Nejsu na fejsu to podotýkám ale piju Colu
poslední s koltem kovbojka
žádnou jsem nepřečetla jen verneovky
ale fernet nepiju je hořký
dnes jsem vůbec nechtěla vystupovat nakonec však hle!
ukradla jsem na báru účtenky a pero
nemám ani páru o tom co napíšu jen do toho
Věro
říkají mi kámoši
achjo achichi chi
nechala jsem doma starý ?áky ale co teď tady taky…
Přečíst celé →
V noci spí se lehce
Ráno se nechce
V celou budíku tvrdá lekce
Jak zpěvce vysoké cé
Zatneš ho lehce a kouříš
Cigáro v ručce
Ticho v lebce
Jen pět cigaret v krabce
Na parapetu potkáš vrabce
A zlaté slunce
Za oknem den vycíděný jako pohlednice
Cení se křepce
Cucáš kafe ochucený jako cecek sladce
Jak říkala dcerka matce
Za pár chvil už do kopce v roli pěšce
A…
Přečíst celé →
Noc společensky unaveného člověka,
noc výstředníka nemravy,
noc dítěte s bdícíma očima,
noc blázna uprostřed roztrhaných papírů.
Noc nedospaná, propsaná,
spásaná úsvitem.
Za jejím obzorem jsou krásné oči Slunce.
Přečíst celé →
Vesnice ležící pod sněhem bílá,
Morana kosmatá a ledu síla.
Nikoho v noci to do mrazu neláká,
ba ani slepice v kurníku nekdáká.
Statkáře dceruška, co jedenáct má let,
vybíhá ze dveří, nechce moc otálet.
Potřeba nutkavá Aničku vyhnala,
jen ven a zase zpět, aby se vyspala.
Zítra jde do školy, křehoučká Aninka,
hezky se vyčůrat, hezky se vyspinkat, …
Přečíst celé →
Autum nerozumim,
já, ani stromy.
Tramvajim rozumim,
v těch se vozim.
Čimpak já pojedu,
až tady nebudu?
Patrně výtahem božim.
-
*Dech se mi potí,
skoč, milá smrti!
Hrabu si hrob,
skoč, milá, hop!
-
Přečíst celé →
Holčičko,
nikdo tě nemiluje tak, jako tví rodiče.
Nikdo tě nemiluje.
Tak jako tví rodiče.
A tato smutná povislá pravda
se za tebou potáhne jako smrad
celým tvým životem.
Jsi žlábek, do kterého močí
všichni ukrutníci světa.
Tak aspoň o tom víš,
tak aspoň o tom víš,
utři slzy.
Přečíst celé →
„Už to-HO mám dost!“, křičela, až jí nabíhaly žíly. „Už to-HO mám vážně DOST!“, rozčilovala se matka. Lucka před ní prchla do klidu svého pokojíčku. Teď ji vnímala skrz tenkou stěnou paneláku. Příliš to nepomohlo, bylo to jen, jako by trošinku ztlumila hlasitost na přespříliš hlučném přehrávači.
Přitom nebylo proč křičet, Lucka hlavně nevěděla, čeho to má…
Přečíst celé →
VEČER PŘIJDE DIVNEJ CHLAP
Nějak si s tím nevím rady. Ani nevím přesně, kdy to začalo. Večer vždycky, když ukládám svý tři děti do postýlek, někdy i později, přichází ten Divnej Chlap. Má klíče. Jako tak houkne na pozdrav a sundá boty. Nevím, odkud má ty klíče. Vezme si pantofle a sedne si v kuchyni za stůl. Vyndá cigára a nějaký papíry, kouří a těma…
Přečíst celé →
Krucinál, přesně tohle jsem čekala! Terra si oběma rukama prohrábla zrzavé hnízdo, které jí trčelo z hlavy, a polkla kyselou slinu. Dostala pořádnou chuť na cigaretu a zašmátrala v bordelu na stole. Nahmátla krabičku, ze které na ni výsměšně vykouklo poslední cígo, ha, poslední! – kdyby tak! – a vztekle škrtla o stěnu sirkou, která ležela na poličce.…
Přečíst celé →
Jsem vdova po svém tichém štěstí
Márnice plná mrtvých múz
Jsem ta kterou nikdy nikdo nectí
Zpívám si sama hořký blues
Jsem nápověda u zdi nářků
Dálnice hnaná pralesem
Považují mne za překážku
Jsem rýmovací obsese
Jsem kanimůra černá zmije
Cejn navlečený na niti
Jsem černá ovce poezie
Jsem potvora na zabití
Přečíst celé →
Hněv hřeje jako kožíšek,
vrčím a rvu se jak voříšek.
Hněv hřeje jako kamínka,
zlobí se na mě maminka,
zlobí se na mě tatínek,
natruc se podělám do plínek
-
V televizi reklamy si jdou
jako husy pěkně za sebou.
Každá kváká to své gá gá,
mě to vtipný nepřipadá,
že tě zrovna husy oškubou!
-
Přečíst celé →
Myli si ve staré Anglii vlasy březovým šamponem?
A jestli myli si ? sušili fénem?
A jestli sušili ? česali dřevěným hřebenem?
Jestlipak nakonec vlasy si zdobili
kostěnou sponou se slonem?
-
Přečíst celé →
Řvu na vás, jako se vyje na měsíc.
Ječím na celé kolo ? a víc!
Pryč ode mne vy vylízané děvenky,
vy naháněčky chlapů.
Hele, to je chlap! A co?
Prachy jsou jediné, co o něm víte . . .
Hele a támhleten! A co?
No sakra, ten s tím bytem!
Řvu na vás,
vy už mě nenakazíte,
vy pižlavé červice,
uhranuté požíračky love stories,
vy jepice,
nesmrtelné…
Přečíst celé →
Léto, léto,
je mi tě líto.
V půli podkasáno,
v půli podvázáno,
celé se hroutíš,
celé bortíš
do zimy.
Celkově vzato,
měli jsme na to,
státi se lidmi
lepšími.
Přečíst celé →
Pusťte mě domů,
nemůžu s vámi takhle pít.
Doma mě čeká moje rodina.
Schyluje se k ránu, vy ožralové,
Pusťte mě domů.
Doma na mě čeká můj starej.
Můj starej, ukřivděnej táta.
Přečíst celé →
Štěstí tě nepotkalo nikdy,
nic výjimečnýho,
čekals něco zvláštního; to ale nechtěj
ani po mně.
Do kolika chceš být vzhůru?
To se ti podobá: Měsíc
je dnes velice jasný. Lunatiku.
Počůráváš se? Bojíš se zrcadel ve tmě?
Přečíst celé →
