Voháknout se jak lord

Voháknout se jak lord ... hákovat,
čekat na kafe, až vystydne
a přitom vychladnout,

přijít do práce pozdě
a tvářit se , že přicházíte v pravý čas.

Pracovat do zblbnutí,
že už ani nevíte, co je to vlastně práce.

Jako malej jsem se snažil myslel,
že práce je : Vykopat velkou jámu
Táta mi to nějak naznačoval..
Myslel jsem ,že budu chodit do práce psát básničky.
Vždycky to tak cítím,
ale přijdu do práce a básně se ukládají k noclehu
v pelechu z medu a tepla v lůně mé první lásky, kde se klube
naše spolčení, naše dítě....za tři měsíce !!
..jaký bude mít hlas?
Naše první dítě..

Mí světlo je monitor
a uši přecpané reklamámy.

Kdysi jsem se ptával větru:
A nemůžeme už někdy umřít?
To jsem asi začal chodit do práce.

Mám strach,
že někdo , koho mám rád zemře...
....asi vypnu to rádio....
stejně nikoho neposlouchá

Jsem tě hodný?
Jsem těhotný..
a zdává se mi jak někde a všude se odrážím od země na kolečkových bruslích a před sebou držím kočárek,
nebo vozík z Delvity ...?......