

KOCHOVO PROZŘENÍ

V paradoxech snění s neotevřenými padáky propadáme se do hlubin spánku. Dočasná smrt přichází téměř okamžitě. S pohledy oživlých zombie mžouráme do vysklených zrcadel, za nimiž skví se vzácné orchideje, akty milostných her, naše vznešené beznaděje
Přečíst celé →

SBĚRATELKA BASNÍKŮ

Knihy poetů vrší se jí na policích knihovničky. Některé zbrusu nové, jiné s nepatrnými flíčky. Také jsem v jejích sítích načas uvíznul, posléze zakusil rozkoš nevídanou. Kterak mne magií opojnou ovinula. Prošel jsem zvláštní branou, zabloudil do chodeb tajemných. Má průvodkyně ukázala mi tajné spisy časů minulých. Pak při zhasnutém světle mne…
Přečíst celé →