...

V zídce plotu obíhajícího kolem zahrady
je ukryta zlatá žíla.
V noci přicházejí tlupy zlatokopů s kladívky a majzlíky
a lepí se k zahradě jako by hřála.
Až do svítání ťukají a klopotají ve snaze rozmělnit zídku na prach
a žílu vysát. Zoufalci, nevědí,
že jedině eroze dokáže obnažit bohatství,
které plot střeží.

Když mrzne, pozoruji z okna marnou práci zlatokopů
Zahrada se plní polámaným nářadím,
které občas posbírám a prodám na váhu.
Jsem chudý tak jako oni,
ale pozoruji plot z opačné strany.

Jednoho dne zahlédnu letmý odlesk mezi cihlami
a slunce se rozlije po zahradě.
Na okamžik přidržím u chřípí ten líbezný květ,
než namíchám beton.
Vždyť kdyby se ta chasa plotem provalila,
Nenechala by mi s pokladem
ani milosrdný okamžik na rozloučenou.