Pavouk

Pavouk je rybář větru,
vlastní sračky jsou jeho zbraň.
Chytí tě do nich - tvůj poslední úlet,
než pustí do tebe svůj jed.
Vytáhne tě s nima z louže a ty se topíš dál.
Loví mouchy a pak je láskou kouše,
Za co by jinak stál.

Pavouk je v klidu - oni přiletí sami.

Tam dole v černý kanceláři žije,

pavouk má oči všude,

sleduje zprávy,čte si a pořád vlastně loví.

Viděl jsem pavouka ,jak lítá,

viděl jsem pavouka,jak si to rozdává s jiným.

Viděl jsem pavouka,jak ho zabila

jeho vlastní oběť,

viděl jsem pavouka ,jak žere rybu.

Viděl jsem pavouka,který mě chytil do mé vlastní sítě.