Mi Vejnarová
(9.3.1979 - 14.1.2023) Praha. Malířka, učitelka i hudebnice rozená Kalíková. Po úspěšném dokončení SUPŠ vystudovala ještě VOŠUP obor Malba a Vysokou školu Pedagogickou na Karlově Univerzitě. Cestou na studiích a v práci potkala spoustu skvělých a drahých přátel. Milovala lidi a oni milovali jí. S těžkou nemocí bojovala přibližně 8 let. Té podlehla 14.1. 2023 ve věku nedožitých 44 let. Zanechala tu i několik básní.
https://www.mivejnarova.cz/
Mi rýmy
Už jen tak mělce kořením,
jestli ten pocit zesílí,
brzy odletím...
-----------------------------------
V podvečer modrá obloha
k zemi se níží,
velká kočka v šeru za plotem
přešla poslední osvětlený
kus zahrady.
Bledý měsíc už žloutne.
Z vlaštovek se stali netopýři,
mouchy si nikdy neodpočinou
a pavoučí ženich
je nevěstě chutný host!
-----------------------
Chmýří, klikatě stoupá
kolem bezlisté lípy
ve slunci
do nebeské modři
a svítí
--------------------------
Déšť uhasil anděla.
Už byl celej zčernalej,
někde v dálce zahořel.
Nebe až na zemi
zahrádka zalitá
Hledáme anděla,
co bylo mu souzeno shnít.
---------------------------------------
Zabijáci siluet
zabijáci stínů
tančí s masem menuet
s masem šedých línů
--------------------------------------
Jak zabiješ stín?
Jen na rovníku vášní
--------------------------------------
Vůně zůstává dlouho
dech a vůně
dech a vůně
dech
dech dech
dech dech dech
V pokoji mi
pod kobercem
záhadná boule narůstá.
Že by něco velikého od sousedů?
Možná je to zvíře?
Možná je to květina?
Možná je to skříń,
co ve švech už praská,
jak dobře jí krmí.
Tak roste...
Možná je to silná vůně
nějakého parfému
z dalekého kraje,
po které se naše byty,
jak na ni nejsou zvyklé,
nadýmají...
Až seberu odvahu,
sestoupím po schodech
a zaťukám.
Nikdo nebude doma?
Na papírek s vykřičníkem
napíšu vzkaz:
"Vyvětrejte!"
---------------------------------------
Stín, závoj vánku
-----------
Pastelové roje zkrápí roj
průsvitné
průsvitné
vpřed !
-----------------------
Dva dny ticha,
ztemnělo se nad třešní
v plném květu.
Myslela jsem,
že za to mohou mraky,
co nosí pozdní sníh,
ale bylo už šero,
když mne napadlo,
že to je noc,
co přišla už teď...
-----------
Pokradmu uličkami jdou,
vanou hodiny setmění...
----------
Prázdný stůl
jen židle a svíce
Požili živí mrtvé,
zas života je více
-----------
V hořícím poledni
zadupaná
v hrstech prachu
jedna
jediná
čočka
----------
Co se to ztrácí v kredenci?
Co když káva už vaří?
Co když konvice už syčí?
V troubě zbyly zčernalé
okraje snů.
Sladká, nadýchaná už je pryč.
Je ráno
----------
Vůně z oběda se zachytila v koupelně
----------
Písně do šatníku psát
a bloumat po nocích
svých kroků se bát.
Co můra z křídel
vytřepá?
-----------
Cítím své slabiny
prýští z nich větve
svěží listí a
kůra je obrůstá
-----------
Na co ta dívka zapomněla,
že se tak dívá?
Ve snech se to všechno
tak smíchá....
