II.

Pobrečenej výstřih
Je jak cedulka v nohách postele
?Nemocná skrz naskrz?
?Prohnilá, nazelenalá?
Dopadne to se mnou?
Až pod zem
Z toho už se doufám
Nevyhrabu?
Jasně, pudu se bodnout
Se strachem?ale pudu
Jsem specialistka
na chladný špatně vytopený nebe
Umim bejt totiž jednou nohou v ráji
A druhou už v ? háji
A viset hlavou dolů zároveň
A blejt do mraků,
Abych to ze sebe dostala
Prej pomáhá trochu si šňupnout
Absinthu
Je totiž zelenej
Jak moje srdce
Ten zatracenej mimozemšťan
Uvnitř mě
Ta rosolovitá zrůdička
Čekám, kdy si pro ní už přiletí
Bráchové v talíři
A ona už konečně vypadne
Zabírat jiný planety
A trápit jiný slabý ega!