Procházka s dr.Krásnou

Nevypočítatelný den
jdeme parkem
V exponentu květinového vzorce
té chvíle
my dva
Vím, cítíš se jistější
v gravitačním poli
matematicko-fyzikální fakulty
Vždyť rovnice našich kroků
má jen samé proměnné
a derivací
drobného štěrku pěšiny , stínů a vůně lip
jsou naše propletené prsty
Pro všechny jsi záhadnou
mc²
Pro mě ne
Jedinečná ženo, prvočíslo
které má strach
z nedělitelnosti