Že nám tu solí rána z komínů

Mé děti
prvně viděly
tuto zimu sníh
dlouhou chvíli si myslely
že nám tu solí
rána
z komínů smrt
která tam u nich
sedává v bílém
Pak zkoušely z oken
vzpínat k nebi misky
to když je napadlo
že by to
mohla být naše rýže
nebo strouhaný kokos
To by ale nesměl
tím městem být Přerov
lidé by tu dávno
vykostili a snědli i boha
kdyby z nebe spad