PŘÍKRYV ČIRÝHO VNĚMU

Příkryv zpomínek zacloňuje mi neposkvrnno,
Odklípá se než pod porývánim vitru a pod příbojenim vod,
Vod unavení a vod rozteklejho apatična,
Mezi ně kamínky nadnu se nahnu, jak zahnu do ulicí oceanu,
Brzně vránu zamyknou bránu a vně se nedostanu
Dokdy nepředkladnu dukázku novejho pomatena,
Zacloněna, potlačena a zapomněna na všehno,
Co uskrýváse mimo chladný racionálno
A zaběžený krabice opokousna bez melodie.
Vylpnu se odpod snýho pokryvu a nic mi nezbyde.