Ticho Básník
(*1973) Vlastním jménem František Vaněček absolvoval obor pěstitel rostlin na Střední zemědělské technické škole v Rakovníku, po rekvalifikaci na Masarykově dopravní škole pracoval jako železniční signalista a vystřídal řadu dalších zaměstnání. Od roku 1997 vytváří experimentální a konceptuální „noviny poezie“ Noc, jež vystavuje doma i v zahraničí. Veřejně vystupuje jako recitátor svých básní a zpěvák ukázek z opery Veselý Doškář. Působí jako redaktor v časopisu Babylon, dále publikuje mj. v A2, Psím vínu, Souvislostech a Tvaru. V roce 2004 napsal pro divadelní soubor Ježek a Čížek hru Pekarolla aneb divnohra. Vydal knihy prózy Artcore (2003), Růže pro Miladu (2004), Obchodník s nocí, narcis a netopýr (2011) a poezie Básník Ticho (2000), Pramínek bajtů (2006), Malá kniha Noci (2012).
http://squat.net/praha/ticho/index.php
SVĚTLA ČERNÝ LABUTĚ (K. M. Hodáčkovi)
Jít. Svobodně a se všemi právy psance
Se všema složenkama pro Amnesty Civilizačním centrem ? Městem
ze kterého nevede vodovod do Afriky Bez nabíječky Bez keců
Bulvár po bulváru Laptop za laptopem Skleničku po skleničce
Vnímat Profesionalitu napětí vnitřní síly
právovárečných pražanů, cajzlů i cizinců
jejichž jméno tu nestojí na červenou
Jít svým městem Se ztěžklými nárty
přes pádný koridory pekla a nažhavený turnikety
Ve správnou chvíli na svém místě coby nevyhnutelná součást reality
Tím, v kom to je!
Najít svou věc Potkat známý Nebeskou hláškou
s nima vyřešit všechny zfalšovaný tečky a kolem všech plakátů
pod všemi lucernami dojít v dešti, který všechno ztrácí až na
kopec nainstalovaný doprostřed města. Potkat
v esenci proměnlivých setkávání
linkované entery napínané do trávy ? skorotyrkysové nevyslovitelno
které teďa za daných okolností může znamenat
jen to nejkrásnější a naprosto nečekané:
všechno pokračuje dál a nikdy nic neskončilo.
MEXICKEJ JOINT (NA PŘÁNÍ Z PLAY OFF)
Jak mě mohlo něco takhle rozhodit?
Jak mě mohlo něco takhle sejmout?
Myslím, že dostanu astma nebo nabídku na kompars ? nemůžu popadnout dech!
Tenhle joint určitě nebyl z Amstru ani z Marsu:
expirace dojela, elevace nezabrala ? prostě
to tam nemá, jsem úplně pryč a ještě dál, ale jinak, než by kdo čekal
? ? ? ? ? Tenhle joint byl určitě z Mexika!
Dvě toaletní role ? Jákobova záchodová štětka mi asi vyrazila bázi nebo zub:
v zrcadle vidím svou ON/OFF personu v jedinečném sombreru ?
v hlavě mám úplnou koridu, když místo věže stojí kaktus
píchá... Trny bodaj jak písně a lidi kolem křídovým pohledem
nabývaj koxikový obrys komixových pistolníků ze slumu na kraji města
I cizí pitbull, co se mnou leží v posteli, teď kouká určitě jinak než před chvílí
Že umění patří především botám, tady zjevně neplatí
Jako by pořád začínala poslední večeře a do úst se vrací chuť omítky
Nesej! Svět rozdělila zeď z klávesnic a monitorů
a od okna slyším časohlas Rychlosti anděla zásvětí:
Jo, amigo, tady není půjčovna klarinetů? a jako by mezi nás
vjeli jezdci apokalypsy: vlasy z durmanu ? vnímám,
jak se pomyslná, ale mrkající smyčka utahuje až na kašel vteřinový rýmy
Až na zásek přezkou Až na uhranutí kuchyňským nádobím v stříbrnym dešti
Až do gestikulace nenapravitelnýho kávovaru ? jako bych
už z nebe nad dřezem slyšel cinkat nábojnice:
To jsou zas narozky! Měl jsem to vědět hned, a ne teď ve 4.48
předprogramovaných dní, že
tohle není čekání na Gotta, že
tohle nejsou kámoši ani holubí letka... Že tohle jsou vyřezávači jater! Měl jsem
zmáčknutej líp zmáknout equilibraci mlčení a psí implantáty
? byl bych vytušil včas tenhle saigon: že
tenhle zatracenej joint nebyl z Amstru ani z Marsu, že
tenhle zatracenej jo!nt byl z Mexika!
MODLEME SE ZA NOBELOVU CENU PRO TICHO
Bože náš, jenž si na nebi v tvídovém saku od Versaceho
Děj se ticho tvé v neviditelnu i ve viditelnu
a staň se jméno tvé
Posvěť nám naši lyru i kůlničku na chleba
a odčiň nás od všeho kraválu
Odpusť nám naše slova
tak jako i my odpouštíme našim kritikům
AMEN
Abeceda
Abeceda aluzí Albatros aleje
Apollónovo avízo amora
Báseň bojuje bitvu babiččiným bělidlem
brousí břitvu bičuje bouře:
bělost bolí
cílem! Cíl!
Dál dominem duelu!
Dál domoobranou diváků!
Dál deštěm dizkurzu!
Dál divadlem dramaturga!
Dál do dubu duše...
exponuje erb eskalace emocí
finále fičí futrem
františku flíčku favorite fašírko
gravitace graduje gramatiku galaxie
hroch hrozí hrachovinou
Chutnáš chléb chetitů
Inteligenci indispozice Inspiraci
jasmínu
- král kraválu Konvička konvertuje k
lakovaným
muslimům
Náhle!
Ortel
poezie:
Quiotův quasikvíz quattrocenta
rýmuje rezonuje
řeší
stísněnou situaci slamu
ticho!
- Ujede
ve wolksvagenu
xenofobie
yperit
zášti? Záloha zprávy ze zatmění zítra ? zesmutní zátiší
ženy
PRINCEZNA ZE SIRRAHU
PRINCEZNA ZE SIRRAHU
Za oponou tmy, kde růže krvácí
světlem hvězd Vesmíru, co krev cáká z dásní
panenská krev, kde vánku šeptá : zhasni
Princezna ze Sirrahu světlo rozhášší
Za větrem času, co Větrukoš převrací
ledem proměn, co Vesmíru ústa zamyká
Polárka, kde vyhaslá bez lásky do dna
Princezna ze Sirrahu světlo rozhášší
Rozestlaný dopis z hvězdné války, v příšeří
přičarovaný chip, zevla kosmické rachoty
Princezna ze Sirrahu světlo rozhášší
V pátku času, co vymyká se ze všech dálek
v rozlitém všechnu všech příštích dávných pamětí
Princezna ze Sirrahu světlo rozhášší
