Sonet na ocet

Dneska je láska skoro všude,
je jako písek zjemnělá.
Hrubá i hladká, jako mouka,
vlídná je tlustá - hubená.

Však mezi zuby skřípe někdy,
tak jako cukr anebo med,
chvíli je sladká, ohnivzdorná
pak zbyde houby - na ocet.

Ten zvláštní cit, co hlavy motá
vědecky nelze vyměřit,
rodí i končí, životem kloktá,
může se snadno zaměnit.

Láska buď je anebo není,
to za ní stojí - vítězit.