POHÁDKA O ŽIVOTĚ

Zpátky do dělohy!!!!!
Zvolal kdosi vpředu,jež jako jeden z prvních uzřel světlo tohoto světa.
Zpátky do dělohy!!!!! Volal vyděšený hlas na roztoužence, kteří právě chtěli jen a jen opak.
Konečně se jim dostala šance žít.
Tisíce právě zrozených se chtěli již doopravdy nadechnout a pocítit to pravé hřejivé teplo slunce ,které cítili jen zdáli v matčině lůně.
Zpátky do dě….!!!!
Dav novorozeňat smetl jednoho malého chudáčka ,který nepochopil situaci a už ji asi nikdy nepochopí.

Chlapci a dívky vyběhli na hřiště rozesmátí a pokřikující.
Chvíli chlapci honili děvčata a snažili se je plácnout po zadečku, ale pak se situace otočila a hoši prchali před dívkami, které jim mávaly nad rozcuchanými hlavami.
Občas někdo zakopl ,ale to byla ta největší legrace ,než se rozezněla píšťalka a na hřiště přiklusal rozladěný učitel.

Netrvalo dlouho a všichni již byli naladěni.
Orchestr mohl spustit.
Pan dirigent se ještě pousmál do publika…….ES!
A už jste mohli slyšet fanfáry lesních rohů a ostrou střelbu všech myslivců
„ Je to v háji..! Tam v háječku…“ kdosi utrousil.
„Ále kdepak….!“ Obejmul ženich nevěstu v páté řadě.
A zostra začaly hrát smyčce.
Bývalý spolužák, v tu chvíli zcela jinde, běžel do večerky na poslední chvíli koupit tyčinky
a víno.
Spustily žestě.
Začalo pršet a kdekdo jel domů taxíkem.

Už jste někdy jely do lůna tramvají ?
Přemítal mladý muž v ušourané tramvaji.
Po několika zastávkách vystoupil a zapálil si ještě poslední cigaretu k domu ,kde bydlel.
Odemkl opatrně dveře bytu, vysoukal se ze skafandru a ještě potišeji vplul do postele ke své rybičce.
Obejmul jí a políbil.
Rybička neotvírala oči, ale jen vydechla „Ty můj kosmonaute…..“
A přitulila se k němu.

Brzo ráno tisíce psů počůrávalo stromy, či kde jaké zdi.
Tisíce aut se rozjelo do náruče šéfů ,kteří jim měřili čas.
Sluníčko se pomalu loučilo s nocí, ale Honza ten ještě spal.
Snil o princezně a o tom jak jednou přemůže zlého draka.
Tisíce budíků bylo poplácáno právě vzbuzenou rukou.
Rozezněly se houkačky, sirény, rozběhly se šicí stroje, co vám vše ušijí na míru ,stroje na výrobu hraček, kdo si hraje nezlobí a spousta jiných mechanismů toho dalšího nového rána.

V poledne babička přinesla na stůl oběd a pohladila dědečka po bílých vlasech.
Dědeček se poškrábal ve vousech a popřál všem zvířátkům dobrou chuť.
Zvířátka papala , rostla a celé odpoledne si hrála s dětmi ,zatímco dospělí flirtovali v práci, nebo se snažili dělat něco, co jim pomůže být šťastnější anebo nejenom jim.

A s večerem, který se zlehka snášel na kopce plné stromů ,na ječmen plný polí ,na krávy plné mléka ,na racky plné smíchu, na moře plné soli ,na nebe plné oblak ,na domy plné lidí ,na skládky plné odpadu ,na popelníky plné nedokouřených cigaret ,na sklenice plných rozkoše…..na na na..na…, tak s tímto večerem noc zvolna zakrývala zemi saténem plného třpytivých hvězd a kolébala zemi dokud celá neusnula spánkem plným snů.