Moucha

Zahlédl jsem jednou mouchu

na okraji palouka

co uvízla v krásné síti

nažraného pavouka.

Obalil ji pavučinou

mrskala se, bzučela

a po chvíli v pavučině

ztrácela se docela.

Pavouk ji pak omotanou

zcela živou opustil

aby mohl, až hlad přijde

zas se najíst. Nabrat sil.

Tolik je tam podobného

společnost jak vypadá

jak na lidi bezmoc, smutek

z hůry těžce dopadá.

Bezbrannost se závislostí

to je krédo! Dnešní svět.

Všichni žijí, aby žili

neslyšet a nevidět.

A hlavně též nebýt vidět

jako ovce v řadě stát.

Tak čekáme na popravu

pravdu vůbec nechcem znát.

Většina z nás ani neví

šťastně ráno vstávají

V politiku, v bohy věří

naděje se nevzdají

Jak ale smutku bránit?

Když zatajit jak nemají,

že jsi moucha v pavučině

a čekáš, až tě vysají.