Nacházíte se na stránce: Autoři / Zdeněk Horner

*

Tam leží Jiří jenž miloval až prolomil svět
Celkem mlád 24 let
Však dávno před ním snad v stejném hrobě
Pan Hynek a Ludvík jeho robě
Mlád pětadvacet let
Tam v letu sokol skončil slet
Hlaváčků Karel mlád dokonce jenom jen 23 let
Však ještě mladší zhynul dvacet dvou letý společenský osten
Jak každý ví syn Eduarda a Berty ? Jiří Orten
Tam někde také leží po cestě z Bostnu do Londýna Sylvia Plath
Ženy přežívají i básníky v jedenatřiceti není již básník mlád

A já již pokutovatelnou rychlostí zde v obci jsem do zaspánku spad a kdoví kde je konec všeho
Co tu po sobě musím číst



Ne při jatelna; malorážky

u většiny stolů probíhají bitvy o těla
okouzlené závislosti stírají losy souvislostí na skůtru se projíždějí
ohledy místo lásky míjí své terče k ohlédnutí terče ohlédávávání
až po pád trpícího ducha světové mistrovství
v průstřelech okoukaných prokouknutých a dolomených srdcí
sbírka trofejí ve vitrině ještě dýchá přes zamlžená skla
není vidět kdo už umřel a kdo se teprv chystá na střelnici
na popraviště veřejných úsudků kde etika resocializace nesrozumitelně dohýkává
plnost lidství -dávno dokázáno- plnost lidství -dávno zzzákoněno-
koně za provazy táhnou vystýlku neprůstřelných vest
a zvěsti zjevení se jeví každé patrole patron směšnější
hola zdravý rozum bere pažby do rukou aby dokázal že plnost lidství
je draze nemožná jako pravda jejíž záblesky jsou nevyvoleny
hromy výstřelů kde nad hlavami visí zásadně plachá nepřijatelna NEBoť
i ta nejmenší ráže stačí k odstřelení srdce

Zpověď do inkvizice dne

nebuď dnešní buď zítřejší mýdlová bublino snu

výtěžek mýdla z rozprsklého třpytiva
je mazlavý a čistě si z něj neukousnu

ó pravdo nezapoměň býti krutá láska ať zapomětně vyhnívá

kontrola prožitku i užitku budiž ó budiž zocelena

ulita sochám na míru i s okovy
co kdyby z tvarů utéct chtěly a toulaly se beze jména

jak bez domova žalující osnovy

svobodám soch či solných sloupů

věnuji šprým i beznaděj
na místa roztavených bezútěšně po nocích tajně stoupu

k úniku čistím od krys pro ponorku a chystám změny ve zradě

noc ránem vlaje tíží už z oken seskákali sebevrazi

stojí se fronty na forhonty
v márnicích seřazení moji drazí

čekáte na mě? na loď Bounty ? na mlhu vysněného rozptýlení ?

na jedno milosrdné slovo byť s jepičími fonty ??

stojím tu mezi nedostižným a neprůkazným ideálem
tak jako všichni stejní

jsem zatraceně samostatným málem

Odposlouchávání času

dal jsem štěnice na kdejaké atomové hodiny
abych dotykoval abych detekoval včas poločas rozpadu
tak prostě znám už dnes nenapravitelnou budoucnost
i věštění může být vědecké

zeptejte se mě na co chcete
odpovím vám vždycky stejně neboť to z toho všeho jasně vyplývá
vždycky to špatně dopadne
je to nedostatkem zájmu a citlivosti
málo odposloucháváte
málo
a mnozí možná vůbec
neodposlouchávají

co s tím udělat?
nakupte si hrst štěnic
snižte se ke kauzální skutečnosti
a brzy zjistíte to co už víte dávno

musíte se času
zcela nezištně
věnovat

než to znovu pochopíte
tak věnovat věnovat věnovat

Magellanovy oblaky zamračeny

my hackeři života máme na konci světa zadní branku
kde mimo petrovských dohled vkráčíme rovnou do nebeské serverovny
jejímž cloudem jsou Magellanovy oblaky

navzdory mládí přivedla mne sem navigace
nový klient všeobecné vesmírné správy poskytující prostor
potřebuje efektivně vyčistit přeplněný cloud

ale to je zakázka na celý život z toho už nevyváznu
kdyby šlo jen o data ale zkuste bez zájmu mazat Boží vzpomínky
opravdové vševědoucí osudy Elvise Kenedyho Masaryka Hrůzové

a mojí prabáby z níž zůstal jen údaj o úmrtí v Terezíně
v tom se mi ozval hlas :nejez ze stromu poznání ? neprohlížej ta data
--obávám se Bože že to nedokážu

:pak v tom zůstaneš navždy uvězněn
:z ráje vědění tě nedokážu vyhnat ani já který jsem já
--řeknu vám je to peklo mazat Boží tajemství a nevykecat ani ň

tak jestli se vám občas zdají Magellanovy oblaky zamračeny
je to můj smutek
daleko od země někde v nebi

Zkratkou ke kostelu

v mlází ve svahu rozválené kondomy
mezi výkaly torza evangelií
v keři zavěšená panensky jednooká Maruška
smetiště u hřbitovní zdi věnčí propadliště dějin

vejdeš rozvalenou boční zdí
kostelík pro tři
kněz klečí před oltářem
v modlitbě netuší ztrátu volného místa

snad vydechne neslyšné Ámen
málem mě mine
ale přece jenom plaše vzlykne: zamykáme
bratře tím si však nejsem jist

vyjdeme mlčky ven po rozsypaném schodišti
když dosud němý zvon
zacinkal samovolně tři rajské tóny
naše oči se setkaly s celým krajem

Protiláska

v jedné zatracené básni v nějaké větší knize byl verš
a v něm to bylo ?
myslel jsem že ho nikdy nezapomenu
vzorec té protilátky
která spolehlivě ruší onu chemickou nevyhnutelnost
odpojuje oči od mysli nebo tak nějak to bylo

no nic tak já s tou svojí milou zůstanu

Tanky tančí; vychytánky; dvoučtvrťák

New York jsi ty
překračuješ bezdomovce cestou do bank prosperity
jenom září
xindl leží byť má nohy sledují tvůj výraz v tváři --- místní hauři
New York city bezbolestné
a když bolí jenom zmáčkneš zašeptáš teď smith & westne

běží běží
pásy výrob umíráčky bimbaj věží
krásný kanón
jak tak míří zachraňuje spásný kánon
kánon svěží kánon pater kánon skvělé kariéry
lásku střeží tichý kvéry tichý kvéry tichý kvéry tichý tichý tichý kvéry

po avenue vykračujem
hypermárket má dnes průjem zavřeno tak natankujem
príma pívo
do přihrádky přiložíme k odposlechům nad střelivo
černý parte
revoluce čistých mládí --- divize mé --- prosím --- palte
ať je živo na náměstích --- tváře září štestím štěstí jak já umím tohle štěstí

ach má milá
přespannilá cos to na mně sakra našla --- copaks málo vymámila?
copak nejsi
z mojí krve zvyklá na krev zlomky kostí dyť to zmákneš dva tři stressy
nemůžeš se rozhodovat
na základě nepevného sotva svého zřetelného jeho slova
prosím --- palte prosím --- tebe zříkám se tě sedmé nebe --- nebude

a basta fidli
zahraju všem co mě hýčkaj příliš málo za dvoučtvrťák vychytánky tanec židlí
dostřílejte
půjdu padnout jde to snadno umíráme pádem na dno spádným glejtem
pro budoucnost prominulost za své žádám za cizí nic
za cizí nic nezaplatím úspory nic nezastíní
všem přeju svůj pěkný výhled
ano střelte --- právě tyhle

Vyvolávání mrtvých

od jistých let zpropadenýho věku
začne člověk dědit
tu a tam hrst kočičích řetízků
sem tam květináč
talíře hrnky vobouchaný hrnce
prázdný pěněženky brejle beze skel
ale taky od sestry tetičky švagra první ženy
nevyvolaný filmy

zkuste v týhle neklidný době někde sehnat ustalovač
ale dá se
udělám doma temnou komoru a vyvolávám
vykukujou na mě různý neznámý tváře
ponurej přívoz na Mlejnku ten znám
vida převozník bejval v naší přízni

rodinný rozestupy nemoc osamění
a tady mrňous v závinu můžu bejt i já
no vážně děda se tam chechtá na syna a ten zas na něj
na tohle tedy já měl smůlu
nikdy jsem je smát neviděl

cérka potichu otevřela dveře
mladý tu dobu foto alchymie neznaj
závan světla úsměvy pryč
vypadám jako blázen co namáčí černý papíry
různejch velikostí

Už je mi s nimi dlouhá chvíle

dala si svého boha do nabíječky a čekala co odpoví


navenek neměla otázku

když kvíkla zpráva
četla: no upřímně
-fakt- nevím co si myslíš
koberec spojoval vkusně spojitelné
byla to jedna báseň v okolí
ostatní už bylo okolíté drama
baf --- měla bych se rozhodnout
koho kdy budu poslouchat ---
a za co budu žít
nejsem jen múza z protekce
mám inspirace v malíku
i když teď nevím v kterém kterém
a až tu po mně ránou najdou krev
hrdě se vpíjející do chodníku
budou dva básníci moc litovat ---
kdyby to bůh ještě zkusil
mohla se ještě dnes někomu zdát
takhle se hroutí -rozechvělá --- po hvězdách
ve tmě jen dojem kusý
underground múza z podkrovního beatu
« Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 Další »