První máj (Karel Hynek Mácha & Paul Merild)

Byl pozdní večer, první máj.
Večerní máj byl lásky čas.
Hrdliččin zval ku lásce hlas,
kde borový zaváněl háj.

Ku lásce šeptal tichý mech,
já skláněl se k ní blíž a blíž.
Cítil jsem její parfém již,
cítil jsem její tichý dech.

Tak jako vlnky na jezeře,
tak jako vlny na Baltu.
Bůh už mi pískl penaltu,
v tom někdo klepe na dveře.

Už rozbíhám se na svůj kop.
Já cítím se být blíž a blíž.
V tom náhle stojím v prázdnu již.
Neudělám víc ani krok.

Láska je silná když se vkrádá.
Však silnější když odchází.
Smrt mou duši již provází,
ač ona ještě mladá.

Teď do smyčky si pomohu.
Láska je vina, mi jsme vinni.
Mohou-li bez ní žíti jiní,
já bez ní žíti nemohu.