Svátek matek

Snažit se vykopat
svou matku
z hrobu
holýma rukama
a chatrnou silou
vyšetřenou pro sebe
došla jí do té díry ode mě pohlednice
shodly jsme se výjimečně nad ironií
tohoto aktu
a našeho neodvolatelného svazku
"Pořád jsi moje jediná matka
a já jsem tvá jediná dcera,
musíme se s tím smířit!"
zavrčím
je to
jako dostat třídnictví
nejhorší třídy na škole
a brát to jako výzvu
i když to vyčerpává
prosakuje do osobního života
nevděčné řady ironických hlav syčí
a mají vás za snadný terč
bolí ji všechny kosti
padají jí věci z rukou
volám její jméno
své jméno
kdybychom byly v Itálii
nemohla bych mít ze zákona
jméno po žijícím rodiči
chvěji se hrůzou ze tmy
která prosakuje otvory telefonu zpět
zrcadlí se v mé tváři podobou
každý den ji v tom zrcadle potkávám
chci její torzo vzít na záda
jako kdysi v lese
když si na táboře
někdo vyvrtnul kotník
její upadlé bledé končetiny
jako amputáty
uschované v ledu
donést do krypty k šití
má dokonale zmapované bezčasí
svět odkvétání
nepřizná si
co jsem já pojmenovala u sebe
v pátek jsem šla přes přechod
kdyby chtěla žít její matka
měla by ten den narozeniny
jen si vzpomenout
jen tak mimochodem
na bezmoc svého dětství
babička maminka já.