Na břehu moře se vždycky na něco zapomene

tvrdil jak jí miluje a že ji nikdy neopustí
v písku po ní zůstaly sluneční brýle
plavky
po něm bota do vody

o kus dál její opálené kůže
jeho ruka která se zavrtala do jejich zad
vlasy které svíral a vytrhal
ze kterých upletly biče
na rozkoše z lásky

taky zuby o které cvakaly když jim k ránu byla zima
hýždě ve kterých byly propletené
jejich klíny horkem nesezdané

to vše zmizelo
sotva vyšlo slunce
a museli běžet ke svým rodinám