Camelquerque — Spolek neformálních umělců
Autoři / Matzenauer Michal

Matzenauer Michal

matzenauer

(*1947). Básník a výtvarník, do roku 1989 publikoval v samizdatových časopisech, sbomících a vydal dvě básnické sbírky Alkohol v krvi a Pokročilá doba. Účastnil se také několika jednodenních nebo jednohodinových výstav. Od roku 1989 vydal několik knih poesie (Ostrovy v hlavě, Soukromý labyrint atd.), měl řadu samostatných i skupinových výstav. Publikoval a vystavoval i v zahraničí a ilustroval několik prozaických a básnických knížek (Postavy na zpracování, Pití čaje ve volné krajině aj.)

Web autora ↗

AUTORSKÁ TVORBA

Publikované texty

15 textů

IV.

Karle nemáte doma něco zbytečného co byste mi mohl dát ? To nemám ale mohl bych vám dát do držky Tak to jsem nemyslel To by bylo víc než co jsem po vás chtěl ?/(/~~:-?-~~~ >c:;-- . /;,z~ ~~c--á~ d'ce. ?&-...:.. ~~,.<'J ~?----:?:;?' ~ ~C-'J~ ~ .~ .~Á -~ ~7~ ~( ?~? " Mordyje co se to zase stalo To aby si člověk pověsil na dveře Pomohlo by možná zbrusu novou…
Přečíst celé →

Doktor

Šel jsem navštívit lékaře ale bylo už pozdě Ležel už v posledním tažení a na stole vzkaz Ta diagnóza byla špatná ze samé podstaty
Přečíst celé →

Nenávist

Piju krev Sedím doma nikam nejdu ale určitě někomu piju krev Kdybych aspoň věděl komu nebo proč a kolik Jenže někomu piju krev a vůbec nevím komu Prostě si na mě vzpomene a já nemůžu vůbec nic dělat abych mu ji nepil Chudák už je celý bílý On mi nic neudělal a já pro něj nemůžu udělat vůbec nic Sedím doma on nervózně pobíhá někde městem skřípe zubama a já…
Přečíst celé →

Co se děje

Co se děje Kdy to přišlo Je to stále ještě tady Ale když to odvoláme Nenajde se nikdo asi Kdo by ještě pomohl nám aby se nám dobře žilo a měli jsme všeho dosti Stejně máme celkem vzato vzpomínky na lepší časy Chodili jsme do kostelů Nosili jsme dlouhé vlasy Vzpomínat je celkem dobré Není to však k uživení Po poledni zas to přišlo Šlo to támhle tamtím…
Přečíst celé →

Nechoď mi sem na snídani

Nechoď mi sem na snídani Zůstaň raděj doma přeci Nevíš vůbec jak se chovat a já stále lovím raky abych hlady neumřela Napsala jsem tvému otci aby přijel na Vánoce ale nevím co pak bude když se stejně nechce vrátit aj á sama nevím ani jestli ho chci ještě vidět když je pořád samá ženská Namažu ti chleba s máslem Už ti ho tu raděj balím A však sněz ho…
Přečíst celé →

Krpce

Krpce jsou valašské boty a nosili je muži i ženy Za mého mládí je nosili už jen tanečníci a zpěváci valašského krůžku Můj kamarád v nich tančil odzemek V tom souboru byl ogar jen on a jinak tam byly jen samé cérky Trochu jsme se mu smáli a trochu záviděli protože to opravdu uměl Po okupaci rusáky v osmašedesátém emigroval do Kanady Po dvaceti letech se…
Přečíst celé →

Underground

Úsměvní staříci ve vlněných podvlékačkách vyrábějí idylu mládí Nahoru dolu dolu nahoru Cestička k domovu vyježděná ruskými pásáky Za všechny akordy Hosana Nejde jim na rozum ta melodie Všechny ty noty Všechna ta slova Hosana Všechna ta tajemná slova a všechna ta tajemství Tolik půllitrů svět nezažije Hosana Přece to nebudete míchat Panák slovo Slovo…
Přečíst celé →

Jen jedenáct průklepákú

Jen jedenáct průklepáků dvanáctý se nedá číst Jen jedenáct průklepáků dál je nečitelný list Vole všechno je to rozmazané Rozmazané i namazané Vole jsme v televizi vole a všechno je to rozmazané Rozmazané i namazané Pták který stříhá nohama Útržky myšlenek na budoucnost nemůžou vrátit skutečnost která je přítomná Ne utečeš Neuletíš Neuplaveš Nezmizíš…
Přečíst celé →

Praštěná pohádka

Veselý domeček proradnýho strejčka uprostřed návsi vlevo mlejn jindy vpravo záleží jak si stoupneš a najednou proti tobě ježišek velkej jak bejk a když si prdneš všechno zmizí
Přečíst celé →

Hřebíky

Smrtící hřebíky trčí z trámu a kape z nich krev na bezdomovce opřeného o zeď který drží v ruce nedopitou láhev kořalky Zapomněl jsem vám říci že dostal zbrusu nové ponožky ale nevěděl co s nimi a tak je rozpáral na tenké proužky a vyrobil molotovův koktejl aby se podělil o všechen vztek a zlobu světa
Přečíst celé →

Dar

Bůh se nade mnou slitoval a dal mi schopnost udělat něco naprosto nedůležitého Chytil jsem příležitost pevně za pačesy
Přečíst celé →

Jirka Plaček (Básník, spisovatel a biolog)

Když já přijdu do hospody tak po druhým pivu už nemůžu poslouchat ty kecy a jak jsem hlasitý tak po třetím mě už vyhazují Já ty lidi tak otravuju Ráno když si nedám pivo tak nejsem schopný vstát a když si ho dám tak zase nemůžu psát protože já píšu jen naprosto střízlivý takže já jsem vyřízený Mám tady kufr pod postelí a tam mám rozepsaný věci dokonce…
Přečíst celé →

Tanec

Není pohybově nadán takže chodí tančit až k ránu po čtyřech lahvích To už se tam točí a motá Lidé se smějí a on se směje taky Vypadá jako blbec ale většinou to nikomu nevadí Kdyby si aspoň mohl sebe vážit jenže padá a propadá se tam kde už nic není odkud není návratu Paměť se uzavírá Ta paměť je hyena svědomí
Přečíst celé →

Za okny někdo čeká

Slunce na obloze si celý den svítí a svítí do oken za kterými někdo čeká Za tímto oknem čeká žena na svého muže a říká si že už by měl být doma Tam za tím oknem čeká v postýlce dítě a občas mumlá slovo maminka a tam zase čeká muž a říká ať se vrátí To slunce svítí do těch oken dokud nenastane noc
Přečíst celé →