Janota Vít

Proč právě vzpomínka na venkovskou diskotéku v polovině osmdesátých let s tanečním parketem vyskládaným jako šachovnice z barevných skleněných čtverců Proč právě nahořklá vůně starého cigaretového kouře zažraná v plyši propálených křesel V epoše vlajících záclon V čase který sestával výhradně z nehybných sobotních dopolední Kdy cesty vedly…

I ty dvě srny pochopily že ten večer patřím k nim Stály tiše uprostřed louky a pomalu se za mnou otáčely Krajina jako utržený prám zvolna klesala do tmy první soumrak napínal tažná lana dehtovaného remorkéru noci Celý prostor se postupně podřizoval jakési nejasné středové symetrii ve které se vše odzrcadleno ocitalo v rovině snů a spekulací …

I. Velký vůz řekla jsi mi trčí každý večer ze střechy našeho domu Je půlka zimy nad smutným sídlištěm balón noci visí A zívat se chce nad starými časopisy které jsem nevrátil už nevím komu II. Možná že některé věci dějí se jenom tak bez hlubšího skrytého smyslu Mladé ženy lakují si nehty na nohou jen aby je měly barevné A my neschopní…

Praha zničená deštěm - Praga Caput Regni Prolog Ve vzpěrách mostů pod náspy pohanských bohů vytékala voda z rezavých trubek dva dny pršelo Jsem člověk uvízlý v nulovém bodě ve výslednici neurčitých protichůdných sil neurčitého času někde na pokraji středního věku člověk sestupující do bran starodávného města do kotliny mlhy a kouře nastokrát…