Strojky

Pohyby předstíráme,
že něco děláme,
pak si to omlouváme ze zvyku,
tak jako na jazyku

to máme.

Boty si sundáme,

Svačinu vyndáme,Dobrotu na jazyku,

Už jen tak z principu žvýkáme.
Jednou se seznámíme,

Pak lásku opustíme,

Po ránu,jen tak v triku,
tak jen tak ze zlozvyku.

Máš v sobě spoustu bolestí,

Štěstí a neštěstí i neřestí.

Chvíle však jenom jedna je,cítíš tu,která roztaje,

Tak mechanicky,abys měl klid,
snažíš se mechanicky žít…. (18.9.00´)