Ondřej Linhart
(*1975) Performer a průvodce pořadů Poezie Mezi Řádky a Poezie na Petříně. Pod režijní taktovkou Michala Stehlíka v letech 2007-2009 uváděl básnické osobnosti v pořadu V rámci bez obrazu v divadle Viola.
Verše publikoval v revue Babylon, v příloze deníku Právo Salon, v internetovém časopisu Dobrá adresa, v almanachu Slova na půl cesty, ve sborníku Jasná setkání (česko-německá antologie poezie, 2018), s Janem M. Čiverným vydali vlastním nákladem soubor svých básní pod názvem Špetka. V roce 2024 vychází jeho první oficiální sbírka poezie JAK RYCHLE LÉTÁ LABUŤ? (Novela bohemica).
https://soundcloud.com/ondrus-double
Světová
Nemoci vymoci ze sebe ty nemoci
a moci pozvouti někoho jiného,
než sám jsem bývával,
když jsem ti říkával
tančící na parketu
z hloubi pro tebe větu,
kterou vždy popletu,
jen že se máš celkem k světu.
Kohout
Nechci,aby mě má matka stresovala,
nechci,aby se za mě někdo pral,
já poperu se sám.
Nechci,aby mi moje láska někdy lhala,
nechci být jen smetiště král.
A proto se dusím
a proto někdy musím
vstávat,když se mi zdá
ten sen ,kdy jsem si s tebou hrál.
BYLO BY TO....
Jezdit jenom ve výtahu
od planety k planetě,
jíst jenom vesmírnou stravu,
podívat se k pratetě.
Plavat kosmem,jako ryba,
nohy mít jak na lázních,
nehledat furt,kde je chyba,
když se něco poblázní.
V moři lítat,v oblacích spát,
nic nehlídat,
mít tě jen rád.
V ohni chodit,
s vodou splývat,
sluncem zářit,
hvězdám zpívat……..
Sloučenina
Spojil jsem já své ruce
s tvými..
a kde se berou tu se berou
ze mě tyhle rýmy :
TŘI MUŽI NA PADRŤ
a jedna žena,
hlavně se nerozdrť,
jak o skaliska mořská pěna.
-kdo ví zda hranice spojuje, či rozděluje-
Princip
Princip je reakce
děvčete a chlapce,
tak jako v pohádce
o zlobě,o lásce
OPUŠTĚNÉ NOCI
Jak je jen přemoci?
Snad jen jako cvoci,
v opuštěné noci
Bez rady a bez pomoci
s tíhou, který dává pocit,
když samotou, chladem procit
náhle večer i tvůj soucit.
Pozvi tedy tu noc zvoucí
na večírek k sobě v noci.
Jednou se snad spřátelíte
v opuštěné temné noci.
ARIEL
Ariel!
Vrať se!
Má malá mořská animovaná!,
Vílo o níž jsem slýchával
Na programech kabelové televize.
Ariel!
Vrať se!
Srdce mi pláče zármutkem.
Ty jediná víš,
Co je to skupenství.
Ty jediná víš,
Co jsou to variace.
Ty jediná víš,
Co je lásky moře prvenství.
Ty jediná víš,
Co je to animace!
TELEPOVÍDKA č.1.
Zase jsem opilej a píšu ti v rauši.. - Ty mi vždycky voláš,jenom,když mi chceš něco nalhat..! - ...ale holčičko... -..no,co potřebuješ? - ..víš já ti dneska nechci zase povídat,jak tě miluju,vždyť to dávno víš..-...nevymejšlej si blbiny,tak co si ještě vymyslíš..?-..no vidíš,jak se to krásně rýmuje,Pasujem prostě do sebe.. -...Kecáš..! Uplně vidim,jak se tam vožralej potácíš,sotva se držíš sluchátka!Ha!Že ani nevíšv jaký ho máš ruce!? -..co jako!? -Víš prdlačku vožralo! -....né..nej..sem ..opilej..! -..no tak to se podívejme,tak panáček si dal něco lepšího!A že nezavoláš ty parchante! Jseš pěknej sobec!Místo abys rovnou přijel,tak voláš jak je ti hej!Parchante! -Miláčku,miláčku,uklidni se !Ztratil jsem klíče,tak ti volam ,že stojim před barákem! -Příště si vymysli něco lepšího.................cvak...!
Spánek
Chceš se zahřát,
Když usínáš,
Když vrháš tělo k popelu.
Unaven opouštíš tuto zemi,
Nemáš sil zjistit,
Jak to všechno vlastně je.
Pojď miláčku,
Skočíme spolu do té studny noci,
Abychom se probudili ráno
na břehu oceánu
a s chutí větru
začali zas zjišťovat,
jak to vlastně všechno je.....
