Dnešek

Odešel dnešek, přišla přítomnost,
přítomnost oblékla pokory plášť,
z podloubí směje se minulost,
zapomněla co je to zášť.

Lidská lhostejnost,
chystá pro ni sál,
to je drzá troufalost,
pořádá v paláci smíchu bál.

Lidé míjejí lokály,
zavřeno pro vysmátou nemoc,
snad, aby se lépe poznali
a neměli nad sebou moc.

Je to bláhové povídání,
když jdu cestou do svítání.