Autoři / Calta Ondřej / Poslední

AUTORSKÁ TVORBA

Poslední

Calta Ondřej

Dnes dvacet mi je let
a tak dva měsíce.
Nepříliš schopný pět
a levý velice,
když měl bych tónům dáti řád
se struny použitím.
I tak chci srdce rozehřát,
tudíž se z nouze chytím
toho, co znám již.

Chci opět skládat básně,
toť poklad pokladů.
Já bez hany a bázně
zas Kryla okradu.
To verš se semtam vyčeše
a mezi mé se klade.
Či napodobím Mikeše,
jenž taky z Kryla krade.
Byť snad to neví.

Když touha plagiátu
se ve mně zrodila,
jak jiní, tak i já tu
pustil se do díla.
Bohu, jenž mne z lože hnal,
patří věčná sláva
za vkus, jímž mne požehnal,
ač přec se nedostává
k hojnosti druhým.

Však musel jsem se sklonit,
jsou tu víc nadaní.
Teď pozdě slzy ronit
se srdcem na dlani.
Posudek můj kádrový
už „Nudný básník“ hlásá.
Proč? To kritik napoví:
Jen v novém prý je krása...
což mně se příčí.

Než abyste se sami
po něčem pídili,
ti seznámí se s vámi,
co úspěch sklidili.
Já představím vám trojici
úhlavních svých soků
a k nim se díla pojící,
byť jsem z nich stále v šoku.
Snad je to závist.

Ten první píše básně
z přemíry emocí,
když lká sám polohlasně
věčně, noc za nocí.
Tajemstvím to prý mu je,
kde dá se, však to šíří.
Svou samohanu rýmuje
a údem svým tak míří
do obecenstva.

Je rozerván, no ovšem!
Hoví v své zlobě si.
Však brzy bude po všem,
až se pán oběsí.
My nebudeme čelit už
lyrickému číslu
veršů světa Moulin Rouge,
jež nedávají smyslu
snad ani jemu.

Co básně kdysi dávno,
dělalo básněmi,
za nevkus, za ohavno,
za hovno s třásněmi
druhý básník pokládá,
ač nám je víc než zřejmé,
že ho závist ovládá,
a tak mu všichni přejme,
ať mu to dojde.

Těžko se vyvrací,
že žádný um není
mít za znak poznávací
absenci umění.
Když zatouží on zchlastanej
zas tvořit další práce,
perverze mu zastane
zdroj vnitřní inspirace,
jež nezná hranic.

Třetí básník v slávu
se denně odívá.
Oblíbencem davu
stal se již zaživa.
Kritikové ocení
talent, vkus a píli
vzrušením až zpocení,
též si ho oblíbili
a proto tedy:

Jeho básně brzy
uznání získaly.
Vždy pomoh úsměv drzý
překonat úskalí.
Těžce mnohé vznikaly,
vždyť každé ráno tiše
na papír se vykálí
a pak to podepíše...
Moderní básník.

← Zpět na profil autora