Z CYKLU BÁSNĚ PSANÉ HEKEM

Vždyť jsem mimo !
Vždyť jsem mimo !
Vždyť jsem mimo !
Vždyť jsem mimo !
Vždyť jsem mimo !
Vždyť jsem mimo !
Vždyť jsem mimo !
Vždyť jsem mimo !
Vždyť jsem mimo !
Vždyť jsem mimo !

Již zklidněn padajícím sněhem i mrtvých lehem
a v televizi bez příběhů a přesto s během
z vůle strachu bojím se čím dál víc,
když do slabin se těch druhých
snažíme stále trefovat.
Pilátství!!
Křičím na sebe,když kopíruji hudbu,jež povznáší i v ústech.

Stáhnu si kalhoty
a poslední betaverzi svýho života.
Už nemám na novou instalaci.
Svět plnej kracků a smrti.
Svět plnej nedorozumění a bootovacích disket.
Jsem naladěném na jednom přenosu,
jak piju černou kávu.
Poslouchám přes zeď sousedy,
poslouchám ? to jediné mi zbylo.
Krev na rukách a pak i na kytaře,
zkřížím si cestu domů
a pak začnu milovat?a litovat,
že jsem nikdy nežil zdravě.

V tomhle městě kde se ztrácej milenky,milenci i nemoci,
čím dál ,tím víc začínáš myslet jen na dvě věci:
sebevražda,nebo sex.
Je to život a smrt.
To první je na tobě,říkám si každém den,než se poprvé pokusím usmát.
Vzpoura se v tobě hromadí proti autobusům,v kterejch se držíš ?
Hm asi je to madlo,co tě zachraňuje před upadnutím?..