***

Dobré ráno, lásko,
plášť cudnosti vyšívá touha
a dívka v koutě pokoje,
čeká na dlaň něžnosti.

Probouzíš se,
Brána zahrady snů se zavírá,

okno je oceán
a slunce loď,
do plachtoví nedočkavostí,
opírá se vítr nezbedníček.

Odplouváme a příboj dne,
nás odváží;

víš kam, Christien!?

***

Věty dalších dnů,
splétá týden do copánků,
slova, která plynou z Tvých úst,
jsou jako vzdálené hvězdy touhy,

čekám u Národního divadla,
Vltava šumí přítomnost,
přítomnost našeho okamžiku,

kdy vteřina let,
začala stárnout

a Tvá ústa něco šeptají,

víš to, živote?

***

Písničko zpívej,
housle i cimbál zní Jižní Moravou,
viná réva se mazlí ve slunci
a láska oblékla kroj.

Háje šumí v rytmu rána,

touha se třpytí ve slence vína.

Jdu sadem jabloní

a v nedalekém kostele zní zvon,
zvon pokory,

dva si řekli ano,
ano ve své vteřině.

Dobrý den,

Jižní Moravo!!