Teď

Bezejmenný palec
Jen tak na prsten navléc i
nevědomí
boj o vědomí
a všichni se ztrácíme na moment v realitě jiné reality,
jako led vhozený na ostří teplého čaje snídaní,
teplé vlhké noci, která již nikdy nebude
v rámci globálního přitulování,
protože tulení je jedinost i přimykání, smykání i odmykání duší nafouklých k popukání,
to jediné neidentifikovatelné
Rozprostřené před okny očí - našich,
i všechny ty myšlenky dnes ráno
rozlité po stole,
jak asfalt nové cestě....
Zdravím tě Starý Skřípající Písku!
Pravda za pravdu
Výměna názorů
Běžná konverzace
bojím se stáří a prachu na víčkách
Žena pod pultem
Čas
Dj Error
Čas
Nevědomí
Letí to, přistává a zase
letí