Ta která tančí

V kotnících
chřestí
pouty z mušlí
– hop! – Zvonky z bronzu
krášlí skráň

Tvář
skrývá v stínu
mušelínu
– hop dup! Pleť dlaní
vláčný marcipán
jak těsto vláčí
na válu
kvas mužské touhy
– dup hopla! –

V oválu
záhadné tváře
klopí víčka
a pištec
s flétničkou
si hýčká
každičký její
podřep skok – elá! Dup!

S písničkou
zvíci osmi slok
stop – Dup!
Skončí podívanou
Právě když mužské dlaně
planou
touhou
okusit marcipán
– ta malá
odchřestí
A pán
už bez flétničky
klobouk smeká
Bez almužny
se od člověka odvrací
pobavený dav:
Korunku pro královnu čekáš? – hop?
Neodhalils ji
neobnažils ji
– je chorá?
Škoda
tak buď zdráv!

V tom zazní plaše: Ještě! – ťuk!
– prosí kluk
v dlani minci deště