Přátelé moji drazí, jedině pokročilá noční doba, jakož i pokročilý stupeň mé i vaší společenské únavy, dovoluje mi nyní vypovědět vám velmi delikátní příběh, kterému zřejmě jen stěží uvěříte. Přesto se odehrál přesně tak, jak jej uslyšíte, na mou čest! Byl jsem tenkrát ještě velmi mlád, nicméně ne úplný holobrádek, neboť už jsem nosil pěkně nakroucené…
Přečíst celé →
Tak jsem se přece dostal na vojnu, ačkoli mi bylo už skoro třicet let a navíc jsem si před lety odsloužil náhradní vojenskou službu, takzvanou civilku, částečně na jedné poliklinice, převážně pak v akademické knihovně. Nu což, civilní služba mi tedy nebyla státem započítána, zřejmě se s tím nedá nic dělat. Asi to je má vlastenecká povinnost, sloužit přímo…
Přečíst celé →
Svědila mě hlava. Sáhl jsem si do vlasů a něco nahmatal, něco živého. Podíval jsem se na to a vyděsil se. Byla to velká, krví a mastnotou nacucaná, veš. Zhnuseně jsem ji odhodil a počal si prohrabávat kštici. Odporně velké vši a hnidy opadávaly ze mě jako plody z ovocného stromu. Zezadu na mě někdo rozkazovačně zakřičel. Ohlédl jsem se a spatřil svého…
Přečíst celé →
Jedné letní noci na rozhraní Libně a Vysočan, kousek od hospody s kouzelným názvem Pohádka, ležel na chodníku osvětleném lampou obrovský chlap. Na výšku měřil asi tři metry a jeho nahoru a dolu se pohybující se panděro připomínalo sopku před výbuchem. Obr hlasitě chrápal, škytal a říhal. Chvíli jsem ho pozoroval a pak jsem šel k zahrádce před Pohádku, kde…
Přečíst celé →
Na místě bývalého holešovického kina Domovina je nyní hospoda se zahrádkou. Sedím zde s několika přáteli a popíjíme pivo. Je tu hudebník a humorista Ivan Mládek, který má u stolu položený velký pohybující se baťoh. Ptáme se Mládka, co má v zavazadle. Prý tam má živého ptakopyska. Příliš to nechápeme. Mládek se směje, otevírá baťoh a z něj se skutečně…
Přečíst celé →
Protože jsem vězněm koncentračního tábora, není divu, že mám stále hlad, tak jako moji přátelé spoluvězni. Se dvěma z nich jsem se domluvil na uspořádání oběda. Tajně jsme vlezli do liduprázdné kuchyně, našli potraviny a nádobí a pustili se do kuchtění. Bude to vepřový guláš s bramborem, mňam! Do obřího hrnce sypeme kopu brambor a spoustu masa. Hustá…
Přečíst celé →
Maje dostaveníčko s rozkošnou blondýnkou, očekával jsem ji, sedě v zahradní restauraci, kde můj zrak upoutala půvabná dvojice něžného pohlaví právě dorazivší. Mladší z nich, ještě slečna, odešla na toaletu, zatímco druhá, již zralá žena, přisedla si ke mně. Po příjemné konverzaci chystali jsme se k odchodu, avšak po schovance mé společnice nebylo ani vidu,…
Přečíst celé →
Jsem zase malým chlapcem a sedím s dědečkem na trávníku v parku.Dědeček otevírá knihu s krásnými obrázky, jistěže dobrodružnou. Jedná se o Děti kapitána Granta od Julesa Verna či něco podobného. Nahlížím dědečkovi přes rameno a čtu si s ním. A tehdy jsem vtažen do děje knihy jako jedna z jejích postav. Nyní jsem anglickým koloniálním důstojníkem v africké…
Přečíst celé →
Procházím se Stromovkou, když si povšimnu čehosi ne úplně nezajímavého. Na trávníku leží cosi a dýmá. Jdu blíž a vidím, že je to notně ohořelé. Zdvíhám to a snažím se to rozpoznat. Vzdáleně to připomíná plyšovou hračku. Převracím ji všelijak v rukou a zkoumám ji. Tu by mohla být posmutnělá grimasa tlamičky, tu by mohla být ouška. Náhle se rozpomínám a…
Přečíst celé →
Projížděl jsem se na bicyklu po lesních cestách našimi krásnými hvozdy. Kousek přede mnou jel valník tažený koněm, alespoň tak se situace jevila z mého pohledu. Když jsem však pořádně šlápl do šlapek a předejel povoz, nestačil jsem se divit. Vůz nebyl tažen koněm, nýbrž kentaurem, a sice samicí! Hříva uhlově černých vlasů pokrývala půvabná ramena a padala…
Přečíst celé →
Bylo příjemné letní počasí a já trávil dovolenou na chalupě. Rozmlouval jsem přes plot s naším sousedem, starým panem Švestkou, o rychlosti zahradních traktůrků. Slovo dalo slovo a ještě to odpoledne jsme vyhlásili závod. Start byl pod kopcem u kravína a cíl až na návsi. Pro vítěze byla připravena cena v podobě tří hlávek zelí. Sešlo se poměrně hodně lidí.…
Přečíst celé →
Krásný letní den. Procházím se po zahradě a pak vycházím ven na cestu. Stojím tam s hlavou zakloněnou, rukama si cloním pohled od slunečních paprsků a mžourám do nádherné modré oblohy, do bílých mraků. Odněkud z dálky se ke mně přibližuje silný brumlavý zvuk: brmm brmm brmm brmm brmm brmm brmm… A už ho vidím! Je to čmelák, avšak ne onen chráněný druh hmyzu…
Přečíst celé →
obraz tváře na sluneční obloze
kolem hlavy zvláštní aureolu
možná staré božstvo z jiných světů
pomalu postupujeme pouští
trpíce žízní v této výhni
a já se musím ptát
čí vlastně byl ten hloupý nápad
přehodit přes sebe teplé deky
zformovat skupinu čtyř dospělých mužů
do podoby maškarního koně
a vyrazit do písečných plání?
ten obraz tváře na obloze…
Přečíst celé →
milenka mi v noci nakreslila na břicho
nádherného bílého koně v běhu
na němž sedí vousatý trpaslík
probudila mě přitom
ale hned jsem zase usnul
ráno nám do pokoje vlezl
nějaký malý obtloustlý chlapec
a vzbudil nás
usnuli jsme sotva jsem ho vyhodil
ale on se za chvíli opět vrátil
znovu jsem ho vyhodil
a opět jsme usnuli
jenže on měl tu drzost…
Přečíst celé →
velký netopýr s lidskou hlavou
létá zubní ordinací kolem dokola
kdepak
není to ordinace
je to byt jednoho známého
ba ne
je to zubní ordinace
a létá v ní kolem dokola
velký netopýr
s hlavou jednoho známého
ale kdeže
je to byt jednoho známého
připomínající zubní ordinaci
a v ní kolem dokola
létá má hlava na těle netopýra
a jeden známý
se…
Přečíst celé →
v hospodě
přede mnou u stolu
na lavici sedí či stojí
muž bez rukou i nohou
muž trup
prostovlasý
buřinku na věšáku
oblečen v černé sako
před sebou sklenici piva
pochechtává se opilý
kumpán ho zvedá
vzduchem s ním hází
pár kapek moči
z trupíka odlétá
na lavici se vytvořila
loužička
Přečíst celé →
opuštěný dvůr
mezi opuštěnými domy
za noci beze hvězd
osvětlen úplňkem
přichází zavalitý muž
zrzavec
asi padesátiletý
něco s sebou vleče
snad soudek či kanystr
zdvíhá to nad sebe
polévá se něčím
důkladně
od hlavy až k patě
pokládá to na zem
pak drobný
krátký pohyb obou rukou
prskavý zvuk
a muž se v tu ránu rozzáří
jak vzplanuvší vánoční…
Přečíst celé →
obezděný temnotou ducha
trávil jsem své tělo jedy
a trápil svoji mysl
za tyto hříchy
byl jsem odsouzen
k utnutí pravé ruky
probuzen štěkotem psa
osvobozen tak od trestu
vyhlédl jsem z okna
nad městem visel
obrovský rudý
měsíc v úplňku
Přečíst celé →
spát při otevřeném okně
snít s otevřenýma očima
to se nevyplácí
zavání to silným pudem sebezáhuby
spát s otevřenýma očima
snít letní nocí
snít o snídani
snídat sen
a pak padat
zvolna padat
padat hluboko a rychle
přímo závratně
spát s otevřenýma očima
otevřenýma doširoka
na dlažbě pod oknem
Přečíst celé →
kráčel z kopce pozpátku
s někým si mne spletl
a pozdravil mě
země byla opravdu kulatá
vzduchem plula ženská pozadí
hukot mořského přílivu sílil
a sílil…
Přečíst celé →
obrovská oranžová mandarinka
ozařuje půlnoční řeku
pod starým železničním mostem
na níž se tiše pohupují labutě
vlivem tmy černobílé
světla lamp z protějšího nábřeží
mihotají se v dlouhých
barevných stínech
na poklidném a temném
zrcadle hladiny
po nebi pluje mořský koník
na jeho hřbetě sedí hajaja
něžně si pobrukuje
dětskou ukolébavku
o…
Přečíst celé →
poklidně
pozvolna
pomalu
pomaličku
pomalounku
lenivě
loudavě
hlavně však
ospale
zahloubat se
zahloubat
do prachových peřin
pak ponořit se
hluboko
hluboko
hluboko
v sebe sama
a tam…
…slintavě snovat sny
rozkoší kanit si
na polštář
kanit
kanit
a kanit
Přečíst celé →
